Přijetím novely zákona 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění (dále jen „ZVR“), provedenou zákonem 368/2016 Sb. (dále jen „Novela“), dochází s účinností ke dni 1.1.2018 ke zřízení nové evidence údajů o skutečném majiteli právnických osob a svěřenských fondů (dále jen „Evidence“). Impulsem pro…
Dne 1.12.2017 vstoupil v účinnost zákon 291/2017 Sb., kterým dochází ke změně občanského soudního řádu, zákona o veřejných dražbách a insolvenčního zákona ve prospěch práv vlastníků v bytových domech, resp. společenství vlastníků, proti těm vlastníkům jednotek, kteří na úkor ostatních řádně platících vlastníků jednotek nehradí poplatky spojené…
Očekávané rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 6. 12. 2017 ve věci Coty vyjasnilo podmínky, za kterých může výrobce provozující systém selektivní distribuce omezit své autorizované prodejce v tom, aby nenabízeli výrobky na internetu prostřednictvím platforem třetích stran. SDEU potvrdil stanovisko generálního advokáta…
Cílem tohoto článku je informace o nejnovějším rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2017, sp.zn. 29 Cdo 387/2016, které se zabývalo možnostmi společného jednání jednatele a prokuristy za společnost.
Jedním z práv společníka obchodní korporace je podílet se na rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku společnosti, který společnost vykáže v řádné či mimořádné účetní závěrce. Rozdělení zisku je umožněno na základě podmínek stanovených zákonem o obchodních společnostech a družstvech, přičemž zisk nejenže lze rozdělit mezi společníky korporace…
Již více než rok zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) ukládá povinnost prokazovat a ověřovat v zadávacích řízeních[1] u vybraného dodavatele – právnické osoby její skutečné majitele, a to s odkazem na AML zákon[2]. Jedná se tak o povinnost rozklíčovat vlastnickou strukturu právnické osoby až na…
Ve třetím pokračování[1] miniseriálu „Co soudce, to názor“ se autoři rozhodli věnovat problematice formulářů používaných v počáteční fází řízení při řešení úpadku oddlužením. Novelou insolvenčního zákona[2] došlo ke zrušení povinného přezkumného jednání konaného u insolvenčního soudu. Přezkum pohledávek probíhá nově tak, že insolvenční správce v…
Zákon 296/2017 Sb. přinesl s účinností od 30. září 2017 zpřísnění posuzování včasnosti zaplacení soudního poplatku a podmínek pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Kdy je zaplacen poplatek včas?
Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se v rozsudku č.j. 2 Afs 142/2016 – 32 ze dne 30. 4. 2017 věnoval otázce určitosti a jednoznačnosti dotačních pravidel. NSS se vyslovil v tom smyslu, že případný nejednoznačný výklad nelze klást k tíži slabší strany, tj. příjemce dotace, a je to tedy poskytovatel dotace, který musí nést následky případné…
Účelem tohoto článku je analyzovat, zda je k podání reivindikační žaloby aktivně legitimován rovněž leasingový nájemce, kterému třetí osoba věc neprávem zadržuje, a pokud ano, na základě jakých ustanovení a s jakou argumentací může tento svou aktivní legitimaci v žalobě na vydání věci odůvodnit.
K tomuto příspěvku nás podnítila dosavadní zkušenost při implementaci pravidel GDPR[1] (dále jen „obecné nařízení“) a očekávání našich klientů od nové právní úpravy. Smyslem tohoto článku není detailní rozbor problematiky souhlasu, ale jen upozornit, že správce by se měl nejprve zamyslet, než se do obstarávání souhlasů…
Ve svém minulém článku se autoři věnovali rozdílnému přístupu soudů a soudců k postihování příjmu podnikajících osob v oddlužení plněním splátkového kalendáře. V miniseriálu “co soudce, to názor” se autoři rozhodli pokračovat i v tomto článku, věnovaném úhradě přednostních pohledávek. Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona[1]…
Záměrem tohoto příspěvku je upozornit na zdánlivě drobný, ale pro praxi poměrně problematický, požadavek zákona o obchodních korporacích týkající se náležitosti stanov při zakládání akciové společnosti – určení účtu pro složení základního kapitálu.
Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), která zásadním způsobem změnila oblast věřitelských insolvenčních návrhů.
Soudní přezkum rozhodnutí statutárních a kontrolních orgánů obchodních korporací není v praxi zdaleka tak častý jako přezkum rozhodnutí orgánu nejvyššího. Do přijetí zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), byla možnost vyslovení neplatnosti rozhodnutí těchto orgánů dokonce dovozována pouze judikaturou bez podkladu v textu…
Institut prohlídky místa plnění ve smyslu ustanovení § 97 zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) slouží k seznámení se dodavatelů s místem budoucího plnění veřejné zakázky. Ve vztahu k tomuto institutu je třeba mít na zřeteli zejména dva aspekty. Na straně zadavatele dochází při umožnění…
Compliance program představuje pro právnickou osobu zásadní nástroj ochrany před trestní odpovědností. Přesto jeho zavedení nepovažují zejména menší subjekty za nutné. Mnohdy se totiž domnívají, že compliance program se týká pouze velkých korporací a že jde o složitou a nákladnou záležitost, jejíž praktický přínos je velmi omezený. Tato představa…
Spoluvlastnictví představuje stav, kdy k určité věci náleží vlastnické právo více osobám, a tyto pak věc spravují a rozhodují o nakládání s ní společně. Míra účasti jednotlivých spoluvlastníků přitom záleží na velikosti jejich spoluvlastnického podílu.
Tento příspěvek si klade za cíl analyzovat možnost působení právnických osob v orgánech kapitálových obchodních společností, a to zejména v jejich statutárních orgánech. Dále bude srovnána tato možnost mezi jednotlivými formami kapitálových obchodních společností, jakož i mezi jejich jednotlivými orgány.
Dne 1. 10. 2016 vstoupil v účinnost nový zákon regulující proces zadávání veřejných zakázek, pochopitelně mluvím o zákonu 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také jako „ZZVZ“). Není snad nadsázkou tvrdit, že většina legislativních změn takového rozsahu se neobejde bez much a nedostatků, které dále urovná rozhodovací praxe, případně…
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...
Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...
