V této časti zmiňujeme hlavní rozdíly ve společenské smlouvě u britské a české společnosti a poté uvádíme rozdíly ve vymezení působnosti valné hromady a postup při jejím rozhodování.

1. Společenská smlouva (Articles of Association)

Stejně jako v České republice musí mít každá britská společnost společenskou smlouvu (articles of association), která upravuje základní otázky fungování. Zatímco v České republice musí každý, kdo zakládá společnost s ručením omezeným sám předložit minimálně základní znění společenské smlouvy[1], v Anglii sám zákonodárce pomáhá zakladatelům s formulací základních parametrů fungování společnosti[2], a to formou takzvaných “default model articles“ (ve volném překladu autora jako „výchozí“ nebo „základní vzorová společenská smlouva“) (dále jen “model articles“ nebo také “MA“).

Model articles pak najdeme volně ke stažení online[3],  a velmi zjednodušují práci komukoliv kdo zakládá společnost v Anglii a nepotřebuje se v ničem odchýlit od základních zákonných ustanovení.

Při zakládání společnosti v Anglii máme tedy na výběr ze tří možností:

1. Nepřikládat společenskou smlouvu vůbec (v takovém případě se budou zcela aplikovat model articles (pouze při aplikaci zaškrtneme políčko „použít model articles”)
2. Uvést, v jakém rozsahu si zakladatelé přejí odchýlit od model articles[4]
3. Předložit zcela vlastní znění společenské smlouvy (tzv. “entirely bespoke articles”)

Reklama

Aktuální otázky rodinného práva (online - živé vysílání) - 15.12.2023

15.12.2023 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

V čem se liší model articles od běžné společenské smlouvy s.r.o. v ČR

Pokud nahlédneme do model articles je na první pohled evidentní, že se tyto podstatným způsobem liší od běžné společenské smlouvy, jakou známé například u malých a středních společností s ručením omezeným v ČR. Předně je defaultní úprava v Anglii podstatně podrobnější (přes 20 stran textu), zároveň je však český právník zaskočen tím, že některá očekávaná ustanovení v model articles nenajde.

Co v model articles nenajdeme

V ČR je zákonem stanoven minimální rozsah požadovaných údajů v zakladatelském právním jednání (společenské smlouvě) a to v ustanovení § 123 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 146 zákona o obchodních korporacích. Tyto jsou:

• Název,
• sídlo právnické osoby,
• předmět podnikání,
• statutární orgán (počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost),
• určení společníků,
• označení podílů (případně i název druhu podílu).

Všechny shora uvedené informace musí uvádět zakladatelé i v Anglii, tyto informace však nejsou součástí společenské smlouvy (articles of association) a nenajdeme je tedy ani v model articles (kromě definice podílů a možnosti jejich úpravy – rule 22 MA).

Zakladatele společnosti najdeme v dokumentu nazvaném “Memorandum of Association“. Velikost vkladu společníků při založení společnosti najdeme v tzv. “Statement of Capital”. Statement of Capital stejně jako Memorandum of Association jsou součástí dokumentu nazvaného “Certificate of Incorporation”, který obdrží britská společnost po jejím založení jako potvrzení řádného založení (tento je také přístupný ke stažení veřejnosti v britském obchodním rejstříku[5]). Společnost rovněž při založení vyplňuje “Statement of initial significant control”, ve kterém je nutné uvést, zda při založení existuje osoba, která naplňuje definici “person with significant control” (obdoba definice skutečného majitele[6]).

Běžně upravuje společenská smlouva v ČR dále i:

1. působnost valné hromady,
2. působnost statutárního orgánu[7],
3. zastupování společnosti navenek – tedy, zda je jednatel oprávněn ve všech věcech zavazovat společnost samostatně nebo ve spojení s dalším(i) jednatelem(y).

K bodu a): působnost valné hromady v model articles a společenské smlouvě českého s.r.o.

Působnost valné hromady české společnosti s.r.o. je defaultně vymezena v zákoně o obchodních korporacích (pro s.r.o. v ust. § 190 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Řada společenských smluv s.r.o. tedy jen opisuje citované ustanovení nebo si jej dále upravuje dle svých potřeb.

Zatímco v model articles najdeme řadu věcí týkajících se fungování a rozhodování valné hromady společnosti (například proces svolání a průběh valné hromady: rule 37 a následující MA), vymezení působnosti valné hromady zde nenajdeme. Tuto je tedy nutné dovodit ze zákona (Companies Act 2006).

Jak poznám, kdo je odpovědný za dané rozhodnutí společnosti (význam slov “special resolution“, “resolution of members“ a “company“)

Musíme zde také uvést základní pravidlo, jak poznáme ze zákona (Companies Act 2006) kdo je zodpovědný za dané rozhodnutí. Pokud daná sekce uvádí, že některé rozhodnutí jsou přijímána formou “special resolution”, musí toto přijmout valná hromada, a to 75 % všech hlasů společnosti (Section 283 par. 2 of the Companies Act 2006). Pokud je vyžadováno “resolution of members”, musí toto rozhodnutí přijmout valná hromada a to 50 % hlasů přítomných společníků (prostá většina hlasů Section 282 of the Companies Act 2006). Pokud toto rozhodnutí přísluší společnosti (“company shall decide…“), pak toto rozhodnutí činí jednatelé společnosti.

Usnášeníschopnost valné hromady a proces přijímání rozhodnutí

Valná hromada české společnosti je usnášeníschopná (neuvádí-li společenská smlouva jinak), pokud je přítomna alespoň většina všech členů společnosti (každý společník má 1 hlas na 1 Kč vkladu, nestanoví-li společenská smlouva jinak). Britská společnost je usnášeníschopná, pokud jsou přítomni alespoň dva členové (pokud se nejedná o jednočlennou společnost, pak jen jeden).

Hlavní rozdíl v české a britské koncepci však najdeme také ve způsobu jakým valné hromada přijímá rozhodnutí (voting at general meetings). Zde uvádíme jen zjednodušeně britskou koncepci. V Anglii zná základní úprava dva způsoby volby valné hromady a to:

1. volba zvednutím ruky (show of hands)
2. volba podle počtu hlasů, které každý společník má (poll votes).

Pokud si oprávněné osoby nevyžádají volbu formou “poll votes“, volí valná hromada zvednutím ruky a každý společník má jen jeden hlas (bez ohledu na to, jak velký je jeho podíl ve společnosti) (Rule 42 MA). Osoby oprávněné vyžádat si volbu jejíž výsledek je determinován počty hlasů daného společníka (poll vote) jsou:

• předseda valné hromady
• jednatelé
• dva nebo více osob oprávněných hlasovat o dané věci
• osoba držící alespoň 1/10 celkového počtu hlasů společníků oprávněných o dané věci hlasovat (Rule 44 (2) MA).  

Z uvedeného vidíme, že mezi českou a britskou společností je zásadní rozdíl nejen ve stanovení kvora (usnášeníschopnosti) pro přijímání rozhodnutí valné hromady ale i samotný proces přijímání rozhodnutí je odlišný. Pokud si tak nevyhradí oprávněné osoby, rozhoduje britská valná hromada zvednutím ruky, kdy nerozhoduje velikost hlasu jednotlivého člena.

(Vysvětlení barev: červená = rozdílná úprava)

Níže uvádíme pro přehlednost v tabulce vybrané stručné shrnutí rozdílů v působnosti valné hromady.

Jak zjistit (aktuální) společníky britské společnosti

Společníci britské společnosti nejsou přímo jednoduše zapsání (propisováni) v obchodním rejstříku jako je tomu v českém (online) obchodním rejstříku. V britském rejstříku najdeme jednoduše online propsané pouze “Officers“ (tedy jednatele) a “Persons with significant control“ (obdoba skutečných majitelů, jak je uvedeno shora). Zakladatele společnosti a jejich podíl na základním kapitálu společnosti najdeme (jak bylo uvedeno shora) v “Certificate of incorporation“ v dokumentu nazvaném “Statement of Capital”. Pokud dojde k následnému převodu podílu, najdeme současné společníky (a jejich podíl) v dokumentu nazvaném “Confirmation statement”, který je společnosti povinna podat alespoň jednou za roku (a potvrzuje správnost uvedených informací). Pokud tedy chceme zjistit aktuální společníky společnosti a velikosti jejich podílů, musíme nahlédnout do zakládajících dokumentů (v Certificate of incorporation) a porovnat tento s aktuálními informacemi v Confirmation statement.