Kmenové listy v s.r.o. – právní rámec, převod a praktické dopady
Institut kmenového listu představuje v rámci společnosti s ručením omezeným specifický nástroj vtělení podílu do listinného cenného papíru na řad. Jeho hlavním účelem je zjednodušení převoditelnosti podílu. Tato vyšší flexibilita je však vyvážena omezením kontroly nad osobou nabyvatele a zvýšenými nároky na interní evidenci společnosti.
Právní povaha a vydání kmenového listu
Kmenový list je podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), listinný cenný papír na řad, který představuje podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným. Práva a povinnosti spojené s podílem jsou spojeny s konkrétní listinou.
Rozdíl mezi běžným podílem a kmenovým listem je zejména procesní:
-
Běžný podíl: Převádí se písemnou smlouvou s úředně ověřenými podpisy, účinnost nastává doručením účinné smlouvy společnosti.
-
Kmenový list: Převádí se rubopisem (indosamentem) a fyzickým předáním listiny. Účinky vůči společnosti nastávají až oznámením změny a předložením kmenového listu.
Jak upozorňují specialisté z Jake&James, vydání kmenového listu je podmíněno splněním dvou základních předpokladů:
-
možnost jeho vydání musí výslovně připouštět společenská smlouva,
-
musí jít o podíl, jehož převoditelnost není omezena.
Je-li převod podílu podmíněn souhlasem valné hromady, předkupním právem či jiným omezením, nelze ke takovému podílu kmenový list vydat. Institut kmenového listu je tedy koncepčně určen pro podíly plně převoditelné.
Náležitosti kmenových listů a zákonné limity
ZOK stanoví povinné náležitosti kmenového listu. Listina musí obsahovat zejména:
-
označení, že jde o kmenový list,
-
identifikaci společnosti,
-
výši vkladu připadající na podíl,
-
identifikaci společníka,
-
číslo kmenového listu,
-
podpis jednatele (resp. jednatelů).
Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír. Současně nesmí být veřejně nabízen ani přijat k obchodování na regulovaném trhu či jiném veřejném trhu. Zákon tím výslovně brání tomu, aby se podíly ve společnosti s ručením omezeným prostřednictvím kmenových listů fakticky přiblížily režimu obchodovatelných akcií.
Převod kmenového listu
Převod kmenového listu probíhá odlišně od převodu běžného podílu ve společnosti. Pozor si dejte zejména na evidenci: i když převod proběhne v soukromí mezi dvěma osobami, společnost musí mít vždy jasno, kdo vykonává práva společníka. Pokud není v OR zapsaná změna společníka, pro společnost je vlastníkem stále ten původní.
Odborníci z Jake&James doporučují dodržet tento postup:
1. Dohoda stran (ideálně písemná smlouva)
Ačkoliv zákon u převodu cenného papíru na řad striktně nevyžaduje písemnou smlouvu o převodu (titul), z důvodu právní jistoty a důkazní nouze je sepsání kupní či darovací smlouvy nezbytné. Smluvní titul je zásadní pro případné řešení sporů o platnost či obsah převodu.
2. Rubopis (indosament)
Samotný převod se provádí rubopisem na listině, kterým převodce převádí práva na nabyvatele. Indosament musí jednoznačně identifikovat nabyvatele. U fyzické osoby je vhodné uvést jméno a datum narození, u právnické osoby obchodní firmu, IČO a sídlo.
Z hlediska právní jistoty se nedoporučuje využívat blankoindosament (nevyplněný rubopis), který může při ztrátě listiny významně zvýšit riziko zneužití.
3. Předání listiny (tradice)
K převodu vlastnického práva dochází okamžikem fyzického předání listiny nabyvateli. Držba listiny je zásadní z hlediska výkonu práv.
4. Oznámení vůči společnosti a účinnost
Vůči společnosti je převod účinný až okamžikem oznámení změny a předložením kmenového listu. Teprve poté může jednatel provést zápis změny do seznamu společníků.
Do okamžiku splnění této povinnosti je pro společnost nadále rozhodující osoba dosud zapsaná v seznamu společníků. Opomenutí této fáze může v praxi vést ke sporům při výkonu hlasovacích práv či při rozdělování podílu na zisku.
Výhody a rizika kmenových listů
Kmenové listy představují nástroj, který zvyšuje flexibilitu majetkové struktury společnosti. Uplatnění mohou nalézt zejména:
-
u projektových společností (SPV),
-
u startupových struktur s předpokládanými častějšími převody podílů,
-
v situacích, kdy je žádoucí administrativní jednoduchost převodu.
Naopak méně vhodné jsou:
-
u rodinných společností a uzavřených partnerství,
-
tam, kde je prioritou kontrola vstupu nových společníků,
-
v případech, kdy společnost nemá nastaveny bezpečné procesy správy listinných cenných papírů.
Ztráta nebo zničení kmenového listu představuje procesně i časově náročnou situaci, která může zásadně zkomplikovat výkon práv společníka.
Závěrem
Vydáním kmenových listů se společnost fakticky vzdává možnosti ovlivňovat osobu nabyvatele podílu prostřednictvím mechanismů omezujících převoditelnost. Podíl vtělený do kmenového listu je převoditelný rubopisem a předáním listiny, aniž by bylo možné jeho převod podmínit souhlasem orgánu společnosti či jiným kontrolním prvkem. Nabyvatelem se tak může stát jakýkoli subjekt splňující zákonné předpoklady, včetně osob, jejichž vstup by za jiných okolností podléhal internímu schválení.
Rozhodnutí o vydání kmenových listů je proto nutno chápat jako strategické nastavení vnitřních poměrů společnosti. Mělo by vycházet z konkrétních potřeb podnikatelského modelu a fáze jeho rozvoje, nikoli z formálních či reputačních úvah. Zjednodušení převodního procesu je vyváženo oslabením kontroly nad osobní strukturou společníků; tento aspekt je třeba předem zvážit s ohledem na dlouhodobou stabilitu a řízení společnosti.
