28. 1. 2020
ID: 110567upozornění pro uživatele

Co přinese připravovaná novela zákona o obchodních korporacích?

Největší novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění zákona č. 458/2016 (dále jen „ZOK“) od roku 2012 byla dne 21. ledna 2020 přijata Poslaneckou sněmovnou poté, co ji Senát po schválení jeho ústavním výborem a výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu vrátil s pozměňovacími návrhy.

Přijetím novely ZOK vejdou v blízké budoucnosti v účinnost důležité níže popsané zákonné změny, které ovlivní zejména proces zakládání nových kapitálových společností, strukturu jejich obchodního vedení a také postavení členů statutárních orgánů a jejich odměňování.

 

 

  • Informaci určenou pouze pro společníky lze adresovat fakticky neveřejně

Za výhodnou považujeme novelu § 7 ZOK, do kterého byl včleněn odstavec 5, který zní: „Informace určená pouze společníkům se považuje za uveřejněnou na internetových stánkách i v případě, že dálkový přístup k takové informaci je umožněn pouze společníkům.“

Z uvedeného vyplývá, že pozvánky na valnou hromadu rozesílané společníkům či akcionářům či jiné informace již nemusí být pouze zveřejněny přímo na hlavní stránce internetové stránky obchodní korporace, ale postačí její rozeslání prostřednictvím její soukromé části přístupné výhradně společníkům nebo akcionářům na základě přihlašovacích údajů, co zajistí určitou diskrétnost, kterou obchodní vztahy a často také schůze valné hromady vyžadují.

  • Možnost složit peněžitý vklad s.r.o. u notáře

Dále rozhodně každý podnikatel uvítá změnu zavedenou doplněním odstavce 2 do ustanovení § 23 ZOK a který zní: „Peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným lze splatit i jiným způsobem, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč.“ Z čeho vyplývá, že peněžitý vklad do kapitálových společností není v případě, že její základní kapitál nepřesahuje 20.000,- Kč potřeba splácet na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva zřízený správcem vkladů, avšak postačí jeho složení u notáře, který o tom vystaví potvrzení a nebude tak potřeba zakládat zvláštní účet u banky, co byla často peripetie pro zahraniční podnikatele, zejména příslušníky třetích zemí.

  • Povinnost právnické osoby jmenované členem statutárního orgánu zmocnit fyzickou osobou k jejímu zastupování

Naopak zase určitou komplikaci bude představovat nové ustanovení odstavce 3 vložené do § 46 ZOK, který zní: „Je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala.“

Zvláštní zmocnění fyzické osoby nebylo dosud potřeba, jelikož byla statutárním orgánem právnická osoba, která po svém jmenování do funkce pouze předkládala čestné prohlášení pro účely jejího zápisu do obchodního rejstříku o bezúhonnosti a splnění podmínek dle § 8, § 58 odst. 1 písm. a/, b/ a dle ustanovení § 58 odst. 2, 3, 4 zákona č. 455/1991 Sb. živnostenského zákona, že je svéprávný a že u něho nedošlo ke zrušení živnostenského oprávnění, že u něho nejsou překážky k výkonu funkce dle ustanovení §§ 46, 63 a 779 odst. 3 ZOK a dle ust. §§ 152 a 153 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, tedy že nevykonával za poslední tři roky funkci statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, jejíž úpadek byl osvědčen, zejména na jejíž majetek byl prohlášen konkurz nebo insolvenční návrh proti takové právnické osobě byl zamítnut pro nedostatek majetku, že proti němu nebylo vedeno řízení podle § 63 až 65 ZOK a ani u něho není dána jiná překážka výkonu funkce. Přičemž toto čestné prohlášení v současnosti dokládá také fyzická osoba, která je ve funkci statutárního orgánu této právnické osoby. Zákon však již nestanovuje, jestli se pro shora popsané zmocnění vyžaduje také formu notářského zápisu nebo úředně ověřený podpis. Na takto zmocněného zástupce právnické osoby jmenované do funkce statutárního orgánu se rovněž aplikují přiměřeně ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Zápis takto zmocněné fyzické osoby do obchodního rejstříku ve lhůtě tří měsíců ode dne vzniku funkce dotčené právnické osoby je podmínkou sine qua non i pro její zápis jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva zapsat do obchodního rejstříku, přičemž nebude-li tato povinnost splněna, funkce právnické osoby bez dalšího zanikne, tato povinnost ve lhůtě tří měsíců musí být splněna také v případě, zániku takového zmocnění.

  • Správní rada je jediným statutárním orgánem monistické akciové společnosti

V případě monistické struktury akciové společnosti dojde k zásadní změně ve vztahu k správní radě, která jediná může být statutárním orgánem u tohoto typu akciové společnosti a to dle § 456 ZOK a výhradně ní tak bude příslušet působnost správní rady určovat základní zaměření obchodního vedení a základní zaměření dohledu nad činností společnosti. V návaznosti na to tak doznaly změnu mnohá ustanovení, jenž stanovují pravomoci a povinnosti členů představenstva, u kterých přibyl dovětek v podobě správní rady. Dle § 457 ZOK musí mít správní rada minimálně 3 členy kromě v případě akciové společnosti s jedním společníkem.

  • Povinné schválení Smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti

Nelze také pominout zmínku o další změně, která by měla v důsledku novely nabýt účinnosti, a to v případě Smlouvu o výkonu funkce upravené stanovením § 59 ZOK, ve kterém přibude nově odstavec 4 a 5, jenž stanovují závaznou povinnost schválit smlouvu o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně člena statutárního orgánu nejvyšším orgánem společnosti, a to pod sankcí absolutní neplatnosti. V případě, že ke smlouva nebude platně uzavřena, či nebude uzavřen vůbec odměna se v takovém případě určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, jako odměna obvyklá v době vzniku funkce udělovaná za činnost obdobnou činnosti, kterou člen voleného orgánu vykonával. Zajímavý je také nově přidaný odstavec 5, dle kterého v případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou se použijí ujednání společenské smlouvy. Byla-li smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ujednání ve smlouvě o výkonu funkce.

Lze uzavřít, že i rozsáhlá novela vyšla ze zkušeností a aplikací staré úpravy ZOK a aktuálních potřeb podnikatelské praxe, která se bude pouze dále více odrážet na znění příštích novel ZOK a také dalších významných právních norem, které ovlivňují každodenní život podnikatelů, a doufejme, které pozitivně podpoří rozvoj soukromého podnikání a motivaci mladých lidí stát se podnikateli.

JUDr. Uljana Kurivčaková,
vedoucí partner


JUDr. Ivana Žilinčíková,
advokátka

UNITED LEGAL PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Pařížská 127/20
110 00, Praha 1

tel:       +420 608 442 148
mail:    uljana.kurivcakova@ak-ulp.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz