podnikání

Cílem tohoto článku je pojednání o principu celistvosti podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho promítnutí do procesu převodu podílu v rámci akvizice, tedy zhodnocení, zda může být konkrétní podíl na zisku[1] z podílu vyjmut a ponechám ve sféře převodce podílu jako oprávněného k výplatě podílu zisku ve společnosti s ručením omezeným, u níž…

Dualismus v rámci způsobů výběru dopravce k uzavření smlouvy na veřejné služby v přepravě cestujících autobusovou dopravou po dlouhou dobu vyzníval ve prospěch zadávání těchto služeb formou veřejné zakázky, a to zejména v souvislosti s nižší časovou náročností výběru dopravce. Soudní dvůr Evropské unie však odlišně od dosavadní tuzemské praxe…

Mnozí nepochybně zaregistrovali, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle vzoru příslušné evropské směrnice[1], nově v § 6 ZZVZ výslovně obsahuje tzv. „zásadu přiměřenosti“. Ve vztahu ke lhůtám dle ZZVZ je pojem „přiměřenost“ dále blíže specifikován v § 36 odst. 5 ZZVZ. V rámci…

Společenství vlastníků jednotek často pronajímají společné části domu za účelem umístění reklamy nebo společné prostory domu jakou jsou bývalé sušárny, prádelny a kočárkárny za účelem provozování podnikání nájemci. Jsou ale SVJ oprávněna pronajímat společné části a prostory domu?

Záloha na výplatu podílu na zisku může být užitečným nástrojem vzhledem k tomu, že k výplatě samotného podílu na zisku může dojít v době až do 9 měsíců po skončení účetního období (je-li rozhodnutí o rozdělení zisku přijato na konci června a jeho splatnost ponechána do 3 měsíců, jak stanoví zákon).

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.

Velká novela insolvenčního zákona je v účinnosti již třetí měsíc. Jaké jsou první dojmy, které zanechala v advokátech, insolvenčních správcích, soudcích, dlužnících a dalších aktérech insolvenčních procesů? Dovolte mi podělit se s Vámi o naše čerstvé zkušenosti.

Již od prvního ledna 2017 je účinné novelizované znění zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povinné osoby od novely mimo jiné očekávaly, že vyjasní, zda mají při identifikaci a kontrole klientů právo a povinnost opatřovat kopie jejich osobních dokladů. Ukazuje se však, že zejména pro…

V oblasti mezinárodního zdanění dochází k převratným změnám. Jedním z milníků je Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám (zkráceně Multilateral Instrument – MLI), kterou Česká republika podepsala při ceremoniálu v Paříži 7. června 2017. MLI modifikuje…

Smyslem tohoto článku je seznámit čtenáře s limity praktické aplikace pravidla dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které zadavatelům v určitých případech umožňuje provést hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (dále…

Účelem tohoto příspěvku je provedení historického vývoje právní úpravy tichého společenství jakožto smluvního vztahu mezi podnikatelem a třetí osobou, poukázat na shodné rysy napříč staletími a zaměřit se na rozdíly, které přinesly jednotlivé právní předpisy a akcentem na aktuální právní úpravu v občanském zákoníku s nezbytnými souvislostmi v…

Základním institutem pro hodnocení činnosti statutárních orgánů je v českém právním řádu péče řádného hospodáře. Tento pojem dlouhodobě velkou mírou rozvíjí judikatura Nejvyššího soudu. V následujícím článku čtenáře seznámíme s některými aktuálními rozhodnutími, zejména s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5036/2015 z konce loňského…

Od 3. ledna 2018 nabyde účinnosti nová právní úprava, která dopadá na oblast kapitálových trhů a zásadně rozšiřuje jejich existující regulaci. Zpozornět by měli zejména obchodníci s cennými papíry, provozovatelé trhů s investičními nástroji a investiční zprostředkovatelé. Změny přichází se zákonem č. 204/2017 Sb., který novelizuje zejména zákon č.

Ministr spravedlnosti při projednání novely insolvenčního zákona (přijaté zákonem č. 64/2012 Sb.) účinné od 1. 7. 2017 v Poslanecké sněmovně uvedl, že jedním ze tří cílů je omezit možnost šikany podnikatelů tzv. šikanózními návrhy [1].

Evropská společnost (Societas Europaea) jako forma obchodní korporace založená v souladu s Nařízením (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) („Nařízení“) a zákonem č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti („Zákon“) je v České republice ve srovnání s jinými státy Evropské unie poměrně populární.[1] Před přijetím…

Ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, který k 31. 12. 2013 pozbyl účinnosti, dispozitivně (od 19. 10. 2005) stanovilo, že nájemce může písemně vypovědět nájem na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, jestliže ztratí způsobilost k provozování činnosti, pro kterou si nebytový prostor…

Institut předběžného opatření si staví za cíl zajištění zatímní úpravy poměrů stran do doby vydání meritorního rozhodnutí ve věci v situaci, kdy to okolnosti případu vyžadují. Jeho důvodnost je tak dána tam, kde nenařízení předběžného opatření může způsobit stranám škodu, příp. zmařit praktickou účelnost dalšího řízení, resp. výkon rozhodnutí.

Trestný čin zpronevěry je v zákoně č. 40/2009 Sb. trestním zákoníku vymezen v ustanovení § 206. Pachatel se tohoto trestného činu dopustí tím, že si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak škodu nikoli nepatrnou (v rámci kvalifikovaných skutkových podstat je částka škody navyšována).

Jednu z nejožahavějších otázek trestního řízení vedeného proti právnickým osobám představuje problematika zastupování právnických osob v trestním řízení, tedy jaké osoby mohou za právnickou osobu činit v rámci trestního řízení potřebné úkony. O skutečnosti, že se jedná o věc poměrně spornou, svědčí i fakt, že se touto záležitostí nedávno zabýval…