Stání fondy, jako právnické osoby zřizované zvláštními zákony pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými, poskytují fyzickým a právnickým osobám různé formy podpory, mimo jiné, také prostřednictvím účelově vázaného úvěru. V této souvislosti uzavírají státní fondy s příjemci úvěru úvěrové smlouvy…
Od 1. září 2017 je účinná nová právní úprava postihu neoprávněného poskytování právních služeb, které se rozmohlo především ze strany realitních kanceláří – přinese to nápravu poměrů na českém realitním trhu?
Dle názoru některých soudů lze řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, např. neplatnosti usnesení valné hromady obchodní společnosti nebo usnesení členské schůze družstva, zahájit i bez návrhu. V návaznosti na tento názor pak soudy nepřiznávají úspěšné straně náhradu nákladů řízení. Cílem tohoto článku je posouzení dané…
Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti významná novela insolvenčního zákona[1]. Touto novelou dochází rovněž k další úpravě pravidel pro řešení úpadku podnikajících fyzických osob v oddlužení. Novela opět mění pravidla pro přípustnost oddlužení těchto osob, nevyřešila však bohužel jeden z nejpalčivějších problému, se kterým se musí dlužníci…
Dle nového občanského zákoníku („ObčZ“) lze postoupit pohledávku v případě, že to smluvní ujednání věřitele a dlužníka nevylučuje. Jak se však můžete bránit v případě, kdy Váš smluvní partner navzdory sjednanému zákazu postoupení svou pohledávku proti Vaší osobě postoupí? Současná právní úprava nedává jednoznačnou odpověď na to, jaké následky bude…
U statutárního orgánu je již napříč praxí dobře známé, že jeho členové mají provádět vůči „své společnosti“ obchodní vedení a zastupovat ji navenek s péčí řádného hospodáře, jinak mohou být z výkonu funkce vůči společnosti odpovědní. V praxi nicméně nastávají nejasnosti ohledně způsobu zastupování společnosti statutáry a z toho plynoucí…
V předkládané stati se zabývám otázkou smluvního rozložení nebezpečí podstatné změny okolností, které mají zásadní vliv na smluvní závazek. Navazuji tak na řadu článků věnovaných institutu změny okolností v českém právu.[1]
Fúze společností jsou současným trendem korporátního práva. Motivy k fúzi mohou být různé, např. snaha o zjednodušení struktury společností v rámci skupiny, snížení nákladů a administrativní zátěže, koncentrace vědomostí a know-how, či jiný podnikatelský záměr. Není překvapením, že nejčastěji k fúzi dochází v případě skupiny společností, neboť…
Při pojmu „akciová společnost“ si velká část laické i odborné veřejnosti představí velkou korporaci s množstvím akcionářů a dynamickou akcionářskou strukturou. Z tohoto pohledu vychází také české právo, když upravuje akciovou společnost složitými a detailními pravidly fungování jejích orgánů navzájem i vůči akcionářům. V praxi českých akciových…
S účinností od 1. ledna 2017 došlo v návaznosti na novelu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „LegVTrČ“), ke změně zákonné definice skutečného majitele, tedy osoby, jejíž totožnost mají zjišťovat vůči svým klientům nejen povinné osoby dle…
Od 1. 7. 2017 je účinná nová právní úprava týkající se přestupků a řízení o nich. Jedná se o zákon č. 250/2016 Sb. (dále jen „přestupkový zákon“). V tomto článku si přiblížíme problematiku opravných prostředků proti odsuzujícím rozhodnutím v rámci přestupkového řízení.
Titulek není již zcela aktuální, protože s účinností zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tj. ode dne 1. 7. 2017, došlo k zásadní změně terminologie. Dosavadní konstrukce lhůt nahradil institut promlčecí doby a na jiné správní delikty se začalo hledět jako na přestupky. Tématem tohoto článku je však problematika…
Značnou pozornost vyvolalo nedávné usnesení Krajského soudu v Brně, kterým soud předběžným opatřením uložil společnosti Uber povinnost zdržet se provozování a zprostředkování taxislužby na území Brna.[1] Usnesení Krajského soudu v Brně zrušil v odvolacím řízení Vrchní soud v Olomouci z důvodu nedostatku…
Cílem tohoto článku je pojednání o principu celistvosti podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho promítnutí do procesu převodu podílu v rámci akvizice, tedy zhodnocení, zda může být konkrétní podíl na zisku[1] z podílu vyjmut a ponechám ve sféře převodce podílu jako oprávněného k výplatě podílu zisku ve společnosti s ručením omezeným, u níž…
Dualismus v rámci způsobů výběru dopravce k uzavření smlouvy na veřejné služby v přepravě cestujících autobusovou dopravou po dlouhou dobu vyzníval ve prospěch zadávání těchto služeb formou veřejné zakázky, a to zejména v souvislosti s nižší časovou náročností výběru dopravce. Soudní dvůr Evropské unie však odlišně od dosavadní tuzemské praxe…
Mnozí nepochybně zaregistrovali, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle vzoru příslušné evropské směrnice[1], nově v § 6 ZZVZ výslovně obsahuje tzv. „zásadu přiměřenosti“. Ve vztahu ke lhůtám dle ZZVZ je pojem „přiměřenost“ dále blíže specifikován v § 36 odst. 5 ZZVZ. V rámci…
Společenství vlastníků jednotek často pronajímají společné části domu za účelem umístění reklamy nebo společné prostory domu jakou jsou bývalé sušárny, prádelny a kočárkárny za účelem provozování podnikání nájemci. Jsou ale SVJ oprávněna pronajímat společné části a prostory domu?
Záloha na výplatu podílu na zisku může být užitečným nástrojem vzhledem k tomu, že k výplatě samotného podílu na zisku může dojít v době až do 9 měsíců po skončení účetního období (je-li rozhodnutí o rozdělení zisku přijato na konci června a jeho splatnost ponechána do 3 měsíců, jak stanoví zákon).
Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…
Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.
Výmaz střední školy poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou z rejstříku škol a školských zařízení z důvodu dle § 150 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 2 odst. 2...
Nápravné opatření podle § 263 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, lze zadavateli uložit, brání-li nedoložení dokumentace o zadávacím řízení či její...
Podá-li cizinec pobývající na území v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany (výjezdního příkazu podle § 78b odst. 7 zákona č. 325/1999...
Výslechy na gruzínské prokuratuře, které probíhaly standardním způsobem a na jejichž základě nebyl žadatel o mezinárodní ochranu z ničeho oficiálně obviněn, nelze považovat samy o...
Jestliže uchazeč v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nabídne mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je zadavatel povinen provést její hodnocení ve zprávě o hodnocení nabídek....
