Airbnb není považovaný za pronájem, ale ubytovací službu

Finanční správa v minulosti vydala informaci o daňových povinnostech subjektů poskytujících ubytování prostřednictvím Airbnb. Zde se velmi důsledně rozlišuje mezi klasickým pronájmem a ubytovací službou.

Výhodou příjmů z pronájmu je ten, že se z něj neplatí sociální ani zdravotní pojištění a současně v daňovém přiznání lze k těmto příjmům uplatnit 30% paušální výdaje.

Poskytování krátkodobého ubytování přes Airbnb ovšem nelze považovat za pronájem, ale jedná se o ubytovací službu. Pokud je tato služba poskytována opakovaně, nelze ji považovat za příležitostný příjem, ale podnikání, což se sebou nese následující povinnosti.

• Je nutné vyřídit si živnostenské oprávnění, případně si rozšířit stávající o nový obor podnikání.
• Po skončení roku je nutné podat daňové přiznání k dani z příjmů a zdanit všechny své výdělky. Obvykle se vyplatí uplatnit 60% výdajový paušál. Tuto povinnost nemine ani ty, kteří jsou zaměstnanci a přivýdělek na Airbnb mají jen jako vedlejší činnost.
• Po podaném přiznání je nutné splnit povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, které požadují podat přehledy o příjmech a výdajích za uplynulý rok. Pokud příjem za předchozí rok přesáhne rozhodnou částku (pro rok 2019 se jedná o částku 78 478 Kč), bude nutné odvádět alespoň minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
• Veškeré platby v hotovosti je nutno evidovat dle zákona o elektronické evidenci. Pokud se používá výhradně pro platby bankovní převod, EET není třeba řešit.
• Při používání Airbnb vznikne povinnost zaregistrovat se a platit DPH. Pokud pronajímatel není plátcem DPH, vznikne mu povinnost zaregistrovat se jako identifikovaná osoba a bude mít povinnost podávat přiznání k DPH, pokud v daném zdaňovacím období pronajímal ubytování přes Airbnb. Pokud by pronajímatel přesáhl obrat 1 milion Kč za uplynulých po sobě jdoucích 12 měsíců, musel by se již zaregistrovat jako plnohodnotný plátce DPH.

Také řidiči Uberu musí plnit daňové povinnosti

V některých českých městech začal být Uber a podobné služby regulovány či dokonce zakazovány. V současnosti je připravována novela zákona o silniční dopravě, která je zastaralá a reaguje na nové možnosti dnešní doby. Například místo nápisu „Taxi“ na střeše vozidla bude dostačující potisk, taxametr by měla nahradit aplikace v telefonu a odpadnout by měly povinné zkoušky z místopisu. Řidiči Uberu by tak mohli v budoucnu vyjet do českých měst a lákat na nižší ceny.

Z pohledu daní mají řidiči povinnost splnit následující.

• Také v tomto případě je nezbytné mít platné živnostenské oprávnění, zde se jedná o koncesovanou živnost v oboru „Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“.
• Příjmy musí být zdaněny v rámci přiznání k dani z příjmů za uplynulý rok. Je na zvážení v jednotlivých případech, zda se vyplatí uplatnit 60% výdajový paušál nebo skutečné výdaje, které musel řidič vynaložit.
• Řidiče Uberu nemine ani povinnost podat přehledy na Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, v tomto ohledu je nezbytné plnit stejné povinnosti jako pronajímatelé přes Airbnb.
• Při využívání vozidla k podnikání je nutné počítat s odvody na silniční dani, což obvykle činí cca 2.000 – 3.000 Kč/rok.
• Vzhledem k tomu, že společnost Uber má sídlo v Nizozemí, bude nutné pro řidiče Uberu registrovat se k DPH jako identifikovaná osoba. Pokud by řidič přesáhl obrat 1 milion Kč za uplynulých po sobě jdoucích 12 měsíců, musel by se opět zaregistrovat jako plátce DPH.

Pokud by se chtěl řidič Uberu vyhnout těmto daňovým povinnostem, může se stát členem tzv. „flotily”. Jedná se o firmu, pro kterou řidič jezdí, stane se tak jejím zaměstnancem a žádné daňové povinnosti neřeší.