ostatní právní obory

Může být lékař shledán trestně odpovědným za provedení lékařského zákroku bez souhlasu pacienta? A je to možné, pokud tento zákrok byl proveden odborně a neměl nepříznivých následků?

Vlastní-li určitou věc více osob, může mezi nimi docházet a často také bohužel dochází ke sporům ohledně nakládání s tímto majetkem, které jsou bez zásahu z vnějšku neřešitelné. Proto právní úprava v rámci zásady, že nikdo nesmí být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, umožňuje spoluvlastníkům domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

Ve světě práva dochází k momentům, kdy někoho napadne, jaký je vlastně smysl daného ustanovení a jestli by nám nebylo lépe bez něj. Jeden z takovýchto momentů vyvrcholil v únoru roku 2016 u Ústavního soudu[1], kde se řešilo, zda má být soud nižší instance vázán rozhodnutím soudu odvolacího. Tato povinnost, zakotvená v § 264 (1)[2] zákona č.

V listopadu 2015 uplynulo pět let od doby, kdy byl do zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“) vtělen institut jistoty. Využívání tohoto institutu je však dosud spíše sporadické a ani judikatura mu příliš pozornosti nevěnovala.

Dne 23. 3. 2016 nastává účinnost nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2015/2424, kterým se mění mj. nařízení Rady (ES) č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Novelizující nařízení podrobně nastiňuje budoucnost pojetí duševního vlastnictví, jeho registrace a ochrany v Evropské unii. Jedná se o revoluci v oblasti ochranných známek v Evropské…

Nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodné události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá, a rovněž skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při životních úkonech…

Moderní doba přináší mimo jiné rozvoj technologií umožňujících komunikaci na dálku. S ohledem na dostupnost a rychlost komunikace prostřednictvím elektronické pošty je zejména tento způsob komunikace hojně využíván, a to nejen k běžné komunikaci, ale i k právnímu jednání. Je třeba, aby právo na takovou praxi reagovalo a jasně stanovilo, za jakých…

Smluvní pokuta je standardním ujednáním, které nacházíme v řadě smluv. Nejčastěji se v praxi řeší její výše (aby nebyla nepřiměřená a přitom dostatečně utvrzovala dlužníkovu povinnost) nebo její vztah k náhradě škody (zda má působit jako paušalizovaná náhrada škody). Ve svém příspěvku se chci věnovat tématu, které si zaslouží pozornost s ohledem…

Autorka se rozhodla pro téma s ohledem na roztříštěnost právní úpravy týkající se této problematiky a častou nevlídnost advokátů k provádění úschovy peněz svých klientů.

Obecně lze vztah těchto dvou právních institutů charakterizovat tak, že pokud bylo bezdůvodné obohacení získáno protiprávním jednáním, vzniká poškozenému právo na náhradu škody. Právní úprava bezdůvodného obohacení se tedy bude aplikovat až v situaci, kdy předpoklady odpovědnosti za škodu nebudou splněny. V praxi si ovšem s touto obecnou…

Zvýšená informační povinnost podnikatele patří mezi stěžejní instituty ochrany spotřebitele. Spotřebitel, jako slabší smluvní strana většinou nemající přístup ke všem zdrojům informací, potřebuje dostatek údajů na to, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout, zda se rozhodne do smluvního vztahu vstoupit, či nikoli, přičemž údaj o počtu najetých…

Zatímco ve státech s právním systémem common law lze platně převést (transfer, assign) majetková práva autorská (copyright) na jinou osobu[1], dle platné právní úpravy autorského zákona České republiky (i většiny autorských zákonů kontinentální Evropy) jsou majetková autorská práva nepřevoditelná.

Ačkoli se otázka vázanosti soudu vlastním rozhodnutím může na první pohled zdát triviální a s jednoznačnou odpovědí, praxe bohužel ukazuje, že tomu tak není.

Mobiliární exekuce, tedy exekuce prodejem movitých věcí, jsou běžnou součástí agendy soudních exekutorů a také možná oblastí, která vyvolává mezi veřejností širokou debatu vedoucí až k rozhořčení. Ruku v ruce s tím jde pochopitelně otázka případně neoprávněně zabavených věcí, respektive toho, kam až exekutoři mohou zajít a kde vůbec mohou věci…

Nejen mezi odbornou veřejností se již delší dobu diskutuje o připravované novele[1] zákona č. 119/2002[2] Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“). Dne 7. prosince 2015 schválila návrh vláda, koncem ledna 2016 pak proběhlo první čtení[3] a nyní by měl návrh projednat ústavněprávní, bezpečnostní a branný…

Mezinárodní železniční přeprava nákladu, tedy přeprava, kdy je zboží přepravováno výlučně nebo především po železnici, je v rámci Evropy nejčastěji regulována Předpisy CIM [1]. Podle ustanovení článku 10 § 1 Předpisů CIM hradí náklady přepravy odesilatel, pokud se dopravce a odesilatel nedohodnou jinak. Toto ustanovení rozhodně nevypadá, že by s…

Na začátku roku 2015 Ministerstvo spravedlnosti odeslalo Vládě ČR Východiska a principy nového trestního řádu (dále jen „Východiska“) – materiál aktualizující předchozí věcné záměry zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) z let 2004 a 2008, z něhož měla komise vedená…

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky se dne 27. ledna 2016 na své 39. schůzi ve třetím čtení zabývala pozměňovacími návrhy k novele vysokoškolského zákona (dále jako „vš. z.“). [1] Ač novelu na své legislativní cestě čekají ještě Senát a prezident republiky, je myslím vhodné podívat se, do jaké míry se výsledné znění zákona může lišit od…

Při svém zasedání konaném dne 18.1.2016 vláda schválila návrh Ministerstva zemědělství na novelizaci vinařského zákona, který tak nyní směřuje do Poslanecké sněmovny. Nejedná se o nikterak objevné zjištění, tato zpráva proběhla českými médii, kdy se dá shrnout jako záchrana českého a moravského vína před nekvalitním, závadným a falšovaným sudovým…

Právní názor Nejvyššího soudu na to, kterého z účastníků řízení zatěžuje důkazní břemeno při prokazování pravosti podpisu na soukromé listině, nebyl ze strany některých soudů nižších stupňů často respektován. Zatímco Nejvyšší soud dlouhodobě prosazuje názor, že důkazní břemeno ohledně pravosti soukromé listiny zatěžuje účastníka vyvozujícího pro…