Potřeba vybudování přeložky sítě (zejména v elektroenergetice, ale i dalších oblastech, např. plynárenství, teplárenství, či u vodovodů nebo kanalizací) vzniká z mnoha důvodů, nejčastějšími je změna infrastruktury či realizace nových staveb.

Variace dle smluvních podmínek FIDIC, které v současné době patří mezi nejvyužívanější smluvní standardy v oboru stavebnictví, lze označit za specifický smluvní institut sui generis, který umožňuje smluvním stranám flexibilně reagovat na okolnosti a skutečnosti, které při uzavírání smlouvy nepředvídaly. Prostřednictvím variací lze totiž v omezené…

Přespříští rok tomu bude již 20 let od doby, kdy český zákonodárce poprvé v pracovněprávních předpisech normoval tzv. konkurenční doložku, která od té doby prošla značným vývojem, jenž, zdá se, stále není u konce. Jedná se o velmi často používaný institut, který zaměstnavatelé využívají k tomu, aby lépe chránili své know-how, a aby si tak upevnili…

V říjnu roku 2018 publikoval autor článek pod názvem „Dojde (konečně) ke sjednocení pravidel při porušení rozpočtových pravidel?“ V článku bylo pojednáno o nejednotné judikatuře Nejvyššího správního soudu v otázce porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace, kdy pro příjemce dotace bylo zcela zásadní, který senát Nejvyššího správního soudu bude…

Rozhodnout se pro prodej firmy je rozhodnutím, které je „na celý život“, a zpravidla již není cesty zpět. Jde o rozhodnutí majitelů firem pro případ, kdy se z rozličných důvodů nerozhodnou firmu předat, ale zvolí cestu prodeje své firmy. Jedním z motivů může být zpeněžení celoživotního úsilí. Přeneseně řečeno chtějí nést plody své práce a konečně…

V čl. 8 odst. 3 stanov[1] obchodní společnosti Zemědělská a.s. Krucemburk,akciová společnost se píše: „Žádný z akcionářů nesmí zveřejňovat podniková tajemství technologického, hospodářského či jiného významu, jejichž zveřejnění by bylo na újmu podnikání společnosti, ani jiným protiprávním nebo jinak zavrženíhodným jednáním poškodit dobré jméno…

Pokud má daňový subjekt konkrétní poznatky o blížící se daňové kontrole, např. prostřednictvím neformálního telefonního hovoru s pracovníkem finančního úřadu o úmyslu zahájit daňovou kontrolu, je vhodné se dobře připravit na takovou kontrolu již před jejím zahájením a nenechat v náhodě některé záležitosti.

Fenomén blockchainu je často vnímán jako prvek spíše antagonistický vůči současnému konceptu společenské smlouvy, zejména v kontextu pilířových vztahů mezi státem a jeho občany.[1] Tento postoj vznikl zejména v důsledku chápání technologie blockchain prizmatem bouřlivě se rozvíjejících kryptoměn dle vzoru bitcoinů (BTC)[2] nebo etherů (ETH)[3].

Dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27. března 2019 („Usnesení“) může s účinností od 1. 1. 2014 řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období.

Správce daně a daňový subjekt by měli dodržovat základní zásady ukotvené v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“). Tyto zásady by měly určovat jisté mantinely, které mají vliv nejen na kontrolní postupy správce daně, ale i obecně na postup při správě daní.

Vrchní soud v Praze v nedávném rozsudku sp. zn. 14 Cmo 23/2018, ze dne 23. 1. 2019 judikoval, že: „Formulace akcionářské smlouvy a smlouvy o výkonu hlasovacích práv, na základě které se akcionáři zavazují zajistit, aby se jimi nominovaní členové představenstva řídili v rámci obchodního vedení jejich pokyny, za jejíž porušení požaduje žalobkyně…

Od 1. února 2019 vstoupila v účinnost novela trestního řádu (zákon č. 287/2018 Sb.), která zavedla možnost urychleného uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. Právě změny v oblasti předběžného uchování dat pro účely trestního řízení vnímáme z pohledu trestního a obchodního práva jako velmi…

Při ukončení daňové kontroly, kde správce daně doměří daňovému subjektu daň, je nutné počítat se sankcemi. Tím správce daně postihuje daňové subjekty za porušení svých daňových povinností. Obvykle se v takovém případě jedná o uložení penále a úroku z prodlení.

Členství v orgánech obchodních korporací s sebou mimo dalšího nese také povinnosti a určitá rizika. Zákon o obchodních korporacích vymezuje podmínky[1], za nichž může osoba funkci člena orgánu (tedy i statutárního orgánu) obchodní korporace vykonávat. Kromě bezúhonnosti, zákazu konkurence a ustanovení o střetu zájmů, ukládá zákon o obchodních…

Ust. § 406 odst. 1 z. o. k. umožňuje, aby stanovy akciových společností určily tzv. náhradní způsob zasílání pozvánky na valnou hromadu tak, že pozvánka nebude zasílána poštou na adresu akcionáře uvedenou v seznamu akcionářů, nýbrž mu bude zpřístupněna kromě uveřejnění na internetových stránkách společnosti také jiným (vhodným) způsobem, který…

Dne 30.4.2019 vydal Soudní dvůr Evropské Unie („SDEU“ nebo „Soudní dvůr“) s napětím očekávaný posudek k otázce souladu Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou a Evropskou unií a jejími členskými státy (dále jen „CETA“) s právem EU, pokud jde o ustanovení této dohody týkající se řešení sporů mezi zahraničním investorem a státem (dále…

Regulace pobídek je jednou z klíčových oblastí ochrany investora na kapitálovém trhu. Pobídky jsou skloňovány zejména v návaznosti na nedávno transponovanou směrnici MiFID II., i když v českém právu nejsou žádným nováčkem. Cílem tohoto článku je zdůraznit význam právní úpravy pobídek jak v rámci compliance na kapitálovém trhu, tak pro civilní…

Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jsou spoluvlastníky osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Ustanovení § 1140 občanského zákoníku pak stanoví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž každý ze spoluvlastníků může…

V občanském zákoníku je smluvní pokuta jakožto utvrzující institut upravena v osmém díle označeném jako Zajištění a utvrzení dluhu. Smluvní pokuta je běžně uplatňována v rámci smluvní dokumentace, kdy její funkce může být utvrzovací, zajišťovací, sankční, kompenzační nebo prevenční. Lze shrnout, že cílem smluvních pokut je, aby závazky, ke kterým…

Definice manipulace trhem se v současné nachází v čl. 12 nařízení MAR[1]. Již na první pohled je definice „manipulace trhem“ dlouhá a obsahuje spoustu nejednoznačných a obecných formulací. Jelikož je kontinentální právo postavené na ex ante regulaci, která sice na jednu stranu přispívá k předvídatelnosti práva, na druhou stranu se ale nemůže…