"Během 11 let jsme se projevili jako zcela loajální spojenci. Po útoku na USA jsme se zapojili do boje proti terorismu a nasadili vojáky a civilisty do Afghánistánu,“ řekl Kavan. Dodal zároveň, že v tomto směru je nezbytné, aby aliance zpřesnila článek 5 Washingtonské smlouvy, který hovoří o tom, že je-li napaden jeden člen aliance, je toto napadení chápáno jako útok na celou alianci.

"V článku 5 by mělo být jasně stanoveno, že obrana napadeného státu aliance je doslova povinností všech ostatních zemí NATO. Takto explicitně to řečeno není a Česko, stejně jako například pobaltské země, to může právem znervózňovat," konstatoval Kavan.

Exministr zároveň nesouhlasí s tím, aby Česko posílalo dalších 55 vojáků do Afghánistánu. "Nejsem zastáncem toho, aby NATO v Afghánistánu posilovalo ofensivní složky. Mělo by se soustředit spíše na civilní rekonstrukci, včetně rozvoje ekonomiky," řekl.

Kavan poukazuje na to, že situaci v Afghánistánu se v minulosti vojensky pokoušela vyřešit Velká Británie i Sovětský svaz a nepodařilo se jim to. Pozornost by proto měla aliance i ČR soustředit na restrukturalizaci stávajících složek a celkovou rekonstrukci země.

V budoucích letech by se Česká republika měla podle Kavana aktivně zapojit do formulace nové strategie NATO. Kromě toho by mohla hrát významnou roli v naplňování závazků, které avizoval ve svém pražském projevu americký prezident Barack Obama. Ty se týkaly zejména eliminace jaderných zbraní ve světě a stažení amerických jaderných zbraní z Evropy. "Americké jaderné zbraně na evropské půdě nemají dnes vojenskou funkci. Hrají spíše politickou, symbolickou roli," uvedl Kavan s tím, že klíčové bude především přesvědčit Rusko, aby se k omezování zbrojení připojilo.

Kavan taktéž zavzpomínal na svůj dotaz, který před lety adresoval Javieru Solanovi, zda se dá z NATO vystoupit. Tehdy tento výrok vyvolal obrovský mediální ohlas a vlnu nevole. Kavan zdůraznil, že ani dnes tohoto dotazu rozhodně nelituje. Problém způsobil jen proto, že byl vytržen z kontextu. Tenkrát totiž vtipkovali se Solanou, že Varšavská smlouva byla pakt, do kterého bylo jednoduché vstoupit, ale nedalo se z něj již vystoupit. V NATO platí přesný opak, těžko se do něj vstupuje, ale případné pokusy vystoupit nikdo neblokuje. "Chtěl jsem tehdy poukázat na tento rozdíl," řekl Kavan a připomněl Solanovy souhlasné reakce.

"Vadila mi tehdejší atmosféra, kdy si spousta lidí myslela, že vstupem do NATO se automaticky vyřeší všechny naše problémy, aniž bychom k tomu sami měli přispět. Mnoho lidí si neuvědomovalo, že členství v alianci s sebou nese také závazky," uzavřel Kavan.