Z čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod plyne, že pokutu za přestupek lze uložit pouze tehdy, je-li povinnost, jejíž porušení je sankcionováno, stanovena dostatečně určitě, jasně a předvídatelně; odpovědnost za její…
Jestliže je smyslem a účelem zákona o ochraně zemědělského půdního fondu chránit ve veřejném zájmu (za účelem ochrany základního přírodního bohatství naší země) zemědělský půdní fond, a potažmo tak prostřednictvím uložení povinností v souvislosti se skrývkou zajistit veřejný pořádek při nakládání s ním, pak by takové ochrany nemohlo být efektivně…
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci (návrhu) správní orgán pravomocně rozhodl a jednak požadavkem žalobce vyjádřeným v žalobě (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1108/2009); naopak…
I. K ochraně práva na samosprávu slouží řízení o komunální ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy a § 72 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Právo na samosprávu není základním právem nebo svobodou ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy. II. Aktivní legitimaci k podání komunální stížnosti má pouze zastupitelstvo obce či…
Daňové řízení, ve kterém se rozhoduje o uložení penále, nepředstavuje, byť se jedná o řízení v trestněprávní větvi působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy, řízení s typově zvýšeným významem předmětu řízení, zvýšený význam řízení pro poškozeného se nepresumuje. Je tomu tak proto, že daňové řízení je obecně méně závažné pro daňový subjekt, než je řízení…
V zásadě je přípustné plošné a nerozlišující uchovávání IP adres přidělených zdroji připojení, a to po nezbytně nutnou dobu, jakož i plošné a nerozlišující uchovávání údajů o totožnosti uživatelů prostředků elektronické komunikace.
Závěr o existenci veřejně přístupné účelové komunikace, učiněný v řízení o odstranění pevné překážky z ní podle § 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, není pro další řízení závazný. V dalším řízení o odstranění překážky lze namítat neexistenci veřejně přístupné účelové komunikace. Při přezkumu dalšího rozhodnutí o odstranění pevné překážky…
Vnitřně rozporné odůvodnění napadeného rozsudku spočívající v tvrzení, že lze hlavní využití území podmínit požadavkem připojení na veřejnou kanalizaci, že taková regulace nemění funkční využití stěžovatelova pozemku a nepředstavuje omezení výstavby v dané lokalitě, ale naopak pouze stanovuje přípustnou podmínku výstavby, ve spojení s odkazem na…
Orgánem oprávněným posoudit, zda se v případě podané žádosti jedná o žádost o udělení mezinárodní ochrany dle zákona o azylu, je Ministerstvo vnitra. Pokud podanou žádost posoudí v rámci trestního řízení soud jako předběžnou otázku, dopustí se tím porušení zásady zákonnosti a zákazu libovůle dle čl. 2 odst. 2…
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní lesní pozemky převádět na osoby oprávněné podle restitučních právních předpisů). V případě ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona jsou účinky právní normy omezeny na oprávněné…
Podle § 28 odst. 3 písm. f) a § 45 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotních službách má poskytovatel zdravotních služeb povinnost informovat pacienta o ceně zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění před jejich poskytnutím. Smysl a účel této povinnosti spočívá v tom, aby pacient v případě, kdy mu má být…
Rozlišení tarifních hodnot (a v souvislosti s tím i rozdílných sazeb odměny) u řízení vymezených v § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb., a v § 9 odst. 7 advokátního tarifu, které nespočívá v…
Ačkoliv ani existence nepravomocného povolení stavebního záměru ve spojení s principem kontinuity územního plánování nevylučuje možnost změny územního plánu způsobem omezujícím vlastnické právo stavebníka, musí pro takovou změnu existovat velmi závažné důvody v podobě reálného a intenzivního zásahu do jiných ústavně zaručených základních práv a…
Poslanecká sněmovna má při interpretaci a aplikaci zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, velkou míru autonomie, a není ani úkolem Ústavního soudu posuzovat, zda je postup orgánů Poslanecké sněmovny při schvalování zákona v souladu s tímto jednacím řádem; důvodem zásahu Ústavního soudu zde může…
Ustanovení § 15 zákona č. 256/2013 Sb. (katastrální zákon) vymezuje, že obligatorní přílohou návrhu na vklad je tzv. vkladová listina, která má potvrzovat nebo osvědčovat existenci nebo neexistenci práva (jež má být vkladem zapsáno). Tyto skutečnosti ale musí být zřejmé přímo z obsahu dané vkladové listiny, protože výlučně jen ona listina slouží…
Změna rozhodovací soudní praxe, zvláště jde-li o praxi Nejvyššího soudu jako instance povolané i k sjednocování judikatury nižších soudů, je jevem ve své podstatě spíše nežádoucím, neboť je tím nepřímo narušen jeden z principů demokratického právního státu, a to princip předvídatelnosti soudního rozhodování. Pravidlo uplatnění incidentní…
Brojí-li žalobce proti tvrzenému nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícímu v jeho nečinnosti (jiné než vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení), může být správní zásahová žaloba podle soudního řádu správního úspěšná jen tehdy, ukládá-li právní řád žalovanému správnímu orgánu povinnost, která odpovídá "plnění" požadovanému…
Při posuzování kolize vlastnického práva (čl. 11 Listiny), práva na podnikání (čl. 26 Listiny) a práva na samosprávu (čl. 8, čl. 100 Ústavy), na straně jedné, a zájmu na ochraně přírodního bohatství (čl. 7 Ústavy), resp. životního prostředí (čl. 35 Listiny), na straně druhé, v souvislosti s vyhlášením chráněné krajinné oblasti, nemůže Ústavní soud…
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
Podle § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. května 2005 do 31. ledna 2013, měla konkrétně vymezená skupina pozůstalých osob právo na jednorázové paušální odškodnění za škodu usmrcením osoby jim blízké. Z judikatury Ústavního soudu (Pl. ÚS 16/04 ze dne 4. května 2005 (N 98/37 SbNU 321; 265/2005 Sb.)…
V případě, kdy úplata za řádně poskytnuté plnění ujednaná ve smlouvě zrušené podle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv představuje nehospodárné nakládání s veřejnými...
Prohlášení vlastníka má věcněprávní povahu, a proto odstranění jeho případných vad podle § 1168 o. z. nepodléhá (stejně jako vlastnická práva) promlčení.
Nejvyšší soud nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odmítne-li stěžovatelovo dovolání pro...
Použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k. v případech jednání členů statutárního orgánu obchodní korporace uskutečněných v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 v insolvenčním řízení...
Pro aplikaci úpravy § 2158 a násl. o. z. je třeba (případ od případu) zkoumat, zda fyzická nebo právnická osoba jednala v rámci své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo...
