Práce z domova: Musí vám zaměstnavatel přispívat na náklady?
Pracujete z domova a pociťujete to na svých výdajích za energie i další vybavení? Pak si určitě kladete otázku, zda by se na těchto výdajích neměl podílet váš zaměstnavatel. Dnes se na tuto problematiku podíváme podrobněji.
Z benefitu se stala povinnost
Možnost práce z domova byla před vypuknutím pandemie covidu-19 spíše žádaným benefitem. Zaměstnanec žádal zaměstnavatele, aby mohl po část týdne pracovat takzvaně na home office. Obvykle se to týkalo 1 až 2 dnů v týdnu – často zejména pracovníků v administrativě v Praze a dalších větších městech. Možnost práce z domova byla využívána především v pátek, došlo k úspoře času spojeného s cestováním do práce a zpět a rychleji tak mohl nastat odjezd na víkendový výlet nebo zahájení večerního zahradního grilování.
Jenže na jaře roku 2020 se vše změnilo. Práce z domova se z benefitu najednou proměnila v povinnost. Kvůli karanténám a dalším opatřením, které měly zpomalit šíření nemoci, zůstaly kanceláře ve městech prázdné.
A kde mám jako pracovat?
Zdaleka ne každý byl přitom na okamžitý přechod na práci výhradně z domova připraven. Pokud navíc doma zůstali oba partneři, problém mohl být ještě markantnější. Kdo má doma v bytě o dispozici 3 + kk dva pracovní stoly, kancelářské židle, dostatečně rychlé připojení k internetu, dva rychlé notebooky a hlavně klid na práci?
Když pak přišlo zdražování energií a i kvůli vyšší spotřebě, která z práce z domova logicky plyne, se výdaje na domácnost znásobily, zaměstnanci se začali ptát, zda se jim to vůbec vyplatí.
Otázka je to více než oprávněná. Zákon naštěstí stojí na vaší straně. Na úhradu nákladů máte nárok.
Zaměstnavatel vám musí vytvořit pracovní prostředí
Pokud musíte povinně vykonávat práci z domova, stává se home office vaším pracovištěm a váš zaměstnavatel by vám v něm měl vytvořit odpovídající podmínky. Minimálně by tedy měl pomoci s náklady na pracovní stůl, kvalitní kancelářskou židli, notebook, telefon a další nezbytné vybavení. Kvůli zdravému držení těla lidé často využívají i externí monitor, klávesnici a ergonomickou myš. Komu nepůjčil zaměstnavatel toto vybavení z kanceláře, tomu by měl přispět na nákup nového.
Někdy bylo řešením navýšení mzdy. Taková cesta však není ideální, protože z mezd je odváděna daň a zdravotní a sociální pojištění. Na vyšší částku tak lze dosáhnout, pokud je vyplácena jako kompenzace nákladů spojených s prací z domova. Daňový poradce vaší společnosti by měl v tomto směru najít ideální řešení. V praxi se jde nejčastěji cestou pravidelně vypláceného paušálu. Ten kompenzuje i zvýšení výdajů za elektřinu, vytápění (či chlazení), spotřebu vody, dražší internet apod.
Vše je především o domluvě
Na prvním místě by měla být lidská domluva obou stran. Sami si vyhodnoťte, zda je pro vás práce z domova benefitem, nebo přítěží. Mnoho zaměstnavatelů totiž během epidemie zmenšilo kanceláře a část pracovníků zůstává již trvale doma. Pokud se kloníte ke skupině, které práce z domova nevyhovuje, o kompenzace byste se neměli nechat připravit. Považujete-li však práci z domova za benefit jako takový, dejte pozor na to, aby po vás místo práce z domova s kompenzacemi zaměstnavatel nevyžadoval trvalou přítomnost v kanceláři. Někteří zaměstnavatelé navíc umožnují práci z domova i ze zahraničí a díky tomu můžete prodloužit svojí dovolenou u moře o nějaký ten den navíc.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
