„Účelem vládou schválené novely občanského soudního řádu je především zamezit průtahům v soudním řízení, odbřemenit soudce a zjednodušit tento procesní předpis. Z důvodu četnosti dosavadních změn soudního řádu je vhodné se zaměřit pouze na zásadní problémy, které českou justici nejvíce sužují a které soudní proces činí zdlouhavým a neefektivním,“ říká ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Lidé mají být odpovědni za vlastní korespondenci

Problémy s efektivitou a spolehlivostí doručování soudních písemností mají zejména soudy prvního a druhého stupně. Nová úprava proto mění zásadním způsobem odpovědnost za doručení písemností, přesouvá totiž odpovědnost ze státu na adresáta. „Změna zákona počítá se zavedením povinné doručovací adresy, kterou si bude moci každý sám zvolit, nebo bude zjištěna z dostupných registrů, jako je centrální evidence obyvatel, obchodní rejstřík či živnostenský rejstřík. V souvislosti s elektronizací justice zvýrazňuje a upřednostňuje elektronické doručení,“ dodává Pospíšil.

Zjednodušení protokolace, kratší rozsudky a další změny

Novela občanského soudního řádu dále obsahuje zjednodušení protokolace a omezení rozsahu odůvodnění rozhodnutí soudů. Změna zákona zavede protokolaci formou zvukového či zvukově obrazového záznamu jednání, který by se zásadně nepřepisoval. Záznam, který se bude uchovávat na trvalém nosiči dat, bude obsahovat celé soudní jednání vyjma porady senátu. Co se týká odůvodnění rozsudků, ty nebudou muset soudci vyhotovovat například při vyhovění návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval a v dalších případech určených zákonem. Tím se výrazně urychlí soudní řízení.

Vládou schválená novela také počítá se zavedením efektivní obrany proti průtahům v soudním řízení. Soudu, vůči kterému návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu směřuje, umožní postoupit návrh buď soudu vyššího stupně nebo provést všechny úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení. Kromě toho si navrhovaná právní úprava v části řízení o dědictví, klade za cíl posílení pravomocí notářů jako soudních komisařů v řízení o dědictví, a tím urychlení dědického řízení a v neposlední řadě i přispění k odbřemenění soudů od administrativně jednoduché agendy.

Pokud návrh projde bez problémů celým legislativním procesem, lze počítat s účinností v průběhu roku 2009.

Zdroj: MS ČR