31. 8. 2017
ID: 106335
Vzory rozhodčího řízení - tuzemské řízení, obchodní spory
Kniha přináší ucelený soubor vzorů pokrývajících celou materii rozhodčího řízení, počínaje smlouvou o rozhodci přes předžalobní upomínku, přijetí funkce rozhodce, rozhodčí žalobu až po samotný rozhodčí nález, resp. jeho uložení u obecného soudu. Každý vzor je opatřen podrobným komentářem, ve kterém autoři upozorňují na specifika daného vzoru a uplatňují své praktické zkušenosti s jeho aplikací.
„Jednotlivé vzory jsou řazeny sice logicky – z pohledu obvyklé chronologie jednotlivých úkonů, ke kterým se vážou, a předpokládaného vývoje rozhodčího řízení, na druhou stranu však mohou být i cennou inspirací pro ‚vybočení‘ ze zajetých kolejí a zvolení alternativní volby, neboť zahrnují celou škálu možností, které v rozhodčím řízení mohou nastat a/nebo které autoři sami úspěšně využili ve své praxi. Právě toto seřazení je pak důležitou aplikační pomůckou, kdy čtenář jednak získá přehled o průběhu rozhodčího řízení, jednak si uvědomí význam konkrétního vzoru.“ z předmluvy Mgr. Radka Pokorného, místopředsedy Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR
Vzory rozhodčího řízení - tuzemské řízení, obchodní spory
Autor: Vladimír Syruček, Vencislav Sabotinov, Marie Moravcová
Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017
Publikaci je možné zakoupit >>> zde.
Ukázka z publikace
VZOR 6
Návrh na konání rozhodčího řízení (při absenci rozhodčí smlouvy)
Komentář:
Vztah k právním předpisům
§ 1, § 2, § 4, § 5, § 7, § 11, § 14, § 15, § 16, § 17, § 19, § 19a, § 20, § 24, § 25, § 30 zák. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen zák. o rozhodčím řízení)
§ 41, § 79, § 82, § 83, § 106, § 142a zák. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.)
zák. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen zák. 300/2008 Sb.)
zák. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (dále jen zák. 227/2000 Sb.)
Pojmové znaky
Majetkový spor, sporné strany, žalobní nárok, rozhodčí smlouva, zahájení rozhodčího řízení, určený nebo jmenovaný rozhodce
Základní pojmy
Majetkový spor: spor obchodního či občanskoprávního charakteru, a to jak na plnění povinnosti (peněžní či penězi ocenitelné nepeněžní), či na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není (toto právo musí mít alespoň majetkový základ, tj. být penězi ocenitelné a vyjádřitelné (§ 1 zák. o rozhodčím řízení). Typicky tak půjde o dlužné částky, ale i spory o určení vlastnického práva ke konkrétní nemovité věci, kde bude vyčíslena hodnota této nemovité věci.
Rozhodčí smlouva: písemné ujednání mezi stranami o řešení již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci) či budoucích možných sporů (rozhodčí doložka) místo u obecných soudů právě v rozhodčím řízení (§ 2 a § 3 zák. o rozhodčím řízení).
Rozhodce: fyzická osoba určená rozhodčí smlouvou k projednání sporu a splňující všechny kritéria zákonem po ní požadovaná (§ 4 zák. o rozhodčím řízení).
Zahájení rozhodčího řízení: okamžik, kdy určitá rozhodčí žaloba došla určenému rozhodci (§ 14 zák. o rozhodčím řízení).
Náležitosti
Výzva k písemnému podání vyjádření k žalobě, ke konání rozhodčího řízení musí obsahovat označení rozhodce, žalobce a žalovaného, předmět výzvy, lhůtu k vyjádření, poučení o následcích marného uplynutí lhůty, den a místo vyhotovení, podpis nominovaného rozhodce a popřípadě i navržené pravidla a postupy daného rozhodčího řízení.
Specifika
Jedná se o situaci, kdy není mezi stranami (potencionálním žalobce a žalovaným) vůbec sjednána rozhodčí smlouva (smlouva o rozhodci či rozhodčí doložka) dle § 2 zák. o rozhodčím řízení, ale u uvažovaného sporu je dána arbitrabilita dle § 1 a § 2 zák. o rozhodčím řízení (nevyloučený majetkový spor, který by jinak rozhodoval obecný soud) a potencionální žalobce toto vybranému „budoucímu“ rozhodci navrhne a ten s tímto souhlasí. Podaný návrh tudíž nebyl rozhodčí žalobou. V dané situaci zatím pouze soukromá osoba vyjadřuje ochotu být v dané kauze rozhodcem, neboť ještě není jisté, zda žalovaný bude s tímto navrženým rozhodčím řízením souhlasit.
Forma
Písemná forma bude v tomto případě nezbytná (srovnej § 3 zák. o rozhodčím řízení, § 15 odst. 2 zák. o rozhodčím řízení a § 31 zák. o rozhodčím řízení).
Poznámky
Je třeba důsledně rozlišovat dvě situace, první situace nastává od okamžiku, kdy je došlým žalobním návrhem na případné konání rozhodčího řízení osloven potencionální rozhodce a ten se musí v první řadě rozhodnout, zda vůbec splňuje podmínky kladené na rozhodce zák. o rozhodčím řízení (základní dle § 4 zák. o rozhodčím řízení, přičemž svoji případnou nepodjatost a nestrannost k účastníkům řízení a jejich zástupcům či vztah k předmětu řízení může tento začít prověřovat, až kdy jsou mu tyto výchozí skutečnosti známy) a následně zvážit, zda chce v dané věci jako rozhodce vystupovat, a to se všemi klady (například finanční odměna, renomé, smírné řešení), ale i zápory takovéto funkce (časová náročnost, právní i administrativní zvládnutí a zajištění celého řízení od A do Z, nelze se jednoduše funkce rozhodce vzdát atd.). Pokud se rozhodně kladně, musí to písemně oznámit stranám, ale nemusí tak činit samostatným úkonem, může to spojit například s výzvou k žalobě či jiným obdobným procesním úkonem, například nařízením ústního jednání ve věci atd. Pokud s tímto návrhem na rozhodčí řízení nebude druhá strana (žalovaný) jednoznačně souhlasit, a to buď výslovným potvrzením, nebo i konkludentně tím, že započne s projednáváním daného sporu, aniž by namítla nedostatek rozhodčí smlouvy či nedostatek pravomoci eventuálně příslušnosti daného rozhodce (rozhodce tzv. nebyl povolán k rozhodování, viz § 31 zák. o rozhodčím řízení), nedochází v důsledku tohoto rozhodnutí k ukončení rozhodčího řízení, neboť rozhodčí řízení doposud nezačalo, což je obzvláště důležité například pro zastavení řízení a zachování promlčecí či prekluzivní lhůty dle § 16 zák. o rozhodčím řízení.
Druhá situace nastává od okamžiku projevu jednoznačného souhlasu (tj. souhlasu, který nezanechává pochybnost o úmyslu jednajícího) druhé (žalované) strany s tímto rozhodčím řízením. I v takovém případě je však třeba rozlišit dvě „podsituace“, a to situaci, kdy tato druhá strana jednoznačně souhlasí i s případnými navrženými podmínkami tohoto řízení (například zásady spravedlnosti, konání pouze písemné projednání atd.), a situaci, kdy druhá strana s navrženými podmínkami či jen s některou z podmínek nesouhlasí nebo se nikterak nevyjádří. Zde nelze (dle názorů autorů) aplikovat úpravu občanského zákoníku, např. ustanovení § 1724 a násl., tj. zabývat se tím, zda se může jednat o nepodstatné odchylky (dle § 1740 odst. 3 občanského zákoníku), či zda je možné aplikovat „knock–out rule“ pravidlo dle § 1751, neboť všechny tyto „odchylky či možnosti“ lze od implicitního nastavení zák. o rozhodčím řízení zcela vyloučit (v daném případě by se tak rozhodovalo dle hmotného práva, řízení by bylo ústní, doručováno by bylo v souladu § 19a zák. o rozhodčím řízení).
Literatura a judikatura
Schelle, K., Schelleová, I. Rozhodčí řízení, historie, současnost a perspektivy. EUROLEX Bohemia, s. r. o., 2002.
Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. ASPI Publishing, s. r. o., 2002.
Bubník, G. Závazné formy rozhodování sporů: rozhodčí řízení ve srovnání se soudním sporem. EMP, 1998.
Vrcha, P. Rozhodčí řízení „ad hoc“ (nástin), Právní rádce č. 6/2002.
Bělohlávek, A. Rozhodčí řízení ad hoc vs. řízení před stálými rozhodčími soudy a postavení tzv. rozhodčích center, Bulletin advokacie č. 10/2005.
Pipková, H. Ochrana spotřebitele ve vztahu ke komunitárnímu právu, Právní rádce č. 8/2005.
Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v obchodním styku. ASPI Publishing, s. r. o., 2002.
Bělohlávek, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. C. H. Beck, 2006.
OLÍK, M., MAISNER, M., POKORNÝ, R., MÁLEK, P., JANOUŠEK, M. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015.
Nejvyšší soud ČR, 23 Cdo 967/2011 – NS dovodil, že situaci, kdy strana neučinila v rozhodčím řízení jediný úkon, byla zcela pasivní a nevznesla námitku neplatnosti rozhodčí smlouvy před vydáním rozhodčího nálezu, ač tak učinit mohla, je třeba považovat za rovnocennou stavu, kdy strana rozhodčího řízení aktivně jednala a námitku této neplatnosti včas neuplatnila (viz § 33 zák. o rozhodčím řízení).
Nejvyšší soud ČR, NS 20 Cdo 2857/2006 – pokud by byla uzavřena rozhodčí smlouva, byť neplatně a žalovaný by byl v rozhodčím řízení zcela pasivní, pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího by založena byla. Rozhodčí řízení při pasivitě žalovaného může proběhnout, ale musí existovat rozhodčí smlouva, byť neplatná.
Ústavní soud ČR, I. ÚS 199/11 … účastník rozhodčího řízení nesmí být negativně dotčen rozhodčím nálezem, s jehož vydáním formou rozhodčí smlouvy nebo doložky dopředu nesouhlasil, a to ani tehdy, pokud byl v průběhu rozhodčího řízení pasivní a námitku pravomoci rozhodce nenamítl. Rozhodčí smlouva neexistovala a tak při pasivitě žalovaného nemůže proběhnout, žalovaný by s rozhodčím řízením musel souhlasit např. tím, že by se pustil do projednávání sporu a při tomto prvním úkonu by nenamítl nedostatek pravomoci či příslušnosti.
Vzor
Návrh na konání rozhodčího řízení
(při absenci rozhodčí smlouvy)
Rozhodčí řízení ........................................
..........................................................
Se sídlem ...............................................
Ve všech podáních uvádějte naši značku uvedenou v záhlaví.
VÝZVA K PÍSEMNÉMU PODÁNÍ VYJÁDŘENÍ K ŽALOBĚ,
KE KONÁNÍ ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
Dne ……………… byl rozhodci doručen návrh na rozhodnutí sporu v rozhodčím řízení u jmenovaného rozhodce, a to spolu se žalobou o zaplacení ……………… Kč s příslušenstvím. V tomto podání žalobce navrhuje, aby nárok, který je předmětem podané žaloby, byl rozhodnut s konečnou platností v rozhodčím řízení u rozhodce ……………… , za podmínky souhlasu žalovaného.
Žalobce dále navrhl, aby v rozhodčím řízení (pokud s tímto žalovaný vysloví souhlas) bylo rozhodováno podle zásad spravedlnosti, bez ústního projednání věci (tj. na základě písemností), jakož i navrhl další konkrétní pravidla pro rozhodčí řízení (viz čl. ……………… návrhu žalobce).
V souladu s ustanovením § 5 odst. 2 zák. o rozhodčím řízení Vám tímto oznamuji, že nominaci na rozhodce přijímám.
V příloze Vám zasílám došlý návrh na konání rozhodčího řízení, spolu se žalobou, ve věci žalobce: ………………, IČ ……………… , se sídlem ……………… , zapsaného v OR ……………… , oddíl ……………… , vložka ……………… , proti Vám, o zaplacení částky ……………… Kč s příslušenstvím.
Současně Vás vyzývám, abyste se do 30 dnů ode dne doručení této výzvy vyjádřil k připojenému návrhu na konání rozhodčího řízení (tj. k dobrovolnému vyloučení pravomoci obecních soudů k rozhodnutí tohoto sporu), a pro případ souhlasu dále i k žalobcem navrženým pravidlům a postupům v tomto rozhodčím řízení.
Pokud se v uvedené lhůtě nijak nevyjádříte, bude mít nominovaný rozhodce za to, že s tímto rozhodčím řízením nesouhlasíte, a žádné rozhodčí řízení se tak nebude konat; s předmětným návrhem nebudou spojovány žádné právní účinky.
Pokud s konáním navrženého rozhodčího řízení souhlasíte, ale nevyjádříte se k navrženým pravidlům a postupům v tomto rozhodčím řízení, bude nominovaný rozhodce vycházet výhradně z úpravy obsažené v zák. o rozhodčím řízení.
Pokud s konáním navrženého rozhodčího řízení souhlasíte, můžete se rovnou v uvedené lhůtě i vyjádřit k připojené žalobě a k případnému vyjádření též připojit listinné materiály, které budete navrhovat k provedení dokazování, případně učinit v této rozhodčí věci jiné důkazní návrhy, případně vznést námitky. Zároveň máte možnosti podat žalobu navzájem (protižalobu).
V souladu se základními principy rozhodčího řízení zároveň na Vás apeluji, abyste se pokusili celou kauzu vyřešit především smírnou cestou, např. uzavřením smíru prostřednictvím rozhodce.
V ………………… dne …………………
……………………………………
rozhodce
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Vzory rozhodčího řízení - tuzemské řízení, obchodní spory
Autor: Vladimír Syruček, Vencislav Sabotinov, Marie Moravcová
Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017
Publikaci je možné zakoupit >>> zde.
Ukázka z publikace
Návrh na konání rozhodčího řízení (při absenci rozhodčí smlouvy)
Komentář:
Vztah k právním předpisům
§ 1, § 2, § 4, § 5, § 7, § 11, § 14, § 15, § 16, § 17, § 19, § 19a, § 20, § 24, § 25, § 30 zák. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen zák. o rozhodčím řízení)
§ 41, § 79, § 82, § 83, § 106, § 142a zák. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.)
zák. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen zák. 300/2008 Sb.)
zák. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (dále jen zák. 227/2000 Sb.)
Pojmové znaky
Majetkový spor, sporné strany, žalobní nárok, rozhodčí smlouva, zahájení rozhodčího řízení, určený nebo jmenovaný rozhodce
Základní pojmy
Majetkový spor: spor obchodního či občanskoprávního charakteru, a to jak na plnění povinnosti (peněžní či penězi ocenitelné nepeněžní), či na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není (toto právo musí mít alespoň majetkový základ, tj. být penězi ocenitelné a vyjádřitelné (§ 1 zák. o rozhodčím řízení). Typicky tak půjde o dlužné částky, ale i spory o určení vlastnického práva ke konkrétní nemovité věci, kde bude vyčíslena hodnota této nemovité věci.
Rozhodčí smlouva: písemné ujednání mezi stranami o řešení již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci) či budoucích možných sporů (rozhodčí doložka) místo u obecných soudů právě v rozhodčím řízení (§ 2 a § 3 zák. o rozhodčím řízení).
Rozhodce: fyzická osoba určená rozhodčí smlouvou k projednání sporu a splňující všechny kritéria zákonem po ní požadovaná (§ 4 zák. o rozhodčím řízení).
Zahájení rozhodčího řízení: okamžik, kdy určitá rozhodčí žaloba došla určenému rozhodci (§ 14 zák. o rozhodčím řízení).
Náležitosti
Výzva k písemnému podání vyjádření k žalobě, ke konání rozhodčího řízení musí obsahovat označení rozhodce, žalobce a žalovaného, předmět výzvy, lhůtu k vyjádření, poučení o následcích marného uplynutí lhůty, den a místo vyhotovení, podpis nominovaného rozhodce a popřípadě i navržené pravidla a postupy daného rozhodčího řízení.
Specifika
Jedná se o situaci, kdy není mezi stranami (potencionálním žalobce a žalovaným) vůbec sjednána rozhodčí smlouva (smlouva o rozhodci či rozhodčí doložka) dle § 2 zák. o rozhodčím řízení, ale u uvažovaného sporu je dána arbitrabilita dle § 1 a § 2 zák. o rozhodčím řízení (nevyloučený majetkový spor, který by jinak rozhodoval obecný soud) a potencionální žalobce toto vybranému „budoucímu“ rozhodci navrhne a ten s tímto souhlasí. Podaný návrh tudíž nebyl rozhodčí žalobou. V dané situaci zatím pouze soukromá osoba vyjadřuje ochotu být v dané kauze rozhodcem, neboť ještě není jisté, zda žalovaný bude s tímto navrženým rozhodčím řízením souhlasit.
Forma
Písemná forma bude v tomto případě nezbytná (srovnej § 3 zák. o rozhodčím řízení, § 15 odst. 2 zák. o rozhodčím řízení a § 31 zák. o rozhodčím řízení).
Poznámky
Je třeba důsledně rozlišovat dvě situace, první situace nastává od okamžiku, kdy je došlým žalobním návrhem na případné konání rozhodčího řízení osloven potencionální rozhodce a ten se musí v první řadě rozhodnout, zda vůbec splňuje podmínky kladené na rozhodce zák. o rozhodčím řízení (základní dle § 4 zák. o rozhodčím řízení, přičemž svoji případnou nepodjatost a nestrannost k účastníkům řízení a jejich zástupcům či vztah k předmětu řízení může tento začít prověřovat, až kdy jsou mu tyto výchozí skutečnosti známy) a následně zvážit, zda chce v dané věci jako rozhodce vystupovat, a to se všemi klady (například finanční odměna, renomé, smírné řešení), ale i zápory takovéto funkce (časová náročnost, právní i administrativní zvládnutí a zajištění celého řízení od A do Z, nelze se jednoduše funkce rozhodce vzdát atd.). Pokud se rozhodně kladně, musí to písemně oznámit stranám, ale nemusí tak činit samostatným úkonem, může to spojit například s výzvou k žalobě či jiným obdobným procesním úkonem, například nařízením ústního jednání ve věci atd. Pokud s tímto návrhem na rozhodčí řízení nebude druhá strana (žalovaný) jednoznačně souhlasit, a to buď výslovným potvrzením, nebo i konkludentně tím, že započne s projednáváním daného sporu, aniž by namítla nedostatek rozhodčí smlouvy či nedostatek pravomoci eventuálně příslušnosti daného rozhodce (rozhodce tzv. nebyl povolán k rozhodování, viz § 31 zák. o rozhodčím řízení), nedochází v důsledku tohoto rozhodnutí k ukončení rozhodčího řízení, neboť rozhodčí řízení doposud nezačalo, což je obzvláště důležité například pro zastavení řízení a zachování promlčecí či prekluzivní lhůty dle § 16 zák. o rozhodčím řízení.
Druhá situace nastává od okamžiku projevu jednoznačného souhlasu (tj. souhlasu, který nezanechává pochybnost o úmyslu jednajícího) druhé (žalované) strany s tímto rozhodčím řízením. I v takovém případě je však třeba rozlišit dvě „podsituace“, a to situaci, kdy tato druhá strana jednoznačně souhlasí i s případnými navrženými podmínkami tohoto řízení (například zásady spravedlnosti, konání pouze písemné projednání atd.), a situaci, kdy druhá strana s navrženými podmínkami či jen s některou z podmínek nesouhlasí nebo se nikterak nevyjádří. Zde nelze (dle názorů autorů) aplikovat úpravu občanského zákoníku, např. ustanovení § 1724 a násl., tj. zabývat se tím, zda se může jednat o nepodstatné odchylky (dle § 1740 odst. 3 občanského zákoníku), či zda je možné aplikovat „knock–out rule“ pravidlo dle § 1751, neboť všechny tyto „odchylky či možnosti“ lze od implicitního nastavení zák. o rozhodčím řízení zcela vyloučit (v daném případě by se tak rozhodovalo dle hmotného práva, řízení by bylo ústní, doručováno by bylo v souladu § 19a zák. o rozhodčím řízení).
Literatura a judikatura
Schelle, K., Schelleová, I. Rozhodčí řízení, historie, současnost a perspektivy. EUROLEX Bohemia, s. r. o., 2002.
Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. ASPI Publishing, s. r. o., 2002.
Bubník, G. Závazné formy rozhodování sporů: rozhodčí řízení ve srovnání se soudním sporem. EMP, 1998.
Vrcha, P. Rozhodčí řízení „ad hoc“ (nástin), Právní rádce č. 6/2002.
Bělohlávek, A. Rozhodčí řízení ad hoc vs. řízení před stálými rozhodčími soudy a postavení tzv. rozhodčích center, Bulletin advokacie č. 10/2005.
Pipková, H. Ochrana spotřebitele ve vztahu ke komunitárnímu právu, Právní rádce č. 8/2005.
Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v obchodním styku. ASPI Publishing, s. r. o., 2002.
Bělohlávek, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. C. H. Beck, 2006.
OLÍK, M., MAISNER, M., POKORNÝ, R., MÁLEK, P., JANOUŠEK, M. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015.
Nejvyšší soud ČR, 23 Cdo 967/2011 – NS dovodil, že situaci, kdy strana neučinila v rozhodčím řízení jediný úkon, byla zcela pasivní a nevznesla námitku neplatnosti rozhodčí smlouvy před vydáním rozhodčího nálezu, ač tak učinit mohla, je třeba považovat za rovnocennou stavu, kdy strana rozhodčího řízení aktivně jednala a námitku této neplatnosti včas neuplatnila (viz § 33 zák. o rozhodčím řízení).
Nejvyšší soud ČR, NS 20 Cdo 2857/2006 – pokud by byla uzavřena rozhodčí smlouva, byť neplatně a žalovaný by byl v rozhodčím řízení zcela pasivní, pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího by založena byla. Rozhodčí řízení při pasivitě žalovaného může proběhnout, ale musí existovat rozhodčí smlouva, byť neplatná.
Ústavní soud ČR, I. ÚS 199/11 … účastník rozhodčího řízení nesmí být negativně dotčen rozhodčím nálezem, s jehož vydáním formou rozhodčí smlouvy nebo doložky dopředu nesouhlasil, a to ani tehdy, pokud byl v průběhu rozhodčího řízení pasivní a námitku pravomoci rozhodce nenamítl. Rozhodčí smlouva neexistovala a tak při pasivitě žalovaného nemůže proběhnout, žalovaný by s rozhodčím řízením musel souhlasit např. tím, že by se pustil do projednávání sporu a při tomto prvním úkonu by nenamítl nedostatek pravomoci či příslušnosti.
Vzor
Návrh na konání rozhodčího řízení
(při absenci rozhodčí smlouvy)
Rozhodčí řízení ........................................
..........................................................
Se sídlem ...............................................
Ve všech podáních uvádějte naši značku uvedenou v záhlaví.
VÝZVA K PÍSEMNÉMU PODÁNÍ VYJÁDŘENÍ K ŽALOBĚ,
KE KONÁNÍ ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
Dne ……………… byl rozhodci doručen návrh na rozhodnutí sporu v rozhodčím řízení u jmenovaného rozhodce, a to spolu se žalobou o zaplacení ……………… Kč s příslušenstvím. V tomto podání žalobce navrhuje, aby nárok, který je předmětem podané žaloby, byl rozhodnut s konečnou platností v rozhodčím řízení u rozhodce ……………… , za podmínky souhlasu žalovaného.
Žalobce dále navrhl, aby v rozhodčím řízení (pokud s tímto žalovaný vysloví souhlas) bylo rozhodováno podle zásad spravedlnosti, bez ústního projednání věci (tj. na základě písemností), jakož i navrhl další konkrétní pravidla pro rozhodčí řízení (viz čl. ……………… návrhu žalobce).
V souladu s ustanovením § 5 odst. 2 zák. o rozhodčím řízení Vám tímto oznamuji, že nominaci na rozhodce přijímám.
V příloze Vám zasílám došlý návrh na konání rozhodčího řízení, spolu se žalobou, ve věci žalobce: ………………, IČ ……………… , se sídlem ……………… , zapsaného v OR ……………… , oddíl ……………… , vložka ……………… , proti Vám, o zaplacení částky ……………… Kč s příslušenstvím.
Současně Vás vyzývám, abyste se do 30 dnů ode dne doručení této výzvy vyjádřil k připojenému návrhu na konání rozhodčího řízení (tj. k dobrovolnému vyloučení pravomoci obecních soudů k rozhodnutí tohoto sporu), a pro případ souhlasu dále i k žalobcem navrženým pravidlům a postupům v tomto rozhodčím řízení.
Pokud se v uvedené lhůtě nijak nevyjádříte, bude mít nominovaný rozhodce za to, že s tímto rozhodčím řízením nesouhlasíte, a žádné rozhodčí řízení se tak nebude konat; s předmětným návrhem nebudou spojovány žádné právní účinky.
Pokud s konáním navrženého rozhodčího řízení souhlasíte, ale nevyjádříte se k navrženým pravidlům a postupům v tomto rozhodčím řízení, bude nominovaný rozhodce vycházet výhradně z úpravy obsažené v zák. o rozhodčím řízení.
Pokud s konáním navrženého rozhodčího řízení souhlasíte, můžete se rovnou v uvedené lhůtě i vyjádřit k připojené žalobě a k případnému vyjádření též připojit listinné materiály, které budete navrhovat k provedení dokazování, případně učinit v této rozhodčí věci jiné důkazní návrhy, případně vznést námitky. Zároveň máte možnosti podat žalobu navzájem (protižalobu).
V souladu se základními principy rozhodčího řízení zároveň na Vás apeluji, abyste se pokusili celou kauzu vyřešit především smírnou cestou, např. uzavřením smíru prostřednictvím rozhodce.
V ………………… dne …………………
……………………………………
rozhodce
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
