Vybrané aspekty SRO po připravované novele ZOK

Odstoupení z funkce jednatele

Problematickou je zejména otázka počátku běhu lhůty pro ukončení funkce člena voleného orgánu, neboť znění zákona a judikatura se rozcházejí se závěry, dosahovanými některými odborníky. Z lingvistického znění právní úpravy obsažené v § 59 odst. 5 ZOK totiž vyplývá, že „odstupující člen oznámí (pozn.: vloženo autory) své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení“.[5] Rozhodovací praxe soudů vztahující se sice ještě k ObchZ, nicméně aplikovatelná i pro podmínky ZOK, pak dovodila: „doručením odstoupení společnosti nastávají účinky oznámení odstoupení příslušnému orgánu společnosti…“[6] V rozporu s uvedeným však někteří autoři dovozují, že „v ostatních případech, kdy členy statutárního orgánu (akciové společnosti i společnosti s ručením omezeným) volí valná hromada, je odstoupení oznámeno valné hromadě pouze tehdy, je-li tato svolána, na pořad jednání je zařazen bod „volba nového člena statutárního orgánu“ a v rámci jeho zdůvodnění [§407 odst. 1 písm. f) ZOK] je uvedeno, že konkrétní člen statutárního orgánu odstoupil z výkonu funkce. Odstoupení je oznámeno dnem, kdy se koná (resp. má konat) takto svolaná valná hromada; od tohoto dne běží měsíční doba…“[7]

V návaznosti na tyto závěry mění novelizované ustanovení v případě společnosti s ručením omezeným lhůtu, jejímž uplynutím dojde k zániku výkonu funkce jednatele. Po přijetí novely tak bude platit, že funkce jednatele skončí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který člena voleného orgánu zvolil, tudíž valná hromada. Valná hromada pak bude povinna projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení společnosti doručeno. Odstupujícím jednatelům bude proto vhodné doporučit, aby zároveň s odstoupením ze své funkce svolali valnou hromadu k projednání tohoto odstoupení.

Změna v rozhodování per rollam

Podíl s vysílacím právem

Navrhovaná novela dále v § 194a ZOK přichází s novým zvláštním druhem podílu. Tímto by měl být podíl s tzv. vysílacím právem, tedy podíl, s nímž je spojeno oprávnění jmenovat jednoho nebo více jednatelů a takto jmenovaného jednatele odvolat. Celkový počet uvedeným způsobem jmenovaných jednatelů pak nesmí být větší než počet jednatelů volených valnou hromadou. Právě s ohledem na popsané pravidlo o omezení počtu jmenovaných jednatelů se však domníváme, že ač se zdá být toto právo, spojené se zmíněným zvláštním podílem, pro strukturování společnosti s ručením omezeným přínosným, větší rozšíření do praxe by jistě přineslo neomezení počtu takto společníky jmenovaných jednatelů. Při existenci dvou a více společníků se nabízí oprávnění, aby každý z nich měl ve společnosti tzv. „svého jednatele“, kdy toto oprávnění by bylo doplněno o určení, že jednatelé budou tvořit kolektivní orgán. Dle našeho názoru je však nadbytečné, aby nad jednatele volené společníky, volila další jednatele i valná hromada.[11] Lze tak předpokládat, že situace bude nadále řešena spíše prostřednictvím dohod společníků (akcionářských dohod) mimo společenskou smlouvu.

Pokyny valné hromady jednatelům

Novela také významně doplňuje znění § 195 odst. 2 ZOK: „Jednatel se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou. Nikdo však není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 2.“[12] V tomto ustanovení nově přidaná první věta by pak dle našeho názoru mohla být bez věty druhé interpretována tak, že jsou jednatelé povinni řídit se i takovými pokyny valné hromady, jež se týkají obchodního vedení.

Jiná omezení převodu podílu

Další změnu přináší nově navrhovaný § 209 odst. 4 ZOK, jenž po vzoru úpravy akciové společnosti (§ 271 odst. 3 ZOK) zavádí pravidlo, že v případě, kdy by byla převoditelnost podílu omezena jinak než udělením souhlasu některého z orgánů společnosti, a přesto by byla převodní smlouva uzavřena v rozporu s tímto omezením, byla by tato smlouva neplatná.

Domníváme se, že ačkoli předmětné ustanovení výslovně neuvádí, že v něm uvedená omezení jsou pouze ta, jež vyplývají ze zakladatelského právního jednání, nelze dané ustanovení vykládat tak, že by jiná než právě v zakladatelském právním jednání upravená omezení, mohla způsobovat neplatnost převodní smlouvy.

Opačný výklad by totiž znejistil postavení třetích stran nabývajících obchodní podíl, neboť by jim existence jiných dohod než těch zakotvených ve společenské smlouvě nemusela být známa.

I v tomto případě bychom proto doporučili obě ustanovení ZOK, jak § 209 odst. 4 ZOK v případě společnosti s ručením omezeným, tak i § 271 odst. 3 ZOK v případě akciových společností, upravit v tom smyslu, že omezeními se rozumí pouze ta, která jsou uvedená v zakladatelském právním jednání, respektive ve stanovách obchodní korporace.

Případné porušení jiných omezení převoditelnosti, například sjednaných v dohodách společníků či v akcionářských smlouvách, totiž může mít za následek pouze právo na náhradu škody nebo jiné sankce ujednané v takovýchto smlouvách.

JUDr. Tomáš Rada, Ph.D.
advokát

Mgr. Jolana Štěpaníková
advokátní koncipient

DRV Legal, s.r.o. advokátní kancelář

Hlinky 505/118,
603 00 Brno

Vodičkova 791/41,
110 00 Praha

tel.      +420 543 216 742
e-mail:  info@drvlegal.cz
 
________________________________
[1] Sněmovní tisk 207 část č. 1/10. Vl. n. z., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony.
[2] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném znění.
[3] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v posledním platném znění.
[4] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony. Sněmovní tisk 207/0 část č. 1/10. Vl. n. z., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, s. 120-121.
[5] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném znění.
[6] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2863/2008 ze dne 10. 2. 2009, dále podobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 23 Cdo 3867/2007, případně usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 7. 2008 sp. zn. 7 Cmo 56/2008.
[7] ČECH, Petr, ŠUK, Petr. Právo obchodních společností: v praxi a pro praxi (nejen soudní). Vydání I. Praha: Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2016, s. 136.
[8] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností.
[9] Typicky rozhodnutí týkající se změny obsahu společenské smlouvy dle § 171 odst. 1 písm. a) ZOK.
[10] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony. Sněmovní tisk 207 část č. 1/10. Vl. n. z., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, s. 161.
[11] Při modelovém případu 3 společníků, každý s oprávněním jmenovat jednatele, by společnost dle navrhovaného znění § 194a ZOK musela mít nejméně 6 jednatelů, aby každý společník mohl mít tzv. svého jednatele a zároveň, aby jejich celkový počet nepřesáhl počet jednatelů volených valnou hromadou.
[12] Sněmovní tisk 207 část č. 1/10. Vl. n. z., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony.