Jedním z účinků zrušení konkursu je i možnost věřitele zahájit na základě upraveného seznamu pohledávek výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení zbývající výše dosud neuspokojené pohledávky (ust. § 312 odst. 4 IZ). Podmínkou je, aby tato pohledávka věřitele byla zjištěna v insolvenčním řízení a nebyla popřena dlužníkem v rámci přezkumného jednání.
V rozsudku č.j. 29 NSCR 163/2018 Nejvyšší soud ČR rozhodoval o dovolání dlužníka, který se bránil proti rozhodnutí insolvenčního soudu, resp. soudu odvolacího, o tom, že sleduje v již schváleném oddlužení nepoctivý záměr.
Tento článek shrnuje základní přehled práv přihlášených věřitelů, která tito mohou vykonávat v insolvenčním řízení svého dlužníka a která se týkají schůzí věřitelů. Je zaměřen na insolvenční řízení právnických osob – podnikatelů (konkurs a reorganizace), neřeší odchylky možné pouze u oddlužení. Zároveň se s ohledem na rozsáhlost problematiky…
Valorizace nezabavitelného minima k 1. 4. 2020 v důsledku zvýšení životního minima a další a dlouhodobější parametrická změna nejen exekučních srážek ze mzdy od 1. 7. 2020 prostřednictvím změny konstrukce nezabavitelných částek: K 1. 4. 2020 dojde ke zvýšení nezabavitelného minima (již valorizovaného v důsledku zvýšení normativu nákladů na bydlení…
V polovině loňského roku vstoupila v účinnost velice diskutovaná a z hlediska institutu oddlužení zásadní novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“ nebo „IZ“), obecně označovaná jako tzv. oddlužovací novela (zákon č. 31/2019 Sb.). Tato novela s sebou kromě významných změn institutu oddlužení…
Tento článek cílí na problematiku uplatňování pohledávek věřitelů z jednoho hmotněprávního titulu v insolvenčním řízení současně jako pohledávek částečně zajištěných a pohledávek částečně nezajištěných (dále v textu zjednodušeně také jen jako „štěpení pohledávek“), a to zejména v kontextu dále citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky…
Tento článek se zabývá dvěma spolu částečně souvisejícími otázkami. První otázkou je posuzování lhůty odporovatelnosti úkonů v rámci ustanovení § 241 a § 242 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon (Dál jen „IZ“), a to na příkladu sjednání insolvenční doložky jejímž obsahem je zánik práva na vyplacení pozastávky. Druhou položenou otázkou je…
V rozsudku č.j. 21 ICdo 61/2018 Nejvyšší soud ČR rozhodoval o žalobě insolvenčního správce, kterou se domáhal určení, že pracovní smlouvy a dodatek k nim uzavřené mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a žalovaným coby zaměstnancem jsou neúčinným právním jednáním. Mělo dojít ke sjednání odměny pro zaměstnance (žalovaného), které zkracovalo možnost…
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“) usnesením ze dne 16.07.2019 rozhodl o otázce výkladu šestiměsíčního časového testu uvedeného v § 44 odst. 1 zákona č. 235/2004 o dani z přidané hodnoty (ve znění účinném od 01.04.2011 do 28.07.2016). Současně NSS rozhodl rozsudkem o tom, zda je možné považovat pohledávky správce daně…
Všechny formy nuceného zpeněžení majetku, ať už jde o exekuci, která směřuje k individuálnímu uspokojení věřitele, nebo o insolvenční řízení, které má za cíl kolektivní uspokojení věřitelů, jsou spojeny s použitím (nezanedbatelné) části výnosu na úhradu odměny za provedení zpeněžení. V obecné rovině lze přitom konstatovat, že v případě…
Nejenom osoby pohybující se v právnickém prostředí byly v uplynulých měsících neustále zahlceny informacemi o novele zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Hojně diskutovaná novela, které předcházelo několikaměsíční projednávání v Poslanecké sněmovně, nabyla účinnosti dne 1. 6. 2019. Otázka, jak se…
Novela insolvenčního zákona účinná od 1.6.2019 přinesla řadu problematických otázek, na které mezi odbornou veřejností neexistují jednoznačné odpovědi. Čím více budeme insolvenční zákon po novele zkoumat a aplikovat, tím častěji dospějeme k Sokratovskému poznání, že vím, že nic nevím. Na odborných školeních uslyšíte z úst přednášejících i…
Dne 16. července 2019 vstoupila v platnost nová evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci[1]. Úkol zní nyní jasně: provést transpozici této směrnice do tuzemského právního řádu. Časový požadavek je také jasný: nejpozději do 17.7.2021. Zvládneme to? Odpověď zní: ano. Jak je to možné? Odpověď zní: převážnou část pravidel, institutů a…
Podle nejnovějšího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2019, sp. zn. 8 Afs 250/2018-54 (dále také jako ,,rozsudek“), může být „jiným důvodem“ pro zastavení exekuce: 1) existence okolností, pro které je další provádění výkonu způsobilé založit kolizi s procesními zásadami (byť mohou mít podklad v právu hmotném), na nichž je výkon…
I přesto, že soudní exekutor má být podle platné právní úpravy nestranný a nezávislý, domnívá se až 76 % českých občanů, že exekutor v exekučním řízení zastupuje věřitele (výzkum z agentury NMS market research pro Pirátskou stranu).
Vzhledem k rostoucí popularitě svěřenských fondů vzniká stále větší poptávka po kvalitním nastavení parametrů svěřenských fondů, tak aby mohly řádně sloužit k účelu, jež zakladatel původně zamýšlel. Cílem tohoto článku je poukázat na omezení v podobě neúčinnosti právních jednání dle zák. č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Jako jeden z možných způsobů provedení reorganizace insolvenční zákon v ustanovení § 341 odst. 1 výslovně předpokládá vydání části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převod těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast. V praxi se však stále jedná o poměrně zřídka využívané reorganizační opatření a vzácně…
Orgány Evropské unie věnují oblasti insolvenčního práva značnou pozornost, neboť si uvědomují, že efektivní oživení podniků v problémech a navrácení nevhodně využívaného majetku zpátky do efektivních rukou může zachránit nebo i přinést nová pracovní místa. Klíčovou roli hrají v insolvenčním řízení právě věřitelé. Umožnění jejich řádné participace…
S ohledem na průběžný vývoj judikatury týkající se zápočtů a zejména jejich důsledků v rámci insolvenčního řízení vedeného po úpadku dlužníka, dochází ze strany insolvenčních správců stále častěji k rozporování provedených zápočtů.
Vyhláška č. 121/2019 Sb. o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce s účinností od 1.6.2019 v ustanovení § 12 písm. a) určila, že insolvenční správce postupuje při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí, pokud provádí zpeněžování majetkové podstaty nebo její části osobně nebo prostřednictvím zaměstnance.
I. Snížení odměny advokáta podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, je třeba rozvrhnout poměrně (aritmeticky) mezi jednotlivé společně zastoupené...
Postupuje-li Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 trestního řádu, nesmí opomíjet ústavněprávní požadavky na rozhodování o vazbě. Je povinností Nejvyššího soudu slyšet...
Pokud vyjádření státního zastupitelství obsahuje relevantní argumentaci ke stížnostním námitkám obviněného a směřuje k ovlivnění soudního rozhodnutí ve vazebním řízení v...
Jakkoliv mohl být v obsahu zaniklého soukromoprávního titulu, v minulosti uzavřeného mezi vlastníkem pozemku a obcí, pozemek označen za veřejné prostranství, zaniklá smlouva představuje...
Ministr spravedlnosti může podle § 97 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci rozhodnout o vydání osoby k trestnímu stíhání pouze tehdy, existuje-li v daný okamžik...
