trestní právo

Podstatou právního institutu dohody o vině a trestu je dohodnutý kompromis mezi obviněným a státním zástupcem, obsahem kterého je doznání obviněného, že spáchal skutek, který je mu dáván za vinu, výměnou za dohodnutý mírnější trest. Obsahem této dohody je i rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Ačkoliv skutečnost, že došlo k zastavení trestního stíhání z důvodu, že trest, ke kterému může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který již byl pro jiný trestný čin obviněnému uložen nebo který jej podle očekávání postihne, sama o sobě neznamená, že by význam takového řízení pro poškozeného byl natolik nízký, že přiměřeným…

Orgány veřejné moci nejsou povinny se ztotožnit s argumentací účastníka řízení. Právo na soudní a jinou právní ochranu nelze zaměňovat s právem na úspěch v řízení: jde "pouze" o to, aby toto řízení bylo vedeno korektně a respektovalo všechna práva jeho účastníků. To ovšem také znamená, že se státní orgány musí řádně vypořádat s relevantní…

Součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je i právo na odůvodnění rozhodnutí soudu, a proto je třeba ustanovení § 129 odst. 2, věty první, trestního řádu, jež umožňuje soudu v trestním řízení vyhotovit zjednodušený rozsudek, který neobsahuje odůvodnění, vykládat restriktivně, a to zejména v případech…

Vada spočívající v tom, že obžaloba byla podána pro jiný skutek, než pro který bylo zahájeno trestní stíhání, nemůže být napravena v řízení před soudem, proto odůvodňuje vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 260 trestního řádu.

Suspenzivní účinek usnesení vydaného podle § 108 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb. na trestní řízení probíhající v České republice má za následek, že po dobu, po kterou toto rozhodnutí trvá, je tuzemským orgánům činným v trestním řízení umožněno provádět pouze neodkladné nebo neopakovatelné úkony, anebo úkony nezbytné k předání trestního řízení do…

Zásada trestního řízení zakotvená v § 2 odst. 4 trestního řádu vyžadující, aby trestní věci byly projednávány urychleně bez zbytečných průtahů, se nemůže obracet proti těm, v jejichž prospěch je především zakotvena. Tedy proti osobám, proti nimž je trestní řízení vedeno.

Procesní pochybení soudu prvního stupně, které spočívá v tom, že neinformoval obviněného o návrhu státního zástupce na prodloužení vazby, nezaslal mu jej a neposkytl mu lhůtu k vyslovení požadavku na konání vazebního zasedání, nemůže zhojit stížnostní soud, uplynula-li od posledního osobního slyšení obviněného doba delší než šest týdnů (a nejsou…

Jestliže Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není možné stanovit místní příslušnost podle § 18 odst. 1 tr. ř., jelikož nebylo zjištěno místo spáchání trestného činu, je nutné určit místní příslušnost podle pravidla obsaženého v § 18 odst. 2 tr. ř., dle kterého, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož…

Se základním právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod není slučitelný takový výklad § 154 odst. 2 trestního řádu, podle něhož přiznání náhrady nákladů spojených s účastí poškozeného v trestním řízení brání jejich neúčelnost.

Před pravomocným skončením věci, v níž byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a bez následného zaslání informace předsedou senátu soudu prvého stupně, resp. státním zástupcem či policejním orgánem, osobě uvedené v § 88 odst. 2 tr. ř. (až na výjimky podle § 88 odst. 9 tr. ř.), nelze návrh na přezkoumání zákonnosti…