Glosa z veřejného práva - aneb velezrádné hodinky, vlastizrádné holínky
Ačkoliv studenti o autorovi této glosy říkají, že by Švýcaři mohli jeho tep používat k seřízení svých hodinek, občas i jeho něco tzv. vytočí. Před pár dny to byla anketa v jednom celostátním prestižním listu.
In medias res – v kvízové anketě MF Dnes (11. 1. 2023) si kvarteto z osmi kandidátů spletlo velezradu a vlastizradu, tedy de facto středoškolské učivo. A to dva z chybujících nejen, nejenom že mají maturitu, ale dokonce působili i jako rektoři významných univerzit v Brně a Praze. Smutné. Hodně tristní.
Stejně jako holínky a hodinky, i když se obojí natahuje, nejsou velezrada a vlastizrada totéž.
Velezrada: pachatelem tohoto ústavního deliktu může být v Česku pouze a jen prezident republiky. Velezrada není a ani být nemůže typem trestného činu, neboť prezident je podle článku 54, odst. 3 ústavy z výkonu své funkce trestně neodpovědný. Prezidenta České republiky lze stíhat pro citovanou velezradu (nikoliv vlastizradu) v Brně Ústavním soudem, a to na bázi žaloby Senátu Parlamentu ČR. Případným trestem zde může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
Velezradou se podle zákona o Ústavním soudu rozumí jednání prezidenta naší demokratické republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Dodejme, že velezrada je zakotvena v článku 65 naší normy norem, tedy Ústavy ČR.
Ústavní žaloba proti prezidentu republiky musí obsahovat přesné vylíčení jednání, jímž se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se ústavní žaloba opírá. Ústavní žalobu o velezradě projednává Ústavní soud přednostně před ostatními návrhy.
Naopak vlastizrada je čin méně výlučný (exkluzívní) , může se jí dopustit každý, kdo má trestněprávní způsobilost. Prostě každý smrtelník mimo prezidenta republiky.
K jádru právní věci: Vlastizrada je trestný čin podle ustanovení § 309 trestního zákoníku. Spáchá ho ten občan Česka, jenž ve spojení s cizí mocí (jakýkoliv stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, jež sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314). Za takový čin zákon stanovuje trest odnětí svobody na patnáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutí majetku nebo výjimečný trest.
Běžnému občanu možno takovou neznalost jistě odpustit, nicméně ti, kteří se ucházejí o post hlavy státu, by měli věci týkající se prezidenta republiky určitě znát. Navíc v českém systému přímé volby, kde jsou obdobné testy jako doma, a spíše než o program, jde o vlastní osoby kandidátů.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
VŠ pedagog, právník a publicista
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
