podnikání

Trestní odpovědnost právnických osob v Polské republice

Již v úvodu je nutné poznamenat, že snaha o zavedení zákonné úpravy trestní odpovědnosti právnických osob, se nesetkala s jednoznačnou a bezvýhradnou akceptací. Stále ještě v doktríně velmi silně zaznívají i ty hlasy, které nepovažují požadavek na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do právního řádu zemí kontinentálního práva za…

Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 6. část

Šestá část článku o novinkách, které přináší nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nové nařízení“), se věnuje nové úpravě úpadku členů skupiny společností, konkrétně úpravě koordinačního řízení.

Informace o skutečných majitelích právnických osob, svěřenských fondů a obdobných struktur možná budou zveřejněny

Evropskému parlamentu byla Komisí předložena další změna evropské legislativy týkající se shromažďování a zveřejňování informací o skutečných majitelích právnických osob, svěřenských fondů a obdobných struktur.

Přelomový rozsudek ESD Finn Frogne A/S a podstatná změna závazku

V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…

Kdy jsou splatné faktury u „objednávek, kde není splatnost“?

Moderní obchodní právo funguje u nás už v podstatě 30 let. Stále se ovšem objevují mnohamilionové kontrakty, kde nejsou vymezena všechna práva a povinnosti, a proto se musíme při řešení smluvních sporů vracet k základům, které jsou upraveny přímo v zákoně. Často se tedy stává, že se musí řešit splatnost faktury, jejíž splatnost ve smlouvě vůbec…

Prokazování skutečného majitele čestným prohlášením v zadávacím řízení?

Již několik měsíců účinná novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále také jen „zákon o některých opatřeních proti legalizaci“), která mimo jiné přináší i zásadní změny v evidenci takzvaných skutečných majitelů právnických osob, znamená pro zadavatele[1] povinnost…

Přihláška kapitalizovaných budoucích smluvních úroků do insolvenčního řízení

Otázku, zda věřitelé mají možnost přihlásit do insolvenčního řízení kapitalizované úroky za celou smluvenou dobu trvání půjčky nebo úvěru přesahující dobu po rozhodnutí o úpadku, řešil na sklonku loňského roku Nejvyšší soud, přičemž věříme, že rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo ke sjednocení dosud rozporné rozhodovací praxe jak prvoinstančních…

Změny společníků ve společnosti s ručením omezeným a notářský zápis - je vůbec potřebný?

V korporátním životě je kladen důraz především na rychlost a efektivitu. Proto je pro společnosti důležité vědět, kdy jejich jednání vyžaduje formu veřejné listiny, a kdy naopak zákon tuto formu nevyžaduje. Kromě urychlení průběhu rozhodování tak mohou ušetřit i náklady na pořízení notářského zápisu. V tomto článku se budeme věnovat případům…

Úvaha nad praktickými dopady aplikace a interpretace ustanovení § 439 odst. 3 zákona o obchodních korporacích

V aplikační praxi vztahující se k předpisům upravujícím právo obchodních společností došlo v souvislosti s účinností zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) k zakotvení celé řadě novinek a zjednodušení. Některé byly přijaty s nadšením, jako například změna v přístupu ke konceptu základního kapitálu…

Korporátní nasciturus a jeho (ne)způsobilost k živnostenskému podnikání

Obchodní společnost získává právní osobnost (tzv. vzniká) až zápisem do obchodního rejstříku. Je ale užitečné, a v některých případech dokonce i nutné, aby vstupovala do právních vztahů ještě před tímto okamžikem. Před zápisem obchodní společnosti do obchodního rejstříku např. musí být uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny do jejího sídla, odvozu…

Pohled na rozhodovací činnost ÚOHS k otázce prokazování kvalifikace prostřednictvím členů holdingu

Jakkoli v oblasti zadávání veřejných zakázek již delší dobu rezonuje otázka existence jakési zvýhodněné možnosti prokazování kvalifikace dodavatele prostřednictvím členů holdingu, není daná problematika v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) vůbec řešena, stejně jako ostatně nebyla výslovně řešena ani v předchozím…

Zveřejňování ceny, obchodní tajemství a obcházení zákona o registru smluv

Nejčastější metodou, jak cenu zatajit a nezveřejnit v registru smluv je podřazení ceny pod tzv. obchodní tajemství. Jedná se o obcházení zákona nebo o legální právní kličku k zastření ceny? Může být sankcí zrušení smlouvy?

K zásadě přiměřenosti při postupu zadavatele v zadávacím řízení

Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), jenž mimo řadu jiných významných změn v procesu zadávání veřejných zakázek explicitně ukotvil v § 6 odst. 1 zákona „novou“ zásadu přiměřenosti, kterou zadavatelé vedle zásady transparentnosti, a ve vztahu k dodavatelům též vedle zásady zákazu…

Hromadné postupování pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení z pohledu insolvenčního soudu

Insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka můžeme laicky řečeno nazývat hromadnou exekucí. Proč? Hlavní podstatou zahájeného insolvenčního řízení je vyrovnání všech vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli, včetně vztahů závazkových. Obecně lze říci, že v insolvenčním řízení je zpeněžen veškerý majetek ve vlastnictví dlužníka včetně majetku (který…

K povinnosti zhotovitele dokončit dílo

Obvykle se uvádí, že smlouva o dílo zastává co do svého společenského a hospodářského významu jedno z předních míst mezi smluvními typy soukromého práva. Často se pak dodává, že co do složitosti materie a zejména praktických aplikačních problémů jí patří místo vůbec nepřednější.

Aktuálně k opatrovnictví kapitálových obchodních korporací

V poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 zákon stanoví rozličné situace ve vztahu k obsazení orgánů obchodní korporace a jmenování osob oprávněných obchodní korporaci zastupovat vůči třetím osobám, kdy do právního postavení obchodní korporace může zasáhnout soud. Konkrétně se jedná o instituty jmenování opatrovníka právnické osobě soudem a…

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho vliv na výplatu podílu na zisku

V praxi se lze setkat s určitými pochybnostmi a zmatky při posuzování otázky převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho vlivu na výplatu podílu na zisku. Jde konkrétně o případ, kdy společnost s ručením omezeným rozhodne o rozdělení zisku mezi společníky a jeho výplatě (např. ve splátkách), avšak před výplatou podílu na zisku (či jeho…

Soukromoprávní vymáhání škody způsobené porušením soutěžního práva: Zpřístupnění důkazů

Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva je v České republice stále relativně neznámý pojem. Tento, v některých západních jurisdikcích již poměrně zažitý mechanismus, se nyní u nás dostává na pořad dne především díky blížícímu se projednávání návrhu zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže („Návrh“). Návrh především implementuje…

Právnická osoba jako spotřebitel? Možná ano

Účelem norem upravujících práva a povinnosti spotřebitele je ochrana slabší nepodnikatelské strany před silnější podnikatelskou stranou v uzavírání obchodů. V českém právu jsou normy obsaženy především v občanském zákoníku a zákoně na ochranu spotřebitele.[1] Aktivitou Evropského parlamentu je úprava v této oblasti živá a nově přicházející…

Lze se kapitalizací úroků vyhnout jejich omezené uplatnitelnosti v insolvenčním řízení?

Vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení vykazuje oproti jejich vymáhání v rámci exekuce či výkonu rozhodnutí mnohá specifika. Jedno takové spočívá v omezené uplatnitelnosti příslušenství pohledávky, kdy je ke dni rozhodnutí o úpadku vytvářen určitý „stop stav“. Některé peněžité nároky vzniklé až po uvedeném okamžiku pak nelze v insolvenčním…