podnikání

K možnosti zahájení řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby i bez návrhu a k související otázce náhrady nákladů řízení

Dle názoru některých soudů lze řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, např. neplatnosti usnesení valné hromady obchodní společnosti nebo usnesení členské schůze družstva, zahájit i bez návrhu. V návaznosti na tento názor pak soudy nepřiznávají úspěšné straně náhradu nákladů řízení. Cílem tohoto článku je posouzení dané…

Srážky z příjmů podnikatelů v oddlužení – co soudce, to názor

Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti významná novela insolvenčního zákona[1]. Touto novelou dochází rovněž k další úpravě pravidel pro řešení úpadku podnikajících fyzických osob v oddlužení. Novela opět mění pravidla pro přípustnost oddlužení těchto osob, nevyřešila však bohužel jeden z nejpalčivějších problému, se kterým se musí dlužníci…

Následky porušení smluvního zákazu postoupení pohledávky

Dle nového občanského zákoníku („ObčZ“) lze postoupit pohledávku v případě, že to smluvní ujednání věřitele a dlužníka nevylučuje. Jak se však můžete bránit v případě, kdy Váš smluvní partner navzdory sjednanému zákazu postoupení svou pohledávku proti Vaší osobě postoupí? Současná právní úprava nedává jednoznačnou odpověď na to, jaké následky bude…

Zastupování obchodní společnosti jakožto společníka a odpovědnost člena statutárního orgánu

U statutárního orgánu je již napříč praxí dobře známé, že jeho členové mají provádět vůči „své společnosti“ obchodní vedení a zastupovat ji navenek s péčí řádného hospodáře, jinak mohou být z výkonu funkce vůči společnosti odpovědní. V praxi nicméně nastávají nejasnosti ohledně způsobu zastupování společnosti statutáry a z toho plynoucí…

Smluvní alokace nebezpečí změny okolností

V předkládané stati se zabývám otázkou smluvního rozložení nebezpečí podstatné změny okolností, které mají zásadní vliv na smluvní závazek. Navazuji tak na řadu článků věnovaných institutu změny okolností v českém právu.[1]

Vybrané právní aspekty down-stream merger

Fúze společností jsou současným trendem korporátního práva. Motivy k fúzi mohou být různé, např. snaha o zjednodušení struktury společností v rámci skupiny, snížení nákladů a administrativní zátěže, koncentrace vědomostí a know-how, či jiný podnikatelský záměr. Není překvapením, že nejčastěji k fúzi dochází v případě skupiny společností, neboť…

Fungování představenstva a dozorčí rady v akciové společnosti s jediným akcionářem

Při pojmu „akciová společnost“ si velká část laické i odborné veřejnosti představí velkou korporaci s množstvím akcionářů a dynamickou akcionářskou strukturou. Z tohoto pohledu vychází také české právo, když upravuje akciovou společnost složitými a detailními pravidly fungování jejích orgánů navzájem i vůči akcionářům. V praxi českých akciových…

Výkladové problémy skutečného majitele u koncernových struktur

S účinností od 1. ledna 2017 došlo v návaznosti na novelu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „LegVTrČ“), ke změně zákonné definice skutečného majitele, tedy osoby, jejíž totožnost mají zjišťovat vůči svým klientům nejen povinné osoby dle…

Opravné prostředky v řízení o přestupku

Od 1. 7. 2017 je účinná nová právní úprava týkající se přestupků a řízení o nich. Jedná se o zákon č. 250/2016 Sb. (dále jen „přestupkový zákon“). V tomto článku si přiblížíme problematiku opravných prostředků proti odsuzujícím rozhodnutím v rámci přestupkového řízení.

Prekluzivní lhůta u správních deliktů provozovatele vozidla

Titulek není již zcela aktuální, protože s účinností zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tj. ode dne 1. 7. 2017, došlo k zásadní změně terminologie. Dosavadní konstrukce lhůt nahradil institut promlčecí doby a na jiné správní delikty se začalo hledět jako na přestupky. Tématem tohoto článku je však problematika…

Jak postupovat po nařízení předběžného opatření

Značnou pozornost vyvolalo nedávné usnesení Krajského soudu v Brně, kterým soud předběžným opatřením uložil společnosti Uber povinnost zdržet se provozování a zprostředkování taxislužby na území Brna.[1] Usnesení Krajského soudu v Brně zrušil v odvolacím řízení Vrchní soud v Olomouci z důvodu nedostatku…

K převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným a možnosti vyloučení přechodu výplaty konkrétního podílu na zisku na nabyvatele podílu

Cílem tohoto článku je pojednání o principu celistvosti podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho promítnutí do procesu převodu podílu v rámci akvizice, tedy zhodnocení, zda může být konkrétní podíl na zisku[1] z podílu vyjmut a ponechám ve sféře převodce podílu jako oprávněného k výplatě podílu zisku ve společnosti s ručením omezeným, u níž…

Revoluce v zadávání veřejných zakázek v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících autobusovou dopravou

Dualismus v rámci způsobů výběru dopravce k uzavření smlouvy na veřejné služby v přepravě cestujících autobusovou dopravou po dlouhou dobu vyzníval ve prospěch zadávání těchto služeb formou veřejné zakázky, a to zejména v souvislosti s nižší časovou náročností výběru dopravce. Soudní dvůr Evropské unie však odlišně od dosavadní tuzemské praxe…

K otázce přiměřenosti lhůt pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek a nabídek dle ZZVZ

Mnozí nepochybně zaregistrovali, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle vzoru příslušné evropské směrnice[1], nově v § 6 ZZVZ výslovně obsahuje tzv. „zásadu přiměřenosti“. Ve vztahu ke lhůtám dle ZZVZ je pojem „přiměřenost“ dále blíže specifikován v § 36 odst. 5 ZZVZ. V rámci…

Výnosy z pronájmu společných částí a prostor domů

Společenství vlastníků jednotek často pronajímají společné části domu za účelem umístění reklamy nebo společné prostory domu jakou jsou bývalé sušárny, prádelny a kočárkárny za účelem provozování podnikání nájemci. Jsou ale SVJ oprávněna pronajímat společné části a prostory domu?

Záloha na výplatu podílu na zisku kapitálové společnosti a její zúčtování

Záloha na výplatu podílu na zisku může být užitečným nástrojem vzhledem k tomu, že k výplatě samotného podílu na zisku může dojít v době až do 9 měsíců po skončení účetního období (je-li rozhodnutí o rozdělení zisku přijato na konci června a jeho splatnost ponechána do 3 měsíců, jak stanoví zákon).

Změny smlouvy bez adekvátního protiplnění

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Vertikální spolupráce dle zákona o zadávání veřejných zakázek

Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.

Velká novela insolvenčního zákona 2017 – první dojmy

Velká novela insolvenčního zákona je v účinnosti již třetí měsíc. Jaké jsou první dojmy, které zanechala v advokátech, insolvenčních správcích, soudcích, dlužnících a dalších aktérech insolvenčních procesů? Dovolte mi podělit se s Vámi o naše čerstvé zkušenosti.

Kopie dokladů totožnosti podle AML zákona – znovu (ne)jasno?

Již od prvního ledna 2017 je účinné novelizované znění zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povinné osoby od novely mimo jiné očekávaly, že vyjasní, zda mají při identifikaci a kontrole klientů právo a povinnost opatřovat kopie jejich osobních dokladů. Ukazuje se však, že zejména pro…