Může být protest podán kdykoli v průběhu zasedání valné hromady?

Odbornou analýzu a výběr existujících soudních rozhodnutí jako odpověď na tuto otázku z praxe provedli experti na korporátní právo Ivan Chalupa a David Reiterman a odpověď zní: ANO

Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, vyplývá, že protest může být podán kdykoli v průběhu zasedání valné hromady.

Nejvyšší soud k tomu doslova uvedl: „[38] Protest může být uplatněn kdykoliv v průběhu zasedání valné hromady; je-li to nicméně možné, měl by být uplatněn před hlasováním o návrhu usnesení, jehož se týká, aby společnost mohla na uplatněné výhrady reagovat a případné nedostatky (přichází-li to v úvahu) napravit. …“

Shodně tuto otázku, byť jinak položenou, řešilo již dříve usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. srpna 2018, sp. zn. 7 Cmo 201/2016, ze kterého vyplývá, že protest nemusí být podán až po přijetí usnesení valné hromady, nýbrž že může být podán již před tímto přijetím (v projednávaném případě v rámci diskuse).

Vrchní soud k tomu doslova uvedl: „Námitku účastnice, že protesty proti usnesením přijatým valnou hromadou pod body 4) – 7) byly zástupcem navrhovatele podány již v rámci diskuse, nikoliv až po přijetí předmětných usnesení, neshledal odvolací soud důvodnou, neboť důvody neplatnosti navrhovatelem vznesené v jeho protestech se týkaly obsahu navrhovaných usnesení, o kterých valná hromada posléze jednala, a která i následně přijala. Z uvedených důvodů tak je navrhovatel dle ust. § 424 odst. 1 ZOK osobou oprávněnou k podání předmětného návrhu.“

Odpovědi na dalších více než 1 330 konkrétních otázek korporátní praxe k více než 435 ustanovením ZOK na základě analýzy soudních rozhodnutí, včetně souvisejících vzorů, checklistů, postupů a systematických provazeb přináší jedinečný Praktický manuál k ZOK v ASPI.