Datové schránky znovu a jinak

S ohledem na podstatnou legislativně-technickou nezralost původního znění ZDS a nezbytnost odlišně upravit některé části věcné materie, byly do návrhu zákona, kterým se mění zákon 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony („Novela“), který byl Poslaneckou sněmovnou projednán jako sněmovní tisk č. 704  a Senátem jako senátní tisk č. 74 , zapracovány formou pozměňovacích návrhů některé úpravy ZDS, které jednak přispívají k větší formální zralosti a jednoznačnosti celého textu a jednak podstatně mění některé podmínky provozu systému informačního systému datových schránek a jejich využívání.

V tomto textu jsme pro vás připravili stručné shrnutí nejpodstatnějších změn, které mohou mít dopad do každodenní praxi spojenou s užíváním datových schránek.

Přechodná ustanovení, zahájení využívání datových schránek

Klíčovým faktorem pro zavádění datových schránek do administrativy jsou poměrně krátké lhůty spojené s jejich zřízením a zahájením jejich využívání.

Původní znění ZDS počítalo se zřízením schránek všem jejich počátečním povinným uživatelům v průběhu 90 dnů po dni účinnosti zákona; tento termín trvá i po Novele, jde však pouze o vytvoření schránek samotných. Jejich zpřístupnění, tedy uvedení do provozu, je nově vázáno na první přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky a zůstává tak na úvaze subjektu, kterému je datová schránkou zřizována. Pokud se tento ovšem do datové schránky nepřihlásí do 31. října 2009, dojde k 1. listopadu 2009 k jejímu automatickému zpřístupnění.

Pro přehlednost připojujeme tabulku obsahující kompletní přehled lhůt a termínů dle novelizovaného znění ZDS:

Dodávání dokumentů fyzických a právnických osob

Oproti původnímu znění ZDS došlo Novelou také k zásadní změně paradigmatu vnímání účelu datových schránek; zatímco dříve měly datové schránky představovat datové úložiště určené výhradně k doručování orgány veřejné moci a na druhé straně k provádění úkonů vůči těmto orgánům, ve znění po Novele jsou datové schránky určeny také k „dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek“.

Laicky řečeno - nově mohou občané a podnikatelé prostřednictvím datových schránek komunikovat také přímo mezi sebou.

Toto ustanovení se uplatní ve dvou postupných krocích - od 1. ledna 2010 bude možno prostřednictvím datových schránek i mezi soukromými osobami zasílat faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení a od 1. července 2010 i ostatní písemnosti.

Podmínkou pro to, aby bylo možno osobě soukromého práva dodávat zprávy do datové schránky, je její vlastní žádost o umožnění tohoto dodávání, nebude tedy od počátku možné plošně bez dalšího.

Je třeba zdůraznit, že v případě tohoto dodávání se neuplatní fikce doručení, jako je tomu v případě, že jde o datovou zprávu zaslanou orgánem veřejné moci. Příslušný dokument je doručen okamžikem, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své datové schránky; toto potvrzení je bezplatné.

Za dodání však již náleží provozovateli informačního systému datových schránek odměna, kterou hradí fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, z jejíž datové schránky byl dokument odeslán.

Změny týkající se OVM

Novela zavedla celou řadu změn týkající se užívání datových schránek orgány veřejné moci, které nejsou předmětem podrobného popisu v tomto textu; klíčové změny se týkají například úhrady plateb za odeslané datové zprávy (nově je vyjasněno, že plátcem odměny provozovatele informačního systému datových schránek je stát, a to z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu Ministerstva vnitra pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa).

Orgán veřejné moci má nově nárok na zřízení více datových schránek na žádost, a to zejména pro potřebu vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci.

Z výše uvedeného je zjevné, že právní úprava datových schránek je dosud živá a její finální ustálení lze teprve v budoucnu očekávat; toto je způsobeno kromě jiného také absencí významnějších zahraničních zkušeností z implementace srovnatelného projektu. Věříme, že tento text Vám také svou trochou přispěje k Vaší možnosti úspěšně zahájit provoz datové schránky. Specializovaný tým pro právo duševního vlastnictví, médií a informačních technologií naší kanceláře je samozřejmě připraven Vám poskytnout jakoukoli další informaci, upřesnění nebo konkrétní právní radu v souvislosti s problematikou datových schránek i dalších.

Mgr. Jaroslav Hroza, advokát
Mgr. Martin Strnad, advokátní koncipient

HAVEL & HOLÁSEK s.r.o.,
advokátní kancelář
 
Týn 1049/3
110 00  Praha 1
Česká republika

Tel.: +420 224 895 950               
Fax: +420 224 895 980

http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=5&t=704
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?T=74&O=6

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz