Co se rozumí tzv. právem zpětné koupě, které je možné si sjednat v kupní smlouvě?

Právo zpětné koupě je upraveno  v § 607 a násl. zák. 40/1964 Sb., občanském zákoníku. Vzniká na základě písemné smlouvy prodávajícího s kupujícím, ve které si prodávající vyhradí, že má právo žádat vrácení  věci  do  určité   doby  po  koupi,  vrátí-li  kupujícímu zaplacenou cenu. Jeho smyslem je tak opětovné získání vlastnického práva k prodávanému zboží ze strany prodávajícího. Právo zpětné koupě může být sjednáno buď přímo v rámci kupní smlouvy, nebo i samostatně, vždy však ale písemně, jinak je takovéto ujednání neplatné.

Právo  zpětné  koupě  musí  prodávající uplatnit písemnou formou a  není-li mezi smluvními stranami ujednáno jinak,  nejpozději do jednoho  roku od odevzdání věci kupujícímu, jinak právo zpětné koupě zanikne. Využije-li prodávající práva  zpětné koupě, musí kupující vrátit  věc  bez  zbytečného  odkladu  a  každá  strana  má  práva a povinnosti, které měla druhá strana z původní kupní smlouvy.

Týká-li  se právo zpětné  koupě věci určené  podle druhu, vzniká uplatněním tohoto práva kupujícímu závazek vrátit věc téhož druhu. Týká-li se právo zpětné  koupě věci jednotlivě určené, je kupující  povinen   vrátit  tutéž  věc,   kterou  koupil.

V případě, že bylo porušeno právo zpětné koupě, je smlouva neplatnou. Následkem toho se tedy vlastníkem věci stává znovu prodávající, a to dnem, kdy došlo k porušení  práva zpětné koupě.