epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 11. 2019
    ID: 110176upozornění pro uživatele

    Za jednání umožňující zásah do práv průmyslového vlastnictví nelze uložit povinnost k náhradě škody nebo povinnost poskytnout přiměřené zadostiučinění

    Ustanovení občanského zákoníku o ochraně před zásahem do pověsti právnické osoby je ustanovením obecným ve vztahu ke speciálnímu ustanovení § 5 zákona 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o průmyslovém vlastnictví“), „které mj. upravuje možnost domáhat se náhrady nemajetkové újmy za poškození dobré pověsti ve zvláštních případech. Zvláštní právní úprava však neumožňuje domáhat se přiznání uvedeného nároku vůči prostředníkovi.

    Lze-li tvrzený nárok stěžovatelek uplatňovat v řízení před obecnými soudy pouze vůči samotnému porušovateli, není možné podřadit tyto okolnosti pod obecnou právní úpravu ochrany dobré pověsti právnických osob, nýbrž pouze pod příslušná ustanovení zákona o průmyslovém vlastnictví.“ a „§ 5 zákona o průmyslovém vlastnictví, který výslovně upravuje možnost kompenzace imateriální újmy ve formě přiměřeného zadostiučinění, se vztahuje pouze na porušovatele“ a není možné jej aplikovat na prostředníka.[1]

    Společnost DELTA CENTER a.s. provozovala areál tržnice, kde docházelo k prodeji padělaného zboží světových značek. U řady prodejců byl prodej padělaného zboží odhalen a byli za uvedené jednání sankcionováni. I přes tyto skutečnosti společnost DELTA CENTER a.s. smluvní vztahy s příslušnými prodejci neukončila a umožnila jejich další působení na dané tržnici. Společnosti Tommy Hilfiger Licensing LLC, Urban Trends Trading B.V., RADO Uhren AG, Burberry Limited se proti společnosti DELTA CENTER a.s. domáhaly uložení povinnosti zdržet se pronajímání prostor subjektům, u kterých bylo rozhodnuto, že porušily nebo ohrozily jejich práva k ochranným známkám nebo kteří odmítli převzít smluvní závazek zdržet se porušování práv průmyslového vlastnictví. Stěžovatelé se zároveň na společnosti DELTA CENTER a.s. domáhali zveřejnění omluvy v novinách. Stěžovatelé uváděli, že jejich nárokům má být vyhověno z titulu zásahu do dobré pověsti právnické osoby dle § 19b odst. 2 a 3 zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dnes dle § 135 odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) a dle § 5 zákona o průmyslovém vlastnictví. 

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Zákon o průmyslovém vlastnictví v § 4 odst. 3 stanoví, že: „Oprávněné osoby se mohou u soudu domáhat nároků uvedených v odstavci 1 rovněž vůči každému, jehož prostředky či služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv.“ Stěžovatelé argumentovali, že na tyto osoby je možné aplikovat i ustanovení § 5 odst. 1 zákona o průmyslovém vlastnictví, dle kterého má oprávněná osoba „právo na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a přiměřené zadostiučinění, byla-li zásahem do práv způsobena nemajetková újma.“ Soudy při výkladu ustanovení § 5 zákona o průmyslovém vlastnictví dospěly k závěru, že ustanovení neobsahuje úpravu umožňující domáhat se přiměřeného zadostiučinění za zásah do práv průmyslového vlastnictví osobou, jejíž prostředky či služby užily třetí osoby k porušování práv průmyslového vlastnictví. Nároky, které lze uplatnit vůči prostředníkovi jsou uvedeny taxativně v § 4 odst. 1 a nelze je rozšířit.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Soudy dospěly dále k závěru, že ustanovení § 5 zákona o průmyslovém vlastnictví je ustanovením speciálním ve vztahu k ustanovení občanského zákoníku o zásahu do dobré pověsti právnické osoby a speciální úprava má přednost před úpravou obecnou. „Platí proto, že ochrany dobré pověsti právnické osoby poškozené zásahem do práv průmyslového vlastnictví se nelze domáhat podle § 19b odst. 3 obč. zák. Je třeba vždy důsledně zkoumat, jak je uplatněný nárok vymezen, a to na základě skutkových tvrzení uvedených v žalobě ve spojitosti s žalobním petitem, a rozlišit mezi nárokem, který je založen na skutku, jenž je primárním zásahem do dobré pověsti právnické osoby (typicky šíření dehonestujících informací o daném subjektu), a nárokem, jímž může být, je-li přiznán, odčiněna morální újma vzniklá jako „druhotný produkt“ porušení práva průmyslového vlastnictví.“[2]

    Sporem mezi DELTA CENTER a.s. a Tommy Hilfiger Licensing LLC a dalšími se zabýval i Evropský soudní dvůr, když posuzoval předběžnou otázku ohledně výkladu pojmu prostředník ve smyslu směrnice č. 2004/48/ES. Výklad pojmu prostředník byl podstatný pro určení okruhu osob dle § 4 odst. 3 zákona o průmyslovém vlastnictvím, vůči kterým je možné se domáhat nároku na a) stažení výrobku z trhu, b) odstranění nebo zničení výrobků a c) stažení, odstranění nebo zničení nástrojů užívaných výlučně nebo převážně při činnostech porušujících právo průmyslového vlastnictví (viz § 4 odst. 1 zákona o průmyslovém vlastnictví). Dle Evropského soudního dvora je prostředníkem každý, kdo „poskytuje službu, jež může být jednou či několika dalšími osobami použita k porušování jednoho či více práv duševního vlastnictví, přičemž není nutné, aby s touto osobou či osobami udržoval zvláštní vztah.“[3] Z těchto závěrů Evropského soudního dvora je pozitivní, že případnou náhradu škody nebo poskytnutí přiměřeného zadostiučinění nelze nárokovat na každém, kdo osobě porušující práva průmyslového vlastnictví poskytl službu (např. i dodavatel médií, software apod.). Zmíněné závěry Nejvyššího a Ústavního soudu však dopadají i na subjekty, které zjevně o porušení věděly a odmítly přijmout efektivní prostředky, kterými by v porušení zabránily a namísto toho samy těžily z prospěchu získaného porušením práv průmyslového vlastnictví.

    Mgr. Alexandr Liolias

    LEGALITÉ advokátní kancelář s.r.o.
     
    Václavská 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.:       +420 222 200 700
    e-mail:    office@legalite.cz
     

    [1] Usnesení Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 732/18, ze dne 23. 7. 2019

    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 2213/2017, ze dne 29. 11. 2017

    [3] Bod 23 Rozsudku Soudního dvora, ve věci C‑494/15, ze dne 7. 7. 2016


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Alexandr Liolias (LEGALITÉ)
    1. 11. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.