praktické rady

Dne 1. dubna 2015 nabude účinnosti zcela nový zákon o zdravotnických prostředcích, který v mnohém změní praxi subjektů, které na českém trhu se zdravotnickými prostředky obchodují nebo s nimi jinak nakládají. Vzhledem k tomu, že stát má zájem o větší kontrolu nad tím, jaké konkrétní výrobky jsou na místní trh dodávány, bude jednou z podstatných…

Podnikatelské subjekty, které poskytují služby zdánlivě nesouvisející se službami platebními, si mnohdy nepřipouští, že by mohl výkon jejich činnost podléhat regulaci ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“). Cílem tohoto článku je poskytnout těmto subjektům základní vodítka pro zjištění, zda podléhají povinnosti získat registraci u ČNB, a…

Opční programy využívají společnosti pro motivaci klíčových zaměstnanců k lepším výkonům a jejich udržení, nebo je tímto způsobem odměňují za dosavadní přínos společnosti. Opční programy mohou mít různé podoby a je možné je přizpůsobit požadavkům podnikatele, očekávání zaměstnanců a obecně situaci ve společnosti. Jak již bylo zmíněno v první části…

Převod ochranné známky z vlastníka na nabyvatele je projevem vůle stran, resp. dispozičním právem vlastníka ochranné známky. Převod jako takový vychází z principu volnosti převodu, čímž se liší například od převodu firmy (obchodního jména), který se váže na převod podniku. Jedná se o soukromoprávní akt, kdy Úřad průmyslového vlastnictví („ÚPV“)…

Insolvenční zákon („IZ“) preferuje – a po jeho poslední novele provedené zákonem 294/2013 Sb., která je účinná od 1. ledna 2014 („novela“), to budiž podtrženo – neúčinnost právních jednání na základě jejich odporovatelnosti (a nikoliv tedy neúčinnost ze zákona). To vyjadřuje ust. § 235 odst. 2 IZ, dle nějž se neúčinnost dlužníkových právních…

Tento článek má za cíl poskytnout krátkou názorovou reflexi zabývající se tím, zda zadavatel může v jednacím řízení bez uveřejnění ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo jen „zákon o veřejných zakázkách“), tudíž při zadávání veřejných zakázek…

Povinnost zakládat předepsané dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku není nikterak nová. Tuto povinnost zakotvoval od 1. července 1996 již zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinný do konce roku 2013. Nový zákon 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „ZVR“) přebral v podstatě celou tuto…

Celkově u odpovědnosti s účinností ObčZ došlo k několika změnám. Troufám si říct, že se změnilo celé chápání odpovědnosti, tak jak jsme ho znali v předchozím Občanském zákoníku.[1] V tomto článku bych chtěla odpovědět na otázku, jak se změnila odpovědnost obchodních korporací oproti obchodnímu zákoníku. Je odpovědnost rozšířenější než byla…

Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), kterým byla po několika letech diskuzí a zvažování různých variant zavedena v České republice trestní odpovědnost právnických osob, čímž došlo k naplnění mezinárodních…

Dne 26. 8. 2014 Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011, které významným způsobem mění nahlížení na problematiku zajištění bankovních záruk.

V českém právním řádu neexistuje žádný zákonný požadavek nutnosti právnického vzdělání[1] osoby rozhodce, nicméně tyto dva pojmy jsou běžně spojovány. V některých situacích je dokonce žádoucí, aby rozhodce disponoval právním vzděláním a vykazoval tak určitou míru odbornosti v této oblasti. Naopak v některých případech je to méně vhodné, především…

Jedním ze zákonných důvodů, ze kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, je přemístění části zaměstnavatele (§ 52 písm. b) zákoníku práce). V tomto článku popisujeme předpoklady použití tohoto výpovědního důvodu.

Institut oddlužení, nebo-li “osobní bankrot”, představuje v českém právu moderní trend evropského insolvenčního práva, jenž má dlužníkovi umožnit tzv. “nový začátek” a motivovat jej k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu. V souladu s ustanovením § 4 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále také “insolvenční zákon” nebo…

Patrně nejvýznamnějším momentem v průběhu územního řízení je ústní jednání, je-li v souladu se stavebním zákonem konáno. Nejpozději v jeho průběhu se účastníci mohou seznámit s dokumentací pro vydání rozhodnutí a dalšími podklady předloženými žadatelem. Je s ním spojena též koncentrace řízení, jelikož nejpozději při něm mohou účastníci řízení…

Povinnost ovládané obchodní společnosti vypracovávat a zveřejňovat zprávu o vztazích mezi ní a osobami, s nimiž je propojena, zavedla do tehdejšího Obchodního zákoníku[1] tzv. velká novela[2] s účinností od 1. ledna 2001. Zdálo by se, že teorie i praxe tak už měly dostatek času plně proniknout do podstaty a logiky tohoto institutu. Přesto se lze…

Institut ceny zvláštní obliby (praetium affectionis) je v současné době upraven v § 2969 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „OZ“)[1] tak, že: „Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.“

Trestní právo je v právní teorii považováno za ultima ratio, tedy za jakýsi poslední způsob řešení, který je přípustný až v případě, kdy ostatní způsoby selžou. Tato zásada je v českém právu označována jako subsidiarita trestní represe a je vyjádřena v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, podle kterého trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní…

Na vnitrostátním i mezinárodním poli v současnosti stále více vystupuje do popředí tvorba právních nástrojů na ochranu předmětů duševního vlastnictví. Je to dáno zejména tím, že předměty duševního vlastnictví, jakými jsou mj. ochranné známky a průmyslové vzory, jsou využívány podnikateli ve všech oblastech v každodenním obchodním styku na odlišení…

Zadavatelé často v praxi řeší otázku, jakým způsobem rozšířit pořízené vybavení v situaci, kdy potřebují zajistit plnou kompatibilitu mezi původně dodaným a nové pořízeným vybavením. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na jednu z možností pořízení dodatečných dodávek, a to s využitím postupu popsaného v § 23 odst. 5 písm. b) zákona č. 137/2006…

Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona o soudních poplatcích[1]. Umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo nemajetným, kterým by požadavek na zaplacení soudního poplatku znemožnil…