V nedávné době došlo k významnému posunu právní teorie ve vztahu k výkladu pravidel pro distribuci vlastních zdrojů kapitálových společností. Změna nastala v otázce použitelnosti řádné účetní závěrky pro rozhodování o rozdělení zisku po uplynutí zákonem stanovené šestiměsíční lhůty od konce účetního období pro její schválení valnou hromadou.
Při zadávání veřejné zakázky je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, přičemž za správnost a úplnost těchto zadávacích podmínek nese zadavatel odpovědnost[1]. Zadávací podmínky nadto nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně…
„Milostpane, tak nám omezili online prodeje.“ I tak by se dal parafrázovat známý výrok ze Švejka, shrnující rozsudek Soudního dvora EU (SDEU) ve věci výrobce luxusní kosmetiky „Coty Germany GmbH“ (Coty) proti jednomu z jejích distributorů společnosti „Parfümerie Akzente GmbH“ (Akzente)[1], ve kterém Coty zakazovalo společnosti Akzente jako jednomu…
Aplikace institutu odvodu za porušení rozpočtové kázně zakotveného v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), je hrozbou každého příjemce dotace. Administrace rozličných dotačních titulů a důsledné dodržování podmínek dotačních smluv a programů…
Sněmovní tisk č. 71, jehož formou předložila vláda dne 29.1.2018 návrh novely insolvenčního zákona a který byl Organizačním výborem PSP ČR doporučen k projednání na 7. schůzi Poslanecké sněmovny, je již delší dobu provázen zájmem médií a veřejnosti (a to nejen odborné). Není ani příliš divu. Tento návrh obsahuje koncept tzv. „nulového oddlužení“…
V poslední době vzbudila velkou mediální pozornost kauza zadavatele Hlavního města Prahy - Opencard. Soudy zde řešily situaci, kdy nastane zaviněné způsobení stavu exkluzivity ze strany zadavatele a zda jej lze později řešit pomocí dalšího zadávání v jednacím řízení bez uveřejnění. Tyto problémy se často týkají zakázek na dodávky informačních…
Dne 21. 11. 2017 byl na těchto stránkách publikován příspěvek s názvem Neplatnost rozhodnutí statutárních a kontrolních orgánů obchodní korporace.[1] Autor se v něm zabývá otázkou možného soudního přezkumu rozhodnutí statutárních a kontrolních orgánů obchodních korporací podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o…
Přeshraniční přemístění sídla upravené s českém zákoně o přeměnách zažívá v posledních letech nesmělý, ale viditelný rozvoj. Základní limitem zákona o přeměnách je ale skutečnost, že se vztahuje pouze na přeshraniční přeměny se státy EU, příp. EHP. Dosud proto tímto způsobem nebylo možné provést jakékoli přeshraniční přeměnu se zeměmi jako…
Dotace a různé formy podpory jsou mediálně i v odborných kruzích často diskutovány. Předmětný článek se zabývá vymezením definice podniku dle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „Nařízení“).[1] Definičním…
Hlavním cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činnosti v oblasti cestovního ruchu (dále jen „Zákon o cestovním ruchu“), a další zákony, je podle důvodové zprávy zvýšení ochrany spotřebitele, přičemž návrh zákona vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)…
Obecná zásada praví, že „... při argumentaci jakýmkoliv soudním rozhodnutím je třeba vždy text takového rozhodnutí vnímat v kontextu původního řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Soud vždy rozhoduje v konkrétní věci tak, že aplikuje právní normy na zjištěný skutkový stav. Jsou-li skutkové okolnosti v posuzovaném případu odlišné, nelze závěry…
Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (dále jen „ZOK“) u společností s ručením omezeným s účinností od 1.1.2014 nově stanovil minimální výši vkladu společníka do základního kapitálu společnosti (jakož i minimální výši základního kapitálu celkem) na 1 Kč. Na rozdíl od dříve platného obchodního zákoníku, který vyžadoval u společností tohoto…
Znáte to, celkem rutinní schůzka s klientem se může změnit během okamžiku v srdcervoucí drama. Jedno takové jsme zažili (lépe řečeno náš klient) zrovna nedávno. Vše začalo v podstatě nevinnou otázkou. Vy jste změnili jednatele? Ne, odpověděl klient překvapeně. To bych o tom jako společník a jediný jednatel musel přece vědět [smích]. Humor však…
V minulé části jsme Vás seznámili s přístupem judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu k problematice tzv. kvalifikované výzvy podle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“) a dále s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu k podmínkám pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a OSŘ. V této části se budeme…
Zkratka „GDPR“, neboli Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, je v posledních měsících všudypřítomná. Stejně jako samotná oblast ochrany osobních údajů, která rovněž prostupuje v každé organizaci téměř všemi interními procesy. Ne jinak je tomu u zadavatelů veřejných zakázek, kteří by v rámci procesů zadávání měli rovněž zohlednit oblast ochrany…
Orgány EU v současné době intenzivně projednávají návrh směrnice, která by mohla mít zásadní dopad na insolvenční řízení a proces restrukturalizace v jednotlivých státech Evropské unie. Návrh směrnice č. 2016/0359/COD[1] („Návrh“) předložený Evropskou komisí počítá mimo jiné s vytvořením zákonného rámce upravujícího neformální restrukturalizaci…
Dle poměrně zajímavého, a v mnoha ohledech přelomového, rozhodnutí Soudního dvora Evropské Unie z prosince minulého roku ve věci Coty mohou nyní dodavatelé luxusního zboží zakázat svým autorizovaným distributorům jeho prodej přes tzv. online tržiště.
Novela č. 30/2000 Sb. zakotvila do zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“) s účinností ode dne 1.1.2001 mj. ustanovení § 114b a § 153a OSŘ, zavádějící možnost soudu zaslat žalovanému usnesení s výzvou k vyjádření (tzv. kvalifikovaná výzva), jejíž nesplnění žalovaným má za následek fikci uznání nároku, jejímž…
Jedním ze základních práv věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení je hlasování na schůzi věřitelů.[1] Věřitelé můžou hlasovat například o odvolání a ustanovení insolvenčního správce (§ 29 odst. 1 IZ), o ustanovení věřitelského výboru (§ 56 odst. 1 IZ), za určitých podmínek o způsobu řešení úpadku (§ 150 IZ) a o přijetí reorganizačního plánu…
Insolvenční správce je podle insolvenčního zákona povinen při výkonu své funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy…
Odvolací soud je povinen umožnit účastníkům řízení seznámit se s jeho odlišným (novým) právním názorem a dát jim příležitost se k němu vyjádřit a eventuálně vznášet...
Není povinností obecných soudů doručovat protistraně odvolání proti usnesení o návrhu na předběžné opatření před rozhodnutím odvolacího soudu vždy a v každém případě, a to...
Má-li zaměstnanec za to, že pracovní poměr na dobu určitou byl sjednán nebo dohodou účastníků prodloužen v rozporu se zákonem a oznámil-li proto před uplynutím sjednané doby...
Smlouva o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným uzavřená v době mezi založením a vznikem společnosti není neplatná pro počáteční nemožnost plnění podle § 580 odst. 2...
Ustanovení § 6 odst. 2 o. z. vyjadřuje zásadu nemo turpitudinem suam allegare potest (nikdo se nemůže dovolávat své vlastní hanebnosti), která zakazuje, aby někdo měl prospěch z...
