Nájemní vztahy se dotýkají značného počtu osob. Jen malá část ze zúčastněných stran si je však skutečně vědoma svých práv a povinností. Pronajímatelé jsou těmi, kteří se nachází ve výhodnější pozici, a to zejména ve velkých městech s ohledem na velkou poptávku po nájemním bydlení, když mohou „mocensky“ ovlivňovat obsah nájemní smlouvy. Nájemce…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 23.6.2015, sp. zn. 21 Cdo 3663/2014, řešil otázku, jakým způsobem se zaměstnavatel dovídá o nové adrese zaměstnance, na kterou mu mají být doručovány písemnosti určené do vlastních rukou v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru, a dále jaký vliv na řádné doručování takových písemností má přechodná…
Každému, kdo se byť jen příležitostně pohybuje v oblasti zadávání veřejných zakázek či uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, je jistě zřejmé, že správné stanovení předpokládané hodnoty je klíčovým úkonem pro následující úspěšné dokončení výběrového, zadávacího či koncesního řízení. V tomto…
Poměrně často se lze setkat s tvrzením, že zápis údaje o místu trvalého pobytu není možný bez souhlasu majitele nemovitosti na předmětné adrese. To je svým způsobem pravda. Nicméně tvrzení, že pronajímatel může zabránit nájemci zápis údaje o místu trvalého pobytu sjednáním příslušného zákazu v nájemní smlouvě, pravdivé není. V následujícím výkladu…
Ačkoli je ochrana práv zaměstnanců při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů jedním ze základních pilířů evropského pracovního práva a je zakotvena rovněž, i když poměrně stručně, v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce[1], můžeme se i dnes velice často setkat ze strany zaměstnavatelů s naprostou neznalostí a nevědomostí vztahující…
V případě výpovědi dané zaměstnanci, který je členem orgánu odborové organizace působící u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, se podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („zákoník práce“), vyžaduje předchozí souhlas odborové organizace. V nedávné době jsem se setkala s názorem, že byl-li tento souhlas…
Dle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů je krajní nouze definována jako jednání, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit…
Dne 17. 8. 2015 vstoupila v účinnost novelizace zákona o regulaci reklamy. Prvotním impulsem těchto změn bylo formální upozornění) na základě čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie v řízení pro porušení povinnosti č. 2013/2004. Evropská komise upozornila na nedostatečnou implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11.
Novelou zákoníku práce publikovanou dne 17. srpna 2015 ve Sbírce zákonů pod č. 205/2015 byla navrácena hmotněprávní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zpět do části jedenácté zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Nabytím účinnosti této novely tak skončí téměř celé desetiletí trvající provizorní…
V současné internetové době je problematika ochrany autorských děl stále více aktuální. V následujícím textu bych se rád zaměřil na právní úpravu ochrany hudebních děl, možnosti ochrany proti nezákonným zásahům do autorských práv hudebních umělců a aktuální vývoj ve vymáhání licenčních poplatků za rozšiřování hudebních děl v provozovnách…
Institut spoluvlastnictví je zcela jistě všem právníkům velmi dobře znám. S ohledem na to jsou právní aspekty s tímto spojené odborné veřejnosti velmi dobře známy a nebudu tedy zbytečně plýtvat časem znalého čtenáře. Velmi rád bych však krátce připomněl a poukázal na již konstantní rozhodovací praxi týkající se velmi úzké výseče této problematiky…
Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) vydal dne 21.10.2014 rozhodnutí ve věci SDEU C-348/13 BestWater International[1] (dále jen „Rozhodnutí“), ve kterém poskytl návod, jak posuzovat ochranu autorských práv ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice č. 2001/29/ES[2] (dále jen „Směrnice“) v případě umístění cizího videa na vlastní internetové…
Úroky jsou ve velké části světa vnímány jako zcela běžný druh odměny. Přesněji jsou odměnou za půjčení peněz. Stejně tak jako se nikdo nepozastavuje nad placením odměny za práci, nad hrazením nájemného nebo poplatků za nejrůznější služby, považujeme za zcela běžné placení úroků za peníze půjčené od jiného. Jak je to ale s výší úroků? Je ujednání…
Více jednatelů společnosti s ručením omezeným netvoří ex lege kolektivní orgán (což je v praxi pravidlem), ledaže společenská smlouva stanoví jinak (§ 194 odst. 2 ZOK, což je v praxi naopak výjimkou). To mj. znamená, že jednatelé nerozhodují o záležitostech společnosti ve sboru (§ 156 odst. 1 ZOK), zasedání statutárního orgánu se nekonají, každého…
Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci určitá dispoziční oprávnění, ke kterým patří též právo organizovat zaměstnanci práci a udělovat mu k ní pokyny, nicméně i toto právo zaměstnavatele není neomezené a zákon v určitých případech stanovuje limity podmíněné souhlasem zaměstnance. Tak je tomu právě i v případě pracovní cesty, což je institut upravený v…
Legislativní rada vlády schválila návrh novely občanského zákoníku, jejímž cílem je odstranit problémy, které se objevily po zavedení nového zákoníku na počátku roku 2014. Úpravy se týkají práce mladistvých lidí, omezení svéprávnosti, předkupního práva nebo názvů spolků a společenství vlastníků.
Přestože zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který umožňuje notářům provádět přímé zápisy do obchodního rejstříku, je účinný již od 1. 1. 2014, prodlevy s technickým řešením přístupu notářů do systému obchodního rejstříku a chybějící legislativní úprava poplatků za zápis způsobily to, že v praxi můžeme přímé zápisy využívat…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 23.4.2015, sp. zn. 21 Cdo 2444/2013, řešil otázku, kdy vzniká pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pokud faktický začátek výkonu závislé práce předchází datu sepsání pracovní smlouvy, a jaké důsledky má tato okolnost na zkušební dobu sjednanou v pracovní smlouvě.
Překážka litispendence (probíhajícího řízení) je typickým institutem procesního práva vycházejícím ze zásady ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci). Uplatňuje se zejména v řízení občanském a správním, naopak tento institut v pravém slova smyslu nezná trestní právo procesní.[1] Tento příspěvek bude zaměřen především na překážku litispendence ve…
Institut smluvní pokuty se v aktuální právní praxi těší veliké oblibě a je takřka essentialia negotii každé smlouvy, kterou uzavírají mezi sebou lidé, jež nejsou příbuznými či známými. Smluvní pokuta jako zajišťovací institut má vícero funkcí, zejména má však motivovat dlužníka, aby řádně a včas plnil svůj závazek. Je však smluvní pokuta v praxi…
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace vliv ani na zjištění (a následné uspokojení) popřené pohledávky, ani na hlasovací právo věřitelů,...
Není důvod, aby byl pojem provozovatele užitý v § 19d zákona o pozemních komunikacích vykládán odlišně od pojmu provozovatele podle § 17a odst. 6 zákona o obecní policii a § 45 odst....
Je-li udělen příklep k (ideálnímu) spoluvlastnickému podílu povinného k nemovité věci, jde z hlediska § 336j odst. 4 o. s. ř. o nemovitou věc, u níž „povaha vydražené nemovité...
Ustanovení § 6a odst. 5 zákona o soudních poplatcích se nepoužije v případě, kdy účastníku byla podle § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích v souvislosti s podáním prvního...
Investor je sice adresátem povinnosti výstavby, nikoli však subjektem, jehož by zákon zamýšlel učinit vlastníkem veřejné komunikace. Jeho role je dočasná a kompenzační: zřídit...
