Zvukový záznam ze soudního jednání dle § 6 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích

S účinností od 1. 4. 2002 je výkon soudnictví, správa soudů a právní postavení soudců předmětem úpravy dané novým zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů (dále jen zákon o soudech a soudcích), který nahradil dřívější zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích. Během méně než roční účinnosti nového zákona došlo již k několika jeho novelizacím a dokonce k derogaci jeho části Ústavním soudem. Tento komentář nemá za účel zabývat se ustanoveními zákona, která vyvolala bouřlivou diskusi v odborné veřejnosti o vztahu mezi požadavkem na odbornou způsobilost soudců a jejich nezávislostí, nýbrž je směřován účastníkům soudních řízení a advokátům nespokojeným s protokolací výpovědí účastníků, svědků a znalců prováděnou diktátem soudce do protokolu na základě přeformulování výpovědi do monologu soudce, kteří májí zájem pořídit si vlastní zvukový záznam pomocí svého diktafonu. Nový zákon o soudech a soudcích totiž podstatným způsobem oproti předchozí úpravě uvolnil možnost pořizování zvukových záznamů pro vlastní potřeby ze soudních jednání. Přitom tato změna není příliš veřejně známa, v důsledku čehož by se účastník soudního řízení hodlající použít při soudním jednání pro své potřeby diktafon měl připravit na možnost, že bude čelit negativnímu postoji soudce zvyklého na dřívější nutnost jeho souhlasu s pořízením zvukového záznamu. Význam možnosti pořizovat zvukový záznam ze soudního jednání účastníkem pro jeho potřeby je dán především ve vztahu k občanskému soudnímu řízení než k trestnímu řízení, neboť v trestním řízení bude od roku 2004 pořizován zvukový záznam samotným soudem (Čl.II. odst. 3 přechodných ustanovení k tzv. velké novelizaci trestního řádu č. 265/001 Sb.).

Zákon č.335/1991 Sb., o soudech a soudcích ve svém § 8 odst. 3 vyžadoval k možnosti pořizovat obrazové a zvukové záznamy ze soudních jednání rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce). Ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích vyžaduje předchozí souhlas soudu jen s pořízením obrazového záznamu, obrazového přenosu a zvukového přenosu. K pořízení zvukového záznamu se vyžaduje již pouze vědomí předsedy senátu (samosoudce) o této skutečnosti. Znamená to, že účastník řízení pořizující zvkový záznam by to měl předsedovi senátu (samosoudci) sdělit, aby věděl o zaznamenávání průběhu soudního jednání na zvukový nosič.

Předseda senátu (samosoudce) je oprávněn vydat rozhodnutí o zákazu pořízení zvukového záznamu jedině tehdy, pokud by jeho provádění mohlo narušit průběh nebo důstojnost jednání. Jedná se tedy o jednoznačné omezené rozhodování na základě volného uvážení přesně a taxativně stanovenými důvody rozhodnutí o takovém zákazu. Nelze předpokládat přitom, že použití moderního diktafonu se směrovým mikrofonem a záznamem na CD nebo MP3 by bylo způsobilé k narušení průběhu nebo důstojnosti soudního jednání.

Záznam výpovědí účastníků, svědků nebo znalců na diktafon pořízený účastníkem není oficiálním zachycením důkazu a nelze se domáhat hodnocení důkazů s ohledem na obsah tohoto záznamu. Nelze jej ani zaměňovat s možností provádění zvukových záznamů protokolujícími úředníky jako novou formou protokolace. Je ovšem nepochybné, že zájem účastníků na pořizování vlastních zvukových záznamů bude motivovat soudce k vyšší snaze o přesnost protokolace a profesně bezchybný přístup k účastníkům a svědkům.


JUDr. Vít Pejšek



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz