epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 12. 2004
    ID: 29119upozornění pro uživatele

    Zobrazení údálostí, jejich aktérů & emblémů v reklamě pohledem právníka

    Je nepochybným faktem, že lidskou pozornost mimořádně silně přitahují události a jejich aktéři. Ať už se jedná o události a celebrity čistě společenské, kulturní nebo sportovní, či třeba o katastrofy nebo dramatické kriminální scény a jejich účastníky. A protože základním předpokladem reklamy je rovněž "přitahování pozornosti publika", je logické, že tyto dva světy musejí nacházet své průsečíky. Nejméně zjevným průsečíkem je zadávání reklamy do společenských časopisů - tím nezjevnějším je pak přímé využití fotografií různých událostí a jejich aktérů přímo v reklamě. Jak se na takovou reklamní exploataci dívá právo ?

    Právní režim využití událostí a jejich aktérů v reklamě je založen na několika pilířích:

    1.      Každá fotografie (či jiné autorské dílo) má svého autora, jehož práva jsou chráněna zákonem. Pro reklamní užití zde neexistuje výjimka, vždy je k němu zapotřebí souhlasu autora. Autorský zákon totiž jasně říká "Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu  tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v  případech stanovených zákonem."

    2.      Pokud fotografie (či jiné autorské dílo), zobrazuje identifikovatelným způsobem určité osoby (dále jen "modely"), platí totéž: k reklamnímu užití je zapotřebí i  souhlasu těchto modelů.

    Občanský zákoník totiž stanoví ve svém § 11, v části věnované tzv. ochraně osobnosti: "Fyzická  osoba má  právo  na  ochranu své  osobnosti, zejména života  a  zdraví,  občanské   cti  a  lidské  důstojnosti,  jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Písemnosti  osobní  povahy,  podobizny,  obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být  pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Svolení  není  třeba,  použijí-li  se  písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. Podobizny,  obrazové snímky a obrazové  a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické  osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a  umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové  a  televizní  zpravodajství.  Ani  takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby."

    Jak z uvedené citace vyplývá, někdo se musí ptát modelů na souhlas (reklamní agentury) a někdo nemusí (novináři a další). Vysvětlení je prosté: zpravodajské instituce mají skutečně při výrobě svých materiálů (ať už jde o filmy, fotografie, články a podobně) oporu v tzv. zákonné zpravodajské licenci, která jim umožňuje "porušovat" za určitých podmínek osobnostní i autorská práva druhých osob. Za účelem zpravodajství může proto vydavatel každého vyfotografovat, aniž by jej žádal o jakýkoliv souhlas. Uvedené oprávnění "neptat se na souhlas" se ale týká i tak pouze účelů zpravodajských. Jakmile proto hodlá kdokoliv jiný použít  fotografie k jiným účelům, třeba k reklamě, výslovný souhlas každé zachycené a identifikovatelné osoby již nutně podle zákona potřebuje.

    Zajímavé je, že zcela shodnou úpravu pro práva modelů požívají i veřejně známé osoby, herci, zpěváci a další osoby. Ačkoliv to tak při pohledu na obálky bulvárních i nebulvárních časopisů nevypadá, není zde žádná zákonná výjimka, která by dovolovala vydavateli dát na obálku známou celebritu "jen tak", s pouhým cílem přitáhnout pozornost  publika. I taková velká fotografie na titulní straně časopisu je proto právně odůvodněna stejnou výše popsanou zpravodajskou licencí (a v praxi též většinou i tichým "symbiotickým" souhlasem samotných celebrit a těch, kteří z jejich postavení obchodně těží).  

    3.      U událostí jako takových je situace složitější: zachytit nějakou událost bez identifikovatelných modelů je postup, který evidentně neodporuje  právu autorskému a už vůbec ne ochraně osobnosti. Proto je zásadně možný - nepřípustné by ovšem bylo, pokud by zobrazením cizí události v reklamě došlo k nekalé soutěži. Tak by bylo možné hodnotit například parazitní spojení typu "Fotografie nového Boeingu + fotografie motocyklu Babetta + slogan kvalita je kvalita".  Nejde-li ale o takový druh nekalé soutěže, nelze proti samotnému užití události v reklamě nic namítat.

    4.      Zcela zvláštní kapitolu pak tvoří události negativní, zejména katastrofy všeho druhu. Tam (kromě platnosti  všeho výše uvedeného) by bylo také namístě uvažovat o jisté právní odpovědnosti, vyplývající mimo jiné ze zákona  40/1995 Sb. o regulaci reklamy, který mimo jiné stanoví: "Reklama  nesmí obsahovat nepravdivé  údaje, prvky, které  by byly  v   rozporu  s  dobrými   mravy,  zejména  prvky   urážející národnostní    nebo   náboženské    cítění,   ohrožující    obecně nepřijatelným  způsobem  mravnost  nebo  propagující násilí, prvky snižující lidskou důstojnost nebo využívající motiv strachu." Příkladem je možné vzpomenout na reklamu, operující s fotografií katastrofy rychlíku v Eschede se sloganem "Rychlost není všechno".

    5.      Pokud jde o zobrazení cizích výrobků, lze říci, že řádně zakoupený výrobek je možné bez zvláštního souhlasu výrobce či pořadatele použít i k jiným účelům než k vlastní konzumaci. Ostatně, zakoupením se nabývá vlastnického práva. Přitom ale opět platí dvě omezení:

    §         Použitím výrobku se nesmí nikdo dopustit nekalé soutěže - například také parazitováním,

    §         Použitím výrobku nesmí nikdo rovněž poškodit dobré jméno výrobce. To může být a je citlivá otázka například u akcí na podporu prodeje cigaret, s kterými si mnoho výrobců (nehledě na pořadatele sportovních zápasů) nepřeje být spojováno.

    6.      Na závěr zmiňme používání cizích ochranných známek. Zásadně lze o něm říci, že skutečnost, že určitá slova (symboly, emblémy) jsou registrována jako ochranné známky, ještě neznamená, že by je nikdo "nesměl ani vyslovit". Vždyť zboží běžně prochází celým obchodním řetězcem, zpravidla mimo kontrolu výrobce, a každý článek v tomto řetězci musí - má-li produkt prodat - jej na své úrovni propagovat.  Proto i zákon o ochranných známkách stanoví v § 10: „Vlastník ochranné  známky není  oprávněn zakázat  třetím osobám užívat v obchodním styku jejich  jméno  a  příjmení,  obchodní  firmu  nebo  název anebo adresu; údaje  týkající se  druhu, jakosti,  množství, účelu,  hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností, označení nezbytné  k určení účelu výrobku  nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů, pokud užívání je v souladu  s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže.“ Stejně jako u použití produktu samotného zde ovšem také platí, že užitím cizí ochranné známky nesmí dojít k nekalé soutěži či poškození dobrého jména jejího majitele.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Filip Winter
    3. 12. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.