Akciová společnost s proměnlivým základním kapitálem (SICAV) – právní a daňová specifika

V Poslanecké sněmovně je projednáván nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech („ZISIF“). Jedná se již o třetí komplexní úpravu kolektivního investování v České republice od roku 1990. Jednou z novinek, které mají zatraktivnit kolektivní investování v České republice, je zavedení specifických právních forem pro investiční fondy (resp. modifikací právních forem dle nového zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích), a to:

komanditní společnost na investiční listy;
akciová společnost s proměnlivým základním kapitálem („SICAV“).

Článek popisuje specifika SICAV oproti běžným akciovým společnostem a návrh daňového zacházení od roku 2014.

Obecně k SICAV

SICAV je akciovou společností s určitými specifiky. Specifika vychází se zákona o investičních společnostech a investičních fondech. V ostatním se SICAV řídí obecnou úpravou akciové společnosti obsaženou v novém zákoně o obchodních korporacích. Ačkoliv má být ZISIF účinný od 1. července 2013, SICAV nebude možné použít před rekodifikací soukromého práva. Tedy nejdříve od 1. ledna 2014.

Společnost vydává dva druhy akcií – zakladatelské a investiční. Zakladatelské akcie tvoří jádro pro fungování společnosti. Jsou s nimi spojena práva a povinnosti analogicky srovnatelné s kmenovými akciemi v akciové společnosti. Vlastníky těchto akcií jsou zakladatelé, kteří obvykle mohou mít zájem na řízení společnosti a tvorbě investiční strategie. Investiční akcie naproti tomu investorům obvykle nenabídnou srovnatelná práva a povinnosti při účasti na společnosti (na investiční akcii musí být specificky vyznačeno, zda je s ní spojeno hlasovací právo). Jsou ale velmi likvidní, protože společnost má povinnost jejich odkupu. Vlastníci jejich prostřednictvím mohou investovat do strategií nabízených SICAVem. Přitom se obvykle nemusí podílet na činnosti společnosti. Úprava tedy spojuje výhody běžné obchodní společnosti (zakladatelské akcie) s výhodami flexibilního investování (investiční akcie).

Investování by měla dále usnadňovat možnost vytvářet podfondy. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jmění SICAVu. V rámci jednotlivých podfondů bude možné realizovat různé investiční strategie a nebude přitom nutné zakládat samostatné entity. Potenciálně se tak sníží administrativa, náklady na vydávání investičních akcií i kapitálová náročnost SICAVu (splnění kapitálových požadavků se bude sčítat za celou společnost, nikoliv za jednotlivé podfondy).

Vybraná specifika SICAV oproti běžné akciové společnosti

SICAV musí mít monistickou vnitřní strukturu (tzn. správní rada a ředitel nikoliv dozorčí rada a představenstvo). Ve správní radě se bude koncentrovat obchodní vedení a kontrolní funkce.

Do obchodního rejstříku se jako základní kapitál zapisuje pouze částka vložená úpisem zakladatelských akcií, nikoliv investičních. Upisování investičních akcií tak nemá na výši zapisovaného základního kapitálu vliv. U investičních akcií se také neuplatní obecné postupy pro zvyšování a snižování základního kapitálu, proces nebude zatížen přísnými formálními požadavky. Upisovat investiční akcie ale lze jen na základě veřejné výzvy k úpisu.

Možnost vytvářet podfondy musí být specificky stanovena ve stanovách. Obecně lze doporučit takovou možnost připustit. Informace o možnosti zakládat podfondy se zapisuje do obchodního rejstříku, samotné podfondy však nikoliv. Každý podfond musí mít samostatný status. Pokud jsou vydány investiční akcie pro podfond, vlastníci těchto akcií mohou (pokud to připustí stanovy) hlasovat o záležitostech týkajících se tohoto podfondu samostatně, pokud takové záležitosti nemají významný dopad na jiné podfondy. Z investičních akcií vztahujících se k podfondu bude obyčejně vyplývat podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku vztahujícím se právě k podfondu, nikoliv k celému SICAVu.

Návrh zdanění SICAV

Ministerstvo financí pro účely vnějšího připomínkového řízení zveřejnilo návrh novely zákona o daních z příjmů, která reaguje na terminologické a související změny vyplývající z nového občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a zákona o mezinárodním právu soukromém.

Z hlediska kolektivního investování přináší návrh novely zcela přepracovaný systém zdanění. U subjektů kolektivního investování se nově rozlišuje mezi základním investičním fondem a zbytkovou kategorií investičních fondů. Motivem pro rozlišení je zavést u subjektů kolektivního investování otevřených veřejnosti a u subjektů, které investují pouze do specifických aktiv výhodnější daňový režim. Ostatní subjekty by pak měly mít stejný režim zdanění jako běžné obchodní společnosti. Test, zda investiční fond podléhá specifickému režimu zdanění, se neověřuje fakticky, ale právě posouzením, zda je forma uvedena mezi základními investičními fondy v zákoně o daních z příjmů.

Na zisky vytvořené základními investičními fondy se speciálním režimem zdanění bude aplikována sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 0%. Nicméně na výplaty podílů na zisku z takových fondů nebude aplikováno osvobození. Jinak řečeno, činnost základního investičního fondu bude osvobozena, při distribuci zisku investorům dojde k jeho zdanění. Činnost ostatních investičních fondů bude podléhat běžné sazbě daně z příjmů právnických osob. Podíl na zisku pro investory by ale měl být osvobozen. Podfondy SICAVu jsou zákonem specificky vyjmenovány jako druh základního investičního fondu (0% zdanění činnosti, zdanění při výplatě zisku). Návrh novely zákona ale za základní investiční fond nepovažuje samotný SICAV.

Výše popsaný koncept představuje návrh předložený do vnějšího připomínkového řízení. Domníváme se, že před jeho implementací může dojít k jeho dalším změnám.

Radek Matuštík