finanční právo

Na co si musí dlužník dát pozor, když platí ve splátkách? Jaké jsou nástrahy splátkového kalendáře? Co hlídat, aby dlužník nemusel předčasně zaplatit celý dluh? - Jak naznačeno úvodními otázkami, tento příspěvek, jakkoliv vychází na právnickém serveru, ačkoliv ten není sledován zdaleka jen právníky, je zaměřen spíše než na specialisty, na laické…

V nedávné době byla (nejen na tuzemské) právní půdě relativně četně diskutována zajímavá otázka z oblastí daní, která má výrazný přesah také do práva trestního. Tuto otázku představuje určení povahy sankcí, které jsou udělovány v rámci daňového řízení a zda povaha těchto sankcí brání současnému uložení trestu v trestním řízení za stejné porušení…

Od dubna je k dispozici první návrh paragrafovaného znění nového zákona o prověřování zahraničních investic, který má nabýt účinnosti již za půl roku, tedy v lednu 2020. Přitom se jedná o zásadní změnu pro řadu investic přicházejících do ČR ze zahraničí. Zákon se netýká pouze investic přicházejících ze zemí mimo EU, ale také od investorů z EU…

V tomto článku se budu věnovat třem nejčastějším otázkám spojeným s jistotou, nebo-li kaucí, u nájmu bytu. Půjde o povinnost a následky nesplnění povinnosti uhradit či doplnit kauci. Dále o právo nájemce na úroky z poskytnuté jistoty při skončení nájmu. A v neposlední řadě o případ, kdy dojde k ukončení nájmu pouze jedním z více nájemců a…

Právní úprava evidence investičních nástrojů je oblastí na pomezí soukromého a veřejného práva, která v posledním desetiletí prošla významnými změnami zejména v důsledku zániku Střediska cenných papírů, rekodifikací soukromého práva a nabytím účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení…

Pojem „due diligence“ je v oblasti M&A (transakčního) poradenství zaběhlým pojmem, který označuje právní, ekonomickou, finanční či technickou prověrku společnosti, která je předmětem transakce (často označované jako target). Specifičnost jednotlivých transakcí vyvolává potřebu přesné, důkladné a na míru připravené due diligence, což zvyšuje tlak…

V souvislosti s předcházením praní špinavých peněz a bojem proti financování terorismu stanoví platná právní úprava advokátům řadu povinností. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně aktuální a často skloňované téma, které navíc v průběhu posledních let prodělalo několik podstatných proměn, považujeme za vhodné připomenout některé základní…

Variace dle smluvních podmínek FIDIC, které v současné době patří mezi nejvyužívanější smluvní standardy v oboru stavebnictví, lze označit za specifický smluvní institut sui generis, který umožňuje smluvním stranám flexibilně reagovat na okolnosti a skutečnosti, které při uzavírání smlouvy nepředvídaly. Prostřednictvím variací lze totiž v omezené…

Rekodifikace civilního práva přinesla do českého právního řádu mnoho převratných změn, některé instituty však zůstaly téměř nedotčeny. Mezi instituty, které nebyly změnami příliš ovlivněny, patří i bankovní záruky.

Během dubna nabylo platnosti nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Evropské unie. Účelem nařízení je koordinace členských států, které již investice ze zemí mimo EU kontrolují podle své domácí legislativy, a to s přihlédnutím k potenciálním rizikům v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku. Lze očekávat, že řada…

V říjnu roku 2018 publikoval autor článek pod názvem „Dojde (konečně) ke sjednocení pravidel při porušení rozpočtových pravidel?“ V článku bylo pojednáno o nejednotné judikatuře Nejvyššího správního soudu v otázce porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace, kdy pro příjemce dotace bylo zcela zásadní, který senát Nejvyššího správního soudu bude…

Tento článek pojednává o zastoupení daňového subjektu během daňového řízení ve světle aktuální judikatury. Zastoupení v daňovém řízení je upraveno v Dílu 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Nebudeme se zde zabývat ustanoveným zástupcem, ale zastoupením na základě vůle daňového subjektu…

V čl. 8 odst. 3 stanov[1] obchodní společnosti Zemědělská a.s. Krucemburk,akciová společnost se píše: „Žádný z akcionářů nesmí zveřejňovat podniková tajemství technologického, hospodářského či jiného významu, jejichž zveřejnění by bylo na újmu podnikání společnosti, ani jiným protiprávním nebo jinak zavrženíhodným jednáním poškodit dobré jméno…

Pokud má daňový subjekt konkrétní poznatky o blížící se daňové kontrole, např. prostřednictvím neformálního telefonního hovoru s pracovníkem finančního úřadu o úmyslu zahájit daňovou kontrolu, je vhodné se dobře připravit na takovou kontrolu již před jejím zahájením a nenechat v náhodě některé záležitosti.

Fenomén blockchainu je často vnímán jako prvek spíše antagonistický vůči současnému konceptu společenské smlouvy, zejména v kontextu pilířových vztahů mezi státem a jeho občany.[1] Tento postoj vznikl zejména v důsledku chápání technologie blockchain prizmatem bouřlivě se rozvíjejících kryptoměn dle vzoru bitcoinů (BTC)[2] nebo etherů (ETH)[3].

Dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27. března 2019 („Usnesení“) může s účinností od 1. 1. 2014 řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období.

Správce daně a daňový subjekt by měli dodržovat základní zásady ukotvené v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“). Tyto zásady by měly určovat jisté mantinely, které mají vliv nejen na kontrolní postupy správce daně, ale i obecně na postup při správě daní.

Jedním z postupů při správě daní, který je zakotvený v daňovém řádu, je vyhledávací činnost, v rámci které správce daně vyhledává důkazní prostředky a zjišťuje plnění daňových povinností jednotlivých subjektů před zahájením řízení i v jeho průběhu.

Při ukončení daňové kontroly, kde správce daně doměří daňovému subjektu daň, je nutné počítat se sankcemi. Tím správce daně postihuje daňové subjekty za porušení svých daňových povinností. Obvykle se v takovém případě jedná o uložení penále a úroku z prodlení.

Členství v orgánech obchodních korporací s sebou mimo dalšího nese také povinnosti a určitá rizika. Zákon o obchodních korporacích vymezuje podmínky[1], za nichž může osoba funkci člena orgánu (tedy i statutárního orgánu) obchodní korporace vykonávat. Kromě bezúhonnosti, zákazu konkurence a ustanovení o střetu zájmů, ukládá zákon o obchodních…