Obchodní korporace, které vznikly před účinností zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“); tzn. před 1. 1. 2014, měly po tomto datu dvě možnosti buďto i) měly přizpůsobit své společenské smlouvy v rozsahu, ve kterém odporují donucujícím…
Soudní výkon rozhodnutí či exekuční řízení je proces vymáhání pohledávek za dlužníkem z pozice jednotkového věřitele (s výjimkou, kdy např. do exekuce může jiný věřitel podat přihlášku; stranou pak zůstává otázka, jaké je pak uspokojení i tohoto dalšího věřitele). Naproti tomu insolvenčnímu řízení se říká hromadná exekuce. Jednou ze základních…
Nedávný nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, může změnit doposud zastávanou praxi a názor nejen obecných soudů, ale i Nejvyššího soudu České republiky. Tento ústavní nález se týká problematiky souběhu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace (např. jednatele či člena představenstva) a zaměstnance v pracovním…
Dne 1. ledna 2017 nabyl účinnost zákon č. 368/2016 Sb., který do českého právního řádu implementuje tzv. čtvrtou směrnici o AML[1] (dále jen „Směrnice“). Tento zákon podstatně novelizoval zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML Zákon“) a některé související…
S účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), vznikla právnickým osobám v pozici vybraných dodavatelů nová povinnost, a sice jako podmínku pro uzavření smlouvy odkrýt zadavateli své skutečné majitele podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu…
Již za přibližně půl roku pozbyde po 15 letech své účinnosti historicky první přímo použitelný předpis Evropské unie, jenž reguloval insolvenční řízení s evropským prvkem, tedy Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Insolvenční nařízení“). Na jeho místo pak s účinností ke dni 26. června 2017 vstupuje…
Na předchozí články věnované vůni a její ochraně prostřednictvím některých institutů průmyslového práva navazuje následující, v pořadí již třetí článek. Tentokrát se jeho obsah zaměřuje na ochranu vůně z pohledu známkového práva. Cílem tohoto příspěvku je zejména zhodnocení možné ochrany vůně prostřednictvím registrace ochranné známky, přičemž se…
S porušováním pravidel hospodářské soutěže, ať už ve formě kartelových dohod, zneužití dominantního postavení nebo jiné, se setkáváme téměř každodenně. Je v širokém povědomí odborné i laické části veřejnosti, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dohlíží nad veřejnoprávním vynucováním soutěžních pravidel a často se uchyluje k ukládání pokut za…
V tomto druhém díle minisérie na téma zástavního práva k obchodnímu závodu pojednáme především o okamžiku vzniku zástavního práva k nemovité věci, která je součástí zastavovaného obchodního závodu a zápisu takového zástavního práva do katastru nemovitostí. V nedávno publikovaném článku Zástavní právo k závodu I. jsme se zaměřili na řádné vymezení…
Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále také jako „JEO“) je nástroj, jehož cílem je snížení jak administrativní tak i finanční náročnosti účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím tohoto instrumentu totiž jednotliví dodavatelé v rámci prokazování splnění podmínek účasti mohou předložit standardizované čestné prohlášení namísto…
Účastníkem soudního nebo jiného řízení vedeném orgánem veřejné moci může být také právnická osoba. V tomto příspěvku se budu zabývat tím, jak jednotlivé procesní předpisy upravují udělení (podepsání) procesní plné moci za právnickou osobu.
Účelem zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) má být, mimo jiné, usnadnění aplikace procesu zadání veřejné zakázky ze strany jednotlivých zadavatelů v praxi. Oproti zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30.09.2016 (dále jen „ZVZ“), by mělo dojít ke snížení zbytečného formalismu v…
Není výjimkou, když obce zakládají k plnění svých úkolů společnosti, na které část svých činností delegují. Jedná se zejména o společnosti s ručením omezeným, narazit můžeme i na společnosti akciové. Tyto společnosti se nejčastěji zabývají odpadovým hospodářstvím, technickými a úklidovými službami, péčí o majetek, správou bytů a v některých…
Vůni lze obecně označit jako směs esenciálních olejů a aromatických látek vydávajících specifický čichový vjem. Vzhledem k tomu, že ochrana vůně prostřednictvím institutů práva průmyslového vlastnictví je poměrně stručně upravenou a mezi odbornou veřejností nepříliš často řešenou otázkou, rozhodli jsme se jí věnovat více článků a zaměřit se na…
Stanovení předpokládaného hodnoty veřejné zakázky je jednou z klíčových povinností zadavatele. Na základě výše předpokládané hodnoty Zadavatel totiž určí režim veřejné zakázky, tj. zda zadávací řízení proběhne v podlimitním nebo nadlimitním režimu či proběhne výběrové řízení postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon č. 134/2016 Sb., o…
Soutěžní právo vychází z ekonomie. Soutěžní úřady, regulátoři a společnosti se řídí závěry ekonomické teorie – jejich týmy zahrnují jak právníky, tak ekonomy. Ekonomická analýza a argumentace může pomoci při právní obhajobě různých realizovaných či zvažovaných podnikatelských kroků z pohledu soutěžního…
Při prodeji podílu v obchodní společnosti bývá mezi prodávajícím a kupujícím řešena otázka, kdo a v jaké míře ponese odpovědnost za stav prodávané společnosti. Zájmem prodávajícího bývá tuto odpovědnost vyloučit, či alespoň co nejvíce omezit. Kupující se naopak snaží odpovědnost za stav společnosti v co nejvyšší míře přenést na prodávajícího. V…
Dne 1. července letošního roku nabylo účinnosti nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení eIDAS“), jehož cílem je budování důvěryhodnosti on-line…
Dne 1. 10. 2016 vstoupil v účinnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále jen „ZZVZ“), zveřejněný ve Sbírce zákonů na konci letošního dubna. Důvodem pro vydání nového zákona byly tři evropské směrnice z roku 2014 – tzv. obecná zakázková směrnice 2014/24/EU, sektorová směrnice 2014/25/EU a koncesní směrnice…
V posledních letech, nejen v souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neustále roste počet společností. Zatímco v roce 2013 podle původního zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, byl počet nově vzniklých společností s ručením omezeným 22 227, v roce 2015 se už jednalo o 26 104 společností. Nárůst tedy činil 15%.
Nejvyšší soud nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odmítne-li stěžovatelovo dovolání pro...
Použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k. v případech jednání členů statutárního orgánu obchodní korporace uskutečněných v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 v insolvenčním řízení...
Pro aplikaci úpravy § 2158 a násl. o. z. je třeba (případ od případu) zkoumat, zda fyzická nebo právnická osoba jednala v rámci své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo...
V otázkách primárně politických Ústavní soud vychází ze zásady zdrženlivosti. Tu je nutné vztáhnout i na případ rozdělování výnosů některých daní do rozpočtů územně...
Došlo-li v průběhu odvolacího řízení v řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti posuzovaného k uplynutí doby jednoho roku dle § 59 odst. 2 o. z. (počítané ode dne...
