podnikání

Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 5. část

Pátá část článku o novinkách, které přináší nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nové nařízení“), se věnuje nové úpravě úpadku členů skupiny společností, konkrétně úpravě o spolupráci a komunikaci.

Stínové opční programy jako forma odměňování

Správné nastavení manažerského odměňování patří bezpochyby mezi důležité otázky vnitřního fungování obchodních korporací. Z pohledu corporate governance je přitom cílem dosáhnout sjednocení zájmů členů volených orgánů a vedoucích zaměstnanců se zájmy společníků obchodní korporace na jejím dalším úspěšném rozvoji. Jednou z možných forem odměňování…

Novela AML zákona: Nové povinnosti pro povinné osoby a zřízení evidence údajů o skutečných majitelích

Od 1. ledna 2017 je účinná novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML zákon“), která implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu…

K otázce posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny z pohledu zadavatele

V souvislosti s účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), došlo ve všech fázích zadávacího řízení k částečnému uvolnění od nadměrného formalismu pro zadavatele, avšak povinnost zadavatele vztahující se k posouzení tzv. „mimořádné nízké nabídkové ceny“ je nadále zachována. Stále platí, že základním smyslem…

Povinnost mlčenlivosti členů volených orgánů kapitálových obchodních společností

Zvolením do funkce člena statutárního či dozorčího orgánu obchodní společnosti nabývá daná osoba oprávnění řídit vnitřní chod společnosti a reprezentovat ji navenek, což je podmíněno povinností daného reprezentanta jednat v souladu s péčí řádného hospodáře. Musí tedy jednat s náležitou péčí a v zájmu společnosti (§ 159 odst. 1 NOZ). Nedílnou…

Když obec narušuje hospodářskou soutěž

Omezila obec provozování tzv. „zahrádek“ vaší restaurace, ovšem pro ulici, kde sídlí váš největší konkurent, byla udělena výjimka? Zakázala obec provozování loterií na celém svém území kromě jedné adresy vašeho konkurenta vybrané bez jakéhokoli logického klíče? Pokud ano, mohla právě vaše obec svým jednáním narušit hospodářskou…

Jak postupovat při určení náhrady za převzetí zákaznické základny?

Ve smyslu ust. § 2315 obč. zák. má stávající nájemce za podmínek stanovených zákonem právo na poskytnutí náhrady za výhodu získanou novým nájemcem za převzetí jeho zákaznické základny. Jsou-li splněny podmínky postavení subjektů jsoucích v odpovídajících postaveních nájemce, pronajímatele a nového nájemce, je tento nárok explicitní. Základní…

Prohlídka těla zemřelého

Prohlídka těla zemřelého představuje úkon, který se na těle zemřelého provádí už víceméně od středověku a nepředstavuje tak žádnou novodobou novinku. V současné době je právní úprava prohlídky těla zemřelého obsažena v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění (dále jen „zákon o ZS“), konkrétně…

Opt-in po 1. 1. 2016 a novela zákona o obchodních korporacích

Obchodní korporace, které vznikly před účinností zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“); tzn. před 1. 1. 2014, měly po tomto datu dvě možnosti buďto i) měly přizpůsobit své společenské smlouvy v rozsahu, ve kterém odporují donucujícím…

Uplatňování přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení a jejich přezkum

Soudní výkon rozhodnutí či exekuční řízení je proces vymáhání pohledávek za dlužníkem z pozice jednotkového věřitele (s výjimkou, kdy např. do exekuce může jiný věřitel podat přihlášku; stranou pak zůstává otázka, jaké je pak uspokojení i tohoto dalšího věřitele). Naproti tomu insolvenčnímu řízení se říká hromadná exekuce. Jednou ze základních…

Průlomový nález Ústavního soudu v oblasti souběhu funkcí

Nedávný nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, může změnit doposud zastávanou praxi a názor nejen obecných soudů, ale i Nejvyššího soudu České republiky. Tento ústavní nález se týká problematiky souběhu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace (např. jednatele či člena představenstva) a zaměstnance v pracovním…

Osoba skutečného majitele po novele AML zákona

Dne 1. ledna 2017 nabyl účinnost zákon č. 368/2016 Sb., který do českého právního řádu implementuje tzv. čtvrtou směrnici o AML[1] (dále jen „Směrnice“). Tento zákon podstatně novelizoval zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML Zákon“) a některé související…

Prokazování tzv. skutečného majitele ve veřejných zakázkách

S účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), vznikla právnickým osobám v pozici vybraných dodavatelů nová povinnost, a sice jako podmínku pro uzavření smlouvy odkrýt zadavateli své skutečné majitele podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu…

Určování příslušnosti českých soudů k zahájení insolvenčního řízení v návaznosti na evropské úpadkové právo

Již za přibližně půl roku pozbyde po 15 letech své účinnosti historicky první přímo použitelný předpis Evropské unie, jenž reguloval insolvenční řízení s evropským prvkem, tedy Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Insolvenční nařízení“). Na jeho místo pak s účinností ke dni 26. června 2017 vstupuje…

Vůně jako předmět duševního vlastnictví – ochranná známka (3. díl)

Na předchozí články věnované vůni a její ochraně prostřednictvím některých institutů průmyslového práva navazuje následující, v pořadí již třetí článek. Tentokrát se jeho obsah zaměřuje na ochranu vůně z pohledu známkového práva. Cílem tohoto příspěvku je zejména zhodnocení možné ochrany vůně prostřednictvím registrace ochranné známky, přičemž se…

Soukromoprávní vymáhání náhrady škody v oblasti hospodářské soutěže v ČR a nový zákon o náhradě škody

S porušováním pravidel hospodářské soutěže, ať už ve formě kartelových dohod, zneužití dominantního postavení nebo jiné, se setkáváme téměř každodenně. Je v širokém povědomí odborné i laické části veřejnosti, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dohlíží nad veřejnoprávním vynucováním soutěžních pravidel a často se uchyluje k ukládání pokut za…

Zástavní právo k závodu II.

V tomto druhém díle minisérie na téma zástavního práva k obchodnímu závodu pojednáme především o okamžiku vzniku zástavního práva k nemovité věci, která je součástí zastavovaného obchodního závodu a zápisu takového zástavního práva do katastru nemovitostí. V nedávno publikovaném článku Zástavní právo k závodu I. jsme se zaměřili na řádné vymezení…

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky – skutečně (ne)praktická pomůcka?

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále také jako „JEO“) je nástroj, jehož cílem je snížení jak administrativní tak i finanční náročnosti účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím tohoto instrumentu totiž jednotliví dodavatelé v rámci prokazování splnění podmínek účasti mohou předložit standardizované čestné prohlášení namísto…

Procesní plná moc od právnické osoby

Účastníkem soudního nebo jiného řízení vedeném orgánem veřejné moci může být také právnická osoba. V tomto příspěvku se budu zabývat tím, jak jednotlivé procesní předpisy upravují udělení (podepsání) procesní plné moci za právnickou osobu.

K některým způsobům prokázání technické kvalifikace dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Účelem zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) má být, mimo jiné, usnadnění aplikace procesu zadání veřejné zakázky ze strany jednotlivých zadavatelů v praxi. Oproti zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30.09.2016 (dále jen „ZVZ“), by mělo dojít ke snížení zbytečného formalismu v…