Správce daně a daňový subjekt by měli dodržovat základní zásady ukotvené v zákoně 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“). Tyto zásady by měly určovat jisté mantinely, které mají vliv nejen na kontrolní postupy správce daně, ale i obecně na postup při správě daní.
Vrchní soud v Praze v nedávném rozsudku sp. zn. 14 Cmo 23/2018, ze dne 23. 1. 2019 judikoval, že: „Formulace akcionářské smlouvy a smlouvy o výkonu hlasovacích práv, na základě které se akcionáři zavazují zajistit, aby se jimi nominovaní členové představenstva řídili v rámci obchodního vedení jejich pokyny, za jejíž porušení požaduje žalobkyně…
Od 1. února 2019 vstoupila v účinnost novela trestního řádu (zákon 287/2018 Sb.), která zavedla možnost urychleného uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. Právě změny v oblasti předběžného uchování dat pro účely trestního řízení vnímáme z pohledu trestního a obchodního práva jako velmi…
Při ukončení daňové kontroly, kde správce daně doměří daňovému subjektu daň, je nutné počítat se sankcemi. Tím správce daně postihuje daňové subjekty za porušení svých daňových povinností. Obvykle se v takovém případě jedná o uložení penále a úroku z prodlení.
Členství v orgánech obchodních korporací s sebou mimo dalšího nese také povinnosti a určitá rizika. Zákon o obchodních korporacích vymezuje podmínky[1], za nichž může osoba funkci člena orgánu (tedy i statutárního orgánu) obchodní korporace vykonávat. Kromě bezúhonnosti, zákazu konkurence a ustanovení o střetu zájmů, ukládá zákon o obchodních…
Ust. § 406 odst. 1 z. o. k. umožňuje, aby stanovy akciových společností určily tzv. náhradní způsob zasílání pozvánky na valnou hromadu tak, že pozvánka nebude zasílána poštou na adresu akcionáře uvedenou v seznamu akcionářů, nýbrž mu bude zpřístupněna kromě uveřejnění na internetových stránkách společnosti také jiným (vhodným) způsobem, který…
Dne 30.4.2019 vydal Soudní dvůr Evropské Unie („SDEU“ nebo „Soudní dvůr“) s napětím očekávaný posudek k otázce souladu Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou a Evropskou unií a jejími členskými státy (dále jen „CETA“) s právem EU, pokud jde o ustanovení této dohody týkající se řešení sporů mezi zahraničním investorem a státem (dále…
Regulace pobídek je jednou z klíčových oblastí ochrany investora na kapitálovém trhu. Pobídky jsou skloňovány zejména v návaznosti na nedávno transponovanou směrnici MiFID II., i když v českém právu nejsou žádným nováčkem. Cílem tohoto článku je zdůraznit význam právní úpravy pobídek jak v rámci compliance na kapitálovém trhu, tak pro civilní…
Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jsou spoluvlastníky osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Ustanovení § 1140 občanského zákoníku pak stanoví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž každý ze spoluvlastníků může…
V občanském zákoníku je smluvní pokuta jakožto utvrzující institut upravena v osmém díle označeném jako Zajištění a utvrzení dluhu. Smluvní pokuta je běžně uplatňována v rámci smluvní dokumentace, kdy její funkce může být utvrzovací, zajišťovací, sankční, kompenzační nebo prevenční. Lze shrnout, že cílem smluvních pokut je, aby závazky, ke kterým…
Definice manipulace trhem se v současné nachází v čl. 12 nařízení MAR[1]. Již na první pohled je definice „manipulace trhem“ dlouhá a obsahuje spoustu nejednoznačných a obecných formulací. Jelikož je kontinentální právo postavené na ex ante regulaci, která sice na jednu stranu přispívá k předvídatelnosti práva, na druhou stranu se ale nemůže…
Novela[1] zákona o obchodních korporacích („ZOK“)[2] se sice nachází teprve ve stádiu projednávání v rámci Hospodářského a Ústavně právního výboru, s ohledem na její rozsáhlost si však dovolíme shrnout a upozornit na některé její podstatné změny týkající se úpravy společností s ručením omezeným již nyní.
Doporučuji všem milovníkům korporačního práva studium stanov zemědělských akciových společností. Člověk se zde totiž může setkat se specifickými právními konstrukcemi, na které v případě klasických korporačních uspořádání jen tak nenarazí. Jednou z takových interesantních figur je ujednání (smluvní přímus) o povinnosti akcionáře propachtovat…
V Poslanecké sněmovně je momentálně jako sněmovní tisk č. 302 projednávána novela zákona 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o léčivech“).
V nedávné době vydal Nejvyšší soud přelomové rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27. 3. 2019[1], ve kterém přináší právní rozbor zásadních a často diskutovaných témat v rámci korporátního práva.
S ohledem na absenci výslovné úpravy v právním řádu a turbulentní judikaturu se i v roce 2019 setkáváme s častými dotazy klientů z řad obchodních společností, jak postupovat při uzavírání manažerských smluv se členy jejich statutárního orgánu. Jaké možnosti tedy obchodním společnostem a členům jejich statutárního orgánu aktuálně otevírá právní…
Již více než dva a půl roku je účinný poměrně kontroverzní zákon 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě (dále jen „zákon“). Na poměry českého právního řádu útlý právní předpis ve svém § 1 zakazuje prodej v maloobchodě a velkoobchodě o vybraných svátcích, ze kterého jsou stanoveny některé výjimky; zákaz prodeje se tak…
V oblasti závazkových právních vztahů se často setkáváme s tím, že část obsahu smlouvy je určena odkazem na obchodní podmínky. Smluvní strana, která je jejich tvůrcem, má současně typicky zájem na tom, aby je mohla měnit, a to jednostranně, většinou s ohledem na zjednodušení kontraktačního procesu s větším množstvím smluvních partnerů a zachování…
Institut neúčinnosti právních jednání pro účely insolvenčního řízení upravuje ustanovení § 235 a násl. zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“). Neúčinnými jsou podle těchto ustanovení IZ právní úkony, resp. právní jednání, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení…
V článku nazvaném „Údaj o mzdě či jiném plnění jako věc veřejná“, který byl uveřejněn dne 3. 1. 2014 na zdejším portálu, jsem upozorňoval na možný střet práva akcionářů na informace s právem zaměstnanců akciové společnosti (osob blízkých členům statutárního orgánu) na ochranu soukromých údajů v souvislosti s publikací pozvánky na valnou hromadu na…
Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...
