epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 9. 2022
    ID: 115212upozornění pro uživatele

    Blíží se účinnost prováděcího zákona k whistleblowingu?

    Přestože lhůta pro implementaci „směrnice o whistleblowingu“ uplynula již v prosinci loňského roku, tak v České republice stále není schválen prováděcí předpis, který by zavedl povinnost dodržovat pravidla týkající se ochrany oznamovatelů ze strany soukromých subjektů. Tyto subjekty tak jsou momentálně v nejistotě, kdy pro ně nové povinnosti začnou platit a v jakém rozsahu. Řada z nich se rozhodla této nejistotě čelit a dobrovolně implementovat do svých interních pravidel tyto povinnosti již nyní. Takové jednání se jeví jako vhodné, neboť vláda začala konečně vyvíjet aktivitu za účelem přijetí prováděcího předpisu.

    Výsledkem této aktivity je přijetí nového návrhu prováděcího zákona. Jedná se o návrh nový, neboť mezi vydáním toho a minulého návrhu v loňském roce proběhly parlamentní volby a nová vláda chtěla mít návrh svůj. Blíží se tedy okamžik, kdy nabydou povinnosti vztahující se k ochraně oznamovatelů účinnosti? A jak se nový návrh zákona liší od toho předchozího z pera minulé vlády?

    Pravidla pro ochranu oznamovatelů, tedy fyzických osob, které činí oznámení o možném protiprávním jednání majícím znaky trestného činu nebo porušení předpisu Evropské unie, o němž se dozvěděly v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností, měla být na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie („Směrnice“) do českého právního řádu implementována nejpozději do 17. prosince 2021.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Implementace do českého právního řádu měla proběhnout již v loňském roce na základě původního návrhu zákona o ochraně oznamovatelů z roku 2021 („Původní návrh“), který měl být původně schválen ještě před loňskými parlamentními volbami tak, aby nabyl účinnosti ke konci výše uvedené implementační lhůty, což se však nestihlo. V letošním roce byl proto předložen návrh nový, který aktuálně prošel připomínkovým řízením („Nový návrh“). Nový návrh obsahuje oproti Původnímu návrhu několik významných změn, které představíme na následujících řádcích. Vzhledem k tomu, že o Původním návrhu již bylo napsáno mnoho článků věnujících se jednotlivým institutům, budeme se níže věnovat zejména změnám zavedeným Novým návrhem.

     

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Změny oproti Původnímu návrhu

    Jednou z nejpodstatnějších změn Nového návrhu oproti Původnímu návrhu je upřesnění a zúžení okruhu subjektů povinných zavést tzv. vnitřní oznamovací systém, tedy systém sloužící k přijímání oznámení o možném protiprávním jednání.

    Vnitřní oznamovací systém budou nově muset podle Nového návrhu zavést společnosti zaměstnávající 50 a více zaměstnanců. Tato hranice vyplývá přímo i ze samotné Směrnice. Původní návrh však počítal již s limitem 25 a více zaměstnanců. Nově tedy budou z povinnosti zavést vnitřní oznamovací systém vyjmuta řada společností zaměstnávající 25–49 zaměstnanců. Výjimku z povinnosti v zavést vnitřní oznamovací systém dostaly nově také příspěvkové organizace územního samosprávného celku (např. školy) zaměstnávající v průměru méně než 50 zaměstnanců a všechny obce s méně než 5 000 obyvateli. Rovněž došlo k vypuštění pravidla obsaženého v Původním návrhu, že obce s rozšířenou působností jsou povinným subjektem vždy bez ohledu na počet obyvatel. Celkově tak počet povinných subjektů klesl řádově o tisíce. Z jakého důvodu zákonodárce upustil od úpravy obsažené v Původním návrhu, která obsahovala přísnější pravidla, než požadovala Směrnice, z oficiálních zdrojů ani z důvodové zprávy nevyplývá. Je však důležité upozornit, že i na tyto subjekty, které nebudou muset povinně zavádět vnitřní oznamovací systém, bude dopadat řada dalších povinností souvisejících s ochrannou oznamovatelů. Z toho důvodu nikomu nedoporučujeme problematiku whistleblowingu zcela ignorovat

    Nový návrh dále rozšiřuje možnosti sdílení oznamovacího systému, což umožňuje výraznou úsporu prostředků pro jeho správu. Sdílení oznamovacího systému mohou využívat soukromoprávní společnosti do 249 zaměstnanců. Obce mohou sdílení oznamovacího systému využívat bez omezení.

    Další neméně podstatnou změnou Nového návrhu oproti Původnímu návrhu je vyloučení přestupkových jednání z působnosti zákona. Podle Původního návrhu se oznámením myslelo také oznámení o možném protiprávním jednání mající znaky přestupku, s čímž již Nový návrh nepočítá. Na jednu stranu může taková změna působit pozitivně, neboť zužuje okruh oznámení spadajících pod režim předmětného zákona. Na druhou stranu však tato změna dále zvyšuje nároky na odbornou kvalifikaci příslušných osob, které budou muset rozlišovat mnohdy jemné nuance mezi přestupkem a trestným činem, což dělá mnohdy problém i osobám s právním vzděláním.

    Další zajímavou novinkou je výslovné zakotvení možnosti povinného subjektu rozhodnout se, zda bude či nebude přijímat anonymní oznámení. O tom, zda jsou či nejsou přijímána anonymní oznámení, je pak nutné informovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, např. na internetových stránkách. V této souvislosti však upozorňujeme, že pravidla o ochraně oznamovatelů musí být dodržována i v případě anonymních oznámení.

    Shrnutí povinností povinných subjektů a příslušných osob

    Pokud Vaše společnost spadá, či v dohledné době bude spadat do okruhu povinných subjektů, doporučujeme příliš neotálet s implementací vnitřního oznamovacího sytému, i přesto, že účinnost Nového návrhu je nyní stanovena až na 1. července 2023. Zavedení a správné nastavení vnitřního oznamovacího systému, který bude plnit všechny zákonné požadavky a zároveň administrativně nezatíží Vaši společnost více, než je nutné, je komplexní záležitostí, která by měla být prováděna vždy na míru s ohledem na stávající vnitřní systémy řízení, interní předpisy, počet zaměstnanců, možná rizika související s výkonem konkrétní podnikatelské činnosti, jakož i okruh možných oznamovatelů. Je tedy vhodné tomu vyčlenit dostatečný časový prostor.

    Dále připomínáme, že všechny povinné subjekty, které mají povinnost zavést vnitřní oznamovací systém musí určit příslušnou osobu, která bude podaná oznámení vyřizovat. Přestože jsou dle Směrnice na tuto osobu kladeny relativně nízké požadavky (bezúhonnost, zletilost a plná svéprávnost), její výběr nedoporučujeme podcenit. Příslušná osoba totiž musí být schopna kvalifikovaně posoudit, zda oznámené jednání naplňuje znaky trestného činu nebo zda porušuje předpis Evropské unie a následně musí být schopna správně navrhnout vhodná opatření k nápravě.

    Lze tedy více než doporučit, aby měla příslušná osoba právní vzdělání. V praxi tedy bude vhodné, aby byl příslušnou osobou určen například interní právník. V případě nedostatku interních kapacit lze zvážit určení advokáta jako příslušné osoby. V takovém případě lze za hlavní devizu považovat vyšší standard mlčenlivosti a profesionality vyplývající z advokátních předpisů, a v konečném důsledku tedy i nižší riziko pochybení a vystavení se riziku udělení pokuty, která může činit až 3 % z dosaženého čistého obratu za poslední ukončené účetní období.

    Závěrem

    Na závěr lze shrnout, že Nový návrh snižuje alespoň částečně současnou nejistotu povinných subjektů tím, že upřesňuje některá pravidla obsažená v Původním návrhu, zužuje okruh povinných subjektů a upravuje definici oznámení, jakož i opravuje některé formální nedostatky Původního návrhu. Stále však absentuje podrobnější úprava procesu přijímání a posuzování oznámení, jakož i postupu pro navrhování a přijetí opatření k nápravě. Zákonodárce tak nechává na povinných subjektech, aby si tato pravidla upravily samy ve formě interních předpisů, čímž mohou navíc významně limitovat svou odpovědnost za případné porušení zákona. Nový návrh zákona však může ještě projít v rámci legislativního procesu řadou změn.

    JUDr. Matěj Černý
    advokát

    Mgr. Jakub Dostál,
    advokátní koncipient

     

     
    FORLEX s.r.o., advokátní kancelář
     
    Poděbradova 2738/16
    Ostrava 702 00
     
    Tel.:     +420 596 110 300
    e-mail:  info@forlex.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Matěj Černý, Mgr. Jakub Dostál (FORLEX)
    9. 9. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Příspěvek na péči
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Obchodní vedení společnosti
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.