Ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) označované jako tzv. flexibilita kroků je novinkou právní úpravy ZZVZ. Toto ustanovení dává zadavateli možnost provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U…
Nabytí účinnosti nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tj. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), s sebou přineslo velké množství změn týkajících se jak procesu zadávání veřejných zakázek, tak oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. K zásadní změně došlo i v oblasti podávání podnětů k zahájení…
Pokud jde o označení prostoru sloužícího k podnikání vývěsními štíty či jinými označeními a znameními, zájmy pronajímatele a nájemce se zpravidla liší. Nájemce má obvykle zájem na co nejvyšší míře propagace vlastního podnikání, zatímco pronajímatel má obvykle na zřeteli například zachování estetického rázu budovy a minimalizaci problémů s…
Rozhodnou-li se společníci ukončit činnost společnosti s ručením omezeným (dále jen „společnost“) a tuto společnost zrušit a zlikvidovat, hovoří se o tzv. likvidaci dobrovolné. Pro naplnění procesu dobrovolné likvidace je zapotřebí splnit celou řadu povinností. Cílem předkládaného příspěvku je proto seznámit čtenáře s jednotlivými kroky, jež je…
Nakupování v prostředí internetových obchodů (e-shopů) je (nejen) v České republice čím dál oblíbenější.[1] V prostředí internetu totiž není výjimkou, že určité zboží je v e-shopech nabízeno za výrazně nižší ceny, než za jaké lze totožné zboží koupit v kamenných obchodech. Z podstaty věci pak kupující očekávají, že jim podnikatelé provozující…
Jedním ze základních pilířů, na kterých spočívá zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je výrazné zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek při dodržení zásady transparentnosti[1]. Toto zjednodušení procesu a snížení administrativní zátěže je zřetelné především ve fázi posuzování splnění podmínek účasti v…
Již v úvodu je nutné poznamenat, že snaha o zavedení zákonné úpravy trestní odpovědnosti právnických osob, se nesetkala s jednoznačnou a bezvýhradnou akceptací. Stále ještě v doktríně velmi silně zaznívají i ty hlasy, které nepovažují požadavek na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do právního řádu zemí kontinentálního práva za…
Šestá část článku o novinkách, které přináší nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nové nařízení“), se věnuje nové úpravě úpadku členů skupiny společností, konkrétně úpravě koordinačního řízení.
Evropskému parlamentu byla Komisí předložena další změna evropské legislativy týkající se shromažďování a zveřejňování informací o skutečných majitelích právnických osob, svěřenských fondů a obdobných struktur.
V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…
Moderní obchodní právo funguje u nás už v podstatě 30 let. Stále se ovšem objevují mnohamilionové kontrakty, kde nejsou vymezena všechna práva a povinnosti, a proto se musíme při řešení smluvních sporů vracet k základům, které jsou upraveny přímo v zákoně. Často se tedy stává, že se musí řešit splatnost faktury, jejíž splatnost ve smlouvě vůbec…
Již několik měsíců účinná novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále také jen „zákon o některých opatřeních proti legalizaci“), která mimo jiné přináší i zásadní změny v evidenci takzvaných skutečných majitelů právnických osob, znamená pro zadavatele[1] povinnost…
Otázku, zda věřitelé mají možnost přihlásit do insolvenčního řízení kapitalizované úroky za celou smluvenou dobu trvání půjčky nebo úvěru přesahující dobu po rozhodnutí o úpadku, řešil na sklonku loňského roku Nejvyšší soud, přičemž věříme, že rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo ke sjednocení dosud rozporné rozhodovací praxe jak prvoinstančních…
V korporátním životě je kladen důraz především na rychlost a efektivitu. Proto je pro společnosti důležité vědět, kdy jejich jednání vyžaduje formu veřejné listiny, a kdy naopak zákon tuto formu nevyžaduje. Kromě urychlení průběhu rozhodování tak mohou ušetřit i náklady na pořízení notářského zápisu. V tomto článku se budeme věnovat případům…
V aplikační praxi vztahující se k předpisům upravujícím právo obchodních společností došlo v souvislosti s účinností zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) k zakotvení celé řadě novinek a zjednodušení. Některé byly přijaty s nadšením, jako například změna v přístupu ke konceptu základního kapitálu…
Obchodní společnost získává právní osobnost (tzv. vzniká) až zápisem do obchodního rejstříku. Je ale užitečné, a v některých případech dokonce i nutné, aby vstupovala do právních vztahů ještě před tímto okamžikem. Před zápisem obchodní společnosti do obchodního rejstříku např. musí být uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny do jejího sídla, odvozu…
Jakkoli v oblasti zadávání veřejných zakázek již delší dobu rezonuje otázka existence jakési zvýhodněné možnosti prokazování kvalifikace dodavatele prostřednictvím členů holdingu, není daná problematika v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) vůbec řešena, stejně jako ostatně nebyla výslovně řešena ani v předchozím…
Nejčastější metodou, jak cenu zatajit a nezveřejnit v registru smluv je podřazení ceny pod tzv. obchodní tajemství. Jedná se o obcházení zákona nebo o legální právní kličku k zastření ceny? Může být sankcí zrušení smlouvy?
Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), jenž mimo řadu jiných významných změn v procesu zadávání veřejných zakázek explicitně ukotvil v § 6 odst. 1 zákona „novou“ zásadu přiměřenosti, kterou zadavatelé vedle zásady transparentnosti, a ve vztahu k dodavatelům též vedle zásady zákazu…
Insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka můžeme laicky řečeno nazývat hromadnou exekucí. Proč? Hlavní podstatou zahájeného insolvenčního řízení je vyrovnání všech vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli, včetně vztahů závazkových. Obecně lze říci, že v insolvenčním řízení je zpeněžen veškerý majetek ve vlastnictví dlužníka včetně majetku (který…
Výrok usnesení soudu podle § 344 trestního řádu zakládá legitimní očekávání odsouzeného ohledně délky vykonávaného trestu odnětí svobody. Vadu takového výroku je nutné napravit...
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
Při nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních) musí civilní soudy pečlivě posoudit, proč se styky rodiče s nezletilými dětmi...
Závěr o existenci veřejně přístupné účelové komunikace, učiněný v řízení o odstranění pevné překážky z ní podle § 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, není pro...
