insolvenční právo

V nedávné době bylo v České republice zahájeno několik insolvenčních řízení týkajících se ekonomicky významných společnosti. Největším z těchto řízení je místní insolvenční řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 723/2021 proti společnosti Arca Investments, a.s.

V rámci obrany před neoprávněnými exekucemi si budou moci povinní od července zřídit tzv. chráněný účet. Chráněný účet nebude možné postihnout exekucí a má sloužit k ukládání finančních prostředků, které exekuci nepodléhají, jako je například výživné nebo nezabavitelné minimum ze mzdy. Institut chráněných účtů má řešit zejména situace…

Včas přihlášený věřitel je oprávněn se svou přihláškou jako celkem nebo jednotlivými pohledávkami disponovat v plném rozsahu až do konce lhůty pro přihlašování pohledávek, s odlišnými podmínkami a následky pak kdykoli v průběhu řízení[1]. V tomto období může svou přihlášku pohledávky vzít zpět nebo naopak doplnit či navýšit směrem nahoru, taktéž…

Obecně lze hlavní insolvenční řízení ve smyslu Nařízení[1] zjednodušeně považovat za standardní průběh řešení úpadku dlužníka. Pokud není zahájeno vedlejší řízení, řídí se právem státu, který zahájil hlavní insolvenční řízení, správa majetkové podstaty, jakož i práva a povinnosti věřitelů. [2] Oproti tomu vedlejší (resp. místní) insolvenční…

Přihláška pohledávky musí být učiněna na formuláři, musí být podepsána – buď samotným věřitelem či zástupcem v listinné podobě nebo uznávaným elektronickým podpisem věřitele či jeho zástupce v případě elektronického podání (v tomto případě musí být dodržena shoda mezi identifikací podatele a identifikací držitele certifikátu, pomocí něhož byla…

Od 1. ledna 2021 nabyla účinnosti[1] rozsáhlá novela[2] zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).[3] Níže shrnujeme zásadní změny vyvolané touto novelou ve vztahu k novým řízením vedeným s členy statutárního orgánu dlužníka v insolvenčním řízení.

Jednou z náležitostí přihlášky je označení pohledávky její výši, měnou a splatností. Věřitel může přihlásit svou pohledávku peněžitou i nepeněžitou. Pohledávku je vždy však nutno vyčíslit v penězích, pohledávka vedená v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení…

Insolvenční řízení nemusí vždy znamenat ukončení ekonomické činnosti dlužníka. Ostatně, ani prohlášením konkursu, který je v českém prostředí považován za likvidační formu řešení úpadku, automaticky nekončí provoz dlužníkova závodu. Teprve pokud insolvenční správce zhodnotí, že další pokračování provozu by bylo v rozporu se zájmy věřitelů, navrhne…

Věřitel může své pohledávky přihlásit do insolvenčního řízení vůči dlužníku přihláškou od zahájení insolvenčního řízení až do konce lhůty, kterou pro přihlášení pohledávek určí insolvenční soud svým usnesením o zjištění úpadku (vyjádřeno počtem dnů, datem apod.).[1]

Insolvenční zákon[2], jak již mnozí vědí, se těší zvláštní náklonosti zákonodárcově, který jej vylepšuje (správně novelizuje) v průměru téměř jednou za čtvrtletí. V nasazeném obdivuhodném tempu zákonodárce nepolevuje ani v době covidové pandemie ani v době vánoční. Díky tomuto entuziasmu mohl být přijat dne 13. 11. 2020 Poslaneckou sněmovnou PČR a…

Tento článek se zabývá otázkou, zdali je nutné jako přílohu přihlášky směnečné pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka přiložit i originál směnky.

Tento článek volně navazuje na předchozí článek s názvem „Procesní úkony účastníků v civilním řízení“ a tedy zmiňuje pouze specifikace ve vztahu k insolvenčnímu řízení.

Současná doba klade tu více, tu méně překonatelné překážky pro řadu skupin osob. Podnikatelé nejsou výjimkou. S pokračujícími restrikcemi a protiepidemickými opatřeními se prodlužuje období, během kterého jsou celá odvětví odkázána na státní pomoc a subvence. Již nyní je zřejmé, že řada podnikatelů bude muset přijmout zásadní změny svého fungování…

Za druhotnou platební neschopnost se považuje situace, kdy dlužník není schopen hradit své závazky z důvodu neuhrazených pohledávek vůči svým odběratelům (zákazníkům). Dominovým efektem se může tento stav platební neschopnosti přenášet na další podnikatele, a tím ohrožuje fungování celé ekonomiky zejména v současné koronavirové…

V praxi leckdy dochází k tomu, že stát obhájci tzv. obhajné nezaplatí v zákonem stanové (pariční) lhůtě 30 dnů (§ 151 odst. 5 tr. ř.). Je otázkou zda povinnost, jejímž obsahem jsou právě náklady trestního řízení (odměna a náhrada hotových výdajů obhájce ex offo), které nese stát, jež vyplývá z rozhodnutí OČTŘ, které bylo vydáno podle § 151 odst. 3…

Exekučním titulem uložená povinnost zdržet se určité činnosti i prostřednictvím třetích osob může znamenat povinnost přerušit s takovouto třetí osobou smluvní vztah. Takový je jeden ze zásadních závěrů usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1035/2020.

Pojmy vedlejšího a místního insolvenčního řízení jsou pevně spjaty s konáním přeshraničního insolvenčního řízení. Jejich úpravu bychom našli v rámci přímo aplikovatelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (tzv. Recast Insolvency Regulation). Tento předpis si klade za cíl zajistit…

Dne 5. 2. 2021 byl na webu www.epravo.cz zveřejněn článek insolvenčního soudce JUDr. Jirmáska s názvem „Desatero pro výtěžnější oddlužení.“ Tímto si dovoluji polemizovat se dvěma názory uvedenými v tomto článku, který jinak hodnotím velmi pozitivně.

Oddlužení představuje synergický jev, v němž za spolupůsobení dlužníka, věřitelů a státu dochází k všestranné distribuci užitků, jichž by zpravidla mimo oddlužení nebylo možno dosáhnout. Dlužník se zbavuje pout svého do všech oblastí života zasahujícího zadlužení, čímž se možnosti jeho realizace nepochybně rozšiřují. Věřitelé obdrží vyšší plnění…

V rámci výkonu advokacie jsem měl možnost se seznámit s poměrně zajímavou kauzou, která se týká otázky uplatnění směnek vůči fyzické osobě po skončení jejího oddlužení, a která není dle mého názoru dosud dostatečně objasněna, ať již prostřednictvím judikatury nebo odborné literatury.