Povinnost poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání náhradu za ztrátu na výdělku, ukládá zaměstnavateli zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve svém ustanovení § 193.
Lidské zdraví není bezporuchové a ať chceme nebo ne, občas nám stav našeho zdraví nedovolí, abychom vykonávali obvyklou práci, navštěvovali zaměstnání či chodili do školy. Není však možné, abychom sami konstatovali takovou nemožnost a do zaměstnání či do školy se nedostavili.
Pracovní úraz či nemoc z povolání je jistě nepříjemnou skutečností, a to bezesporu pro obě strany, tedy zaměstnance i zaměstnavatele. Pokud byla u zaměstnance zjištěna nemoc z povolání nebo utrpěl pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen mu v rozsahu, ve kterém odpovídá, poskytnout mimo jiné také náhradu za bolest a ztížení společenského…
Dočasná pracovní neschopnost jako právní pojem označující krátkodobý stav poruchy zdraví, která je způsobená nemocí nebo úrazem a jejímž následkem je dočasná neschopnost člověka pracovat, jak již vyplývá z jejího názvu, nemůže trvat dlouhodobě.
Změna kvalifikace nebo-li rekvalifikace je nástrojem, který zlepšuje postavení zaměstnance na trhu práce a při splnění určitých zásad podstatně zvyšuje jeho šance na získání zaměstnaní. Rekvalifikace, respektive právo na ni vzniká v okamžiku, kdy úřad práce nezprostředkuje uchazeči o zaměstnání vhodné zaměstnání.
Svátky lze z hlediska pracovního práva považovat za doby odpočinku. To, že se v tyto dny nepracuje, respektive mohou být zaměstnancům nařízeny jen některé vymezené práce je výrazem významu těchto dnů pro českou společnost.
Jak vyplývá z ustanovení zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, pracovní poměr může vzniknout pouze na základě jedné ze tří taxativně vymezených právních skutečností. Vedle obecné právní skutečnosti, která je pracovní smlouva, se pracovní poměr zakládá volbou a jmenováním.
Zaměstnavatelé by měli usilovat, aby pro své zaměstnance vytvořili optimální podmínky pro výkon jejich práce. Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, dále jsou povinni odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy…
V praxi se lze setkat s tím, že dochází k zaměňování dvou pracovněprávních institutů - odchodného a odstupného. Přestože uchu laika znějí velmi podobně, jde o instituty rozdílné a není možné je zaměňovat.
S pojmem manažerská smlouva se lze v současnosti poměrně často setkat v souvislosti s vedoucími zaměstnanci. V zákoně č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ani v žádném z dalších pracovněprávních předpisů však výraz manažerská smlouva nenalezneme.
Jednou ze základních povinností zaměstnance vyplývající z pracovního poměru je, ač není tak často zdůrazňována, povinnost soustavně si prohlubovat, udržovat a obnovovat kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.
Průměrný výdělek je poměrně důležitým institutem pracovního práva. V ustanoveních zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce se lze s tímto pojmem velmi často setkat. Velká řada nároků zaměstnance se odvíjí právě z průměrného výdělku.
Výpovědní doba podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce je zvláštním úsekem času mezi výpovědí danou zaměstnanci zaměstnavatelem či zaměstnavateli zaměstnancem a okamžikem, kdy tento projev vůle vyvolá zamýšlené právní účinky.
Ochranu zaměstnancům, jejichž zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti, poskytuje zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Podle tohoto zákona má zaměstnanec nárok na uspokojení svých splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem.
Pracovní cestou se rozumí cesta, na kterou je zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem k plnění pracovních úkolů mimo sjednané místo výkonu práce. Vyslání zaměstnance na pracovní cestu je sice jednostranným právním úkonem zaměstnavatele, ale dle platné právní úpravy je nutno sjednat možnost vysílání na pracovní cesty v pracovní…
Manažerská smlouva je pojem, který je v současnosti často skloňován, a to zejména v souvislosti s výkonem nějaké vedoucí či řídící funkce, resp. s uzavřením pracovního vztahu na výkon těchto funkcí. Často tedy padají otázky, kdy je možné manažerskou smlouvu uzavřít, co je jejím obsahem a hlavně, kde je upravena.
S ukončením pracovního poměru spojuje zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb.) mnoho právních následků. V této souvislosti se lze často setkat se zaměňováním pojmů odstupné a odchodné. Byť oba tyto pracovněprávní instituty souvisejí s ukončením pracovního poměru, nejsou totožné a každý nastupuje v jiné situaci a plní jiné…
Vytvoření odlišných pracovních podmínek pro ženy, zvláště pro těhotné ženy a matky malých dětí patří mezi prvořadé zájmy společnosti. Jejich úpravu najdeme v § 153 a násl. zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).
Právo na stávku, kterou za podmínek stanovených zákonem garantuje Listina základních práv a svobod České republiky ve svém článku 27, lze nahlížet z nejrůznějších úhlů a v mnoha souvislostech. Z hlediska veřejného zdravotního pojištění tímto pohledem může být otázka placení pojistného na zdravotní pojištění při…
V některých případech se jistá práva zůstavitele nestávají předmětem dědictví, ale přecházejí na jiné osoby mimo dědické řízení, a to přímo ze zákona. Pouze v situaci, kdy neexistují osoby, u kterých zákon přechod těchto práv předpokládá, mohou se tato práva a povinnosti stát předmětem dědictví. Mezi práva, která přecházejí mimo dědické řízení…
Počátek promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené advokátem opožděným přihlášením pohledávky věřitele (jeho klienta) do insolvenčního řízení vedeného...
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
