epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    5. 2. 2015
    ID: 96851upozornění pro uživatele

    Je zbytečné platit pojišťovně dvakrát

    Každý, kdo provozuje vozidlo na pozemní komunikaci, musí mít pojištěnu povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla (tzv. „povinné ručení“). V případě, že dojde k dopravní nehodě, pojišťovna uhradí za pojištěného poškozenému zákonem stanovená plnění. V některých případech má pojišťovna proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něj plnila. V praxi si však pojišťovny své právo na náhradu vykládají někdy poněkud extenzivně. Pojištěný si to bohužel mnohdy nechá líbit – a zbytečně se tak stává „sponzorem“ své pojišťovny.

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI
     
    Účelem zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPOPV“), je poskytnout zvýšenou ochranu osobám poškozeným provozem vozidel na pozemních komunikacích. Zákon reaguje na závažnost, četnost a výši těchto škod a plní tak sociálně-ekonomické poslání. Škody totiž často dosahují značné výše, pro jejíž pokrytí majetek osob odpovědných za způsobenou škodu nepostačuje.[1]

    Pokud pojištěnému vznikne povinnost nahradit poškozenému újmu způsobenou provozem vozidla podle pojistné smlouvy, pojistitel ji v rozsahu podle § 6 ZPOPV poškozenému uhradí. V případech podle § 10 ZPOPV má ovšem pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil. Jedním z těchto případů je podle § 10 odst. 1 písm. d) ZPOPV i situace, kdy pojistitel „prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích[2] sepsat bez zbytečného odkladu společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3“.

    Typickým byl případ, kdy řidička při vyjíždění z parkoviště neúmyslně poškodila vedle stojící auto – z důvodu momentálního rozrušení a nemaje ponětí o závažnosti vzniklé škody ujela, přičemž ovšem byla zachycena kamerovým systémem. Následně byla kontaktována policií, kde podala vysvětlení, a v návaznosti na příkaz vydaný příslušným správním orgánem uhradila uloženou pokutu. S majitelem poškozeného vozidla oznámila věc u pojišťovny a rovněž se dostavila na místní dopravní inspektorát k zadokumentování věci. Celou věc tím považovala za vyřízenou. K jejímu překvapení byla kontaktována pojišťovnou s tím, že jí má uhradit částku, kterou poškozenému vyplatila, neboť se řidička po způsobení dopravní nehody „bez zřetele hodného důvodu vzdálila a nesepsala společný záznam o dopravní nehodě a tím ztížila možnost řádného šetření pojistitele.“

    Pojišťovna vycházela z předpokladu, že nesepsání společného záznamu o dopravní nehodě způsobilo ztížení její možnosti řádného šetření podle § 9 odst. 3 ZPOPV, čímž automaticky založilo její nárok na náhradu plnění, které poškozenému poskytla. Takový výklad, byť pojišťovnami oblíbený, je však nesprávný.

    Kdy má pojišťovna právo na náhradu

    Je třeba mít na zřeteli, že zákonodárce používá v § 10 ZPOPV odst. 1 písm. d) ZPOPV spojku „a“. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 3349/2009, je tato formulace vyložena tak, že „samotná skutečnost, že pojištěný z nehody ujel a nesplnil povinnost ohlásit dopravní nehodu, která je škodní události, ještě a priori nezakládá právo pojistitele na náhradu toho, co za něj plnil.“ Kromě naplnění prvního znaku (nesplnění povinnosti bez zřetele hodného důvodu) totiž musí dojít rovněž ke ztížení možnosti řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 ZPOPV. V citovaném usnesení je dále doplněno, že „kdyby se přistoupilo na výklad žalobkyně, že již nesplněním povinnosti oznámit nehodu, jakožto škodní události, je ztížena možnost řádného šetření pojistitele, pak by podle názoru soudu pasáž „v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele...“ v zákoně už vůbec nebyla.“ Dále platí, že „šetření pojistitele ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se má týkat podmínek vzniku práva poškozených na odškodnění, tj. plnění pojistitele podle § 6 odst. 2 cit. zákona, a nikoliv podmínek vzniku práva pojistitele na postih pojištěného. Navíc ze zákona, upravující postižní právo pojistitele, neplyne pro pojištěného žádná povinnost posloužit pojistiteli důkazy k uplatnění takového práva." V judikatuře Nejvyššího soudu se nejedná o ojedinělé rozhodnutí – soud rovněž v rozsudku ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 32 Cdo 4309/2010 připustil, že výše uvedené porušení povinnosti nemusí mít vzhledem k okolnostem za následek nemožnost či podstatné ztížení zjištění okolností rozhodných pro posouzení vzniku nároku na pojistné plnění a na jeho výši.

    Výše zmíněné závěry zastává i odborná literatura, která navíc zdůrazňuje, že důkazní břemeno leží na pojišťovně: „Pojistitel proto v náhradovém soudním sporu musí vedle již popsaných okolností tvrdit a prokazovat též, v čem měla ztížená možnost šetření spočívat a že právě porušením povinnosti (např. opuštěním místa nehody) bylo šetření ztíženo, tj. v jakém směru konkrétně nemohl pojistitel průběh nehody řádně vyšetřit."[3]

    Jako pomocné vodítko k posouzení, zda má pojišťovna v konkrétním případě vůči pojištěnému právo na náhradu plnění poskytnutého poškozenému, může být i důvodová zpráva k ZPOPV. Kromě obecného účelu zákona totiž k samotnému § 10 ZPOPV mimo jiné uvádí: „Právo pojistitele na úhradu vyplacených částek vzniká v těch případech, kdy jednání pojištěného bylo úmyslné, hrubě nedbalé nebo jeho bezdůvodná nečinnost vedla ke ztížení šetření pojistitele.“

    Z uvedeného vyplývá, že uplatněný nárok pojišťovny by měl být obecně odmítnut tehdy, pokud je splněna některá z následujících podmínek:

    • i.  Pojištěný nesplnil svoji povinnost, ovšem ze zřetele hodného důvodu. Zde lze předpokládat, že se může pojištěný bránit tehdy, pokud nesplnil svoji povinnost např. v důsledku vlastního vážného zranění, silného rozrušení, případně i kvůli objektivní nevědomosti o škodě (resp. o tom, že došlo k nehodě).
    • ii. Pojištěný splnil svoji povinnost s odkladem, ten však nelze považovat za „zbytečný“. Pojem „bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat v závislosti na konkrétních okolnostech případu. O zbytečný odklad se nebude jednat např. tehdy, pokud pojištěný po nehodě nejprve zajišťuje pomoc raněným či obstarává záležitosti, které lze s ohledem na jejich význam objektivně označit ve srovnání s okamžitým plnění zmíněných povinností za prioritní. Není-li dána potřeba vyřízení takových záležitostí, je třeba splnit svoji povinnost rychle, neboť podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 32 Odo 906/2005 je nutno příslušné povinnosti splnit „bezprostředně (co nejdříve) po dopravní nehodě“, neboť „jiný výklad by zcela popíral smysl takového oznámení, jímž je mimo jiné neprodlené a objektivní vyšetření dopravní nehody, jakož i přijetí případných potřebných opatření s touto dopravní nehodou vyvolaných a spojených.“ Pokud k tomu dojde až den následující po nehodě, je dle citovaného rozsudku pozdě.
    • iii. Nečinnost pojištěného neměla za následek ztížení možnosti řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 ZPOPV. V případě, že pojišťovna má objektivní možnost provést potřebné šetření i bez splnění povinnosti pojištěného, nelze jí zpravidla náhradu přiznat. K tomuto může dojít např. v případě, když je nehoda dostatečně zdokumentována kamerovým systémem či srovnatelným způsobem a pojišťovna tak může provést potřebné šetření i bez součinnosti pojištěného.

    Lze doplnit, že znaky (i) nesplnění povinnosti bez zřetele hodného důvodu a (iii) ztížení možnosti řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 ZPOPV jako důsledek nesplnění povinnosti pojištěného jsou obsaženy nejen v § 10 odst. 1 písm. d) ZPOPV, ale i v § 10 odst. 1 písm. e) ZPOPV, kde zákon poskytuje pojistiteli proti pojištěnému právo na náhradu poskytnutého plnění v případě, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1, 2 a 3 ZPOPV (tzn. ohlašovací povinnost vůči pojistiteli a povinnost doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění – vše bez zbytečného odkladu) a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 ZPOPV. I v tomto případě tak lze analogicky využít závěry uvedené výše v souvislosti s § 10 odst. 1 písm. d) ZPOPV.

    Závěr

    Lze shrnout, že pojištěný by měl v případě nehody aktivně chránit svá práva. Hradil-li totiž pojišťovně poctivě pojistné a ta po něm později požaduje náhradu za poskytnuté plnění v rozporu s výše uvedeným, ve svém důsledku platí pojišťovně zbytečně dvakrát. V případě, že je pojištěný konfrontován s požadavkem pojišťovny na zaplacení náhrady, by měl před provedením příslušné platby pečlivě analyzovat, zda je požadavek pojišťovny skutečně oprávněný.

    Vrátíme-li se k případu zmíněnému výše, věc pro řidičku nakonec dopadla dobře. Postačilo jí upozornit pojišťovnu na okolnosti věci a zejména na relevantní judikaturu, kterou pojišťovna zřejmě neznala (či znát nechtěla). Ta pak vymáhání okamžitě ukončila.


    Mgr. Petr Motyčka

    Mgr. Petr Motyčka,
    advokátní koncipient

    JUDr. Petr Toman

    JUDr. Petr Toman,
    partner


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 224 918 490
    Fax: +420 224 920 468
    e-mail: ak@iustitia.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Důvodová zpráva k návrhu zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)
    [2] Podle zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSP“), jsou účastníci nehody mimo jiné povinni v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, podepsat jej a neprodleně předat pojistiteli. Záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků (§ 47 odst. 3 písm. g) ZSP). Povinnost ohlásit dopravní nehodu vzniká účastníkům dopravní nehody v případech, kdy při ní dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč (§ 47 odst. 4 písm. a) ZSP).
    [3] Jandová, L., Vojtek, P.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, s. 233


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Motyčka, JUDr. Petr Toman ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )
    5. 2. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Již po sedmé byla na slavnostním galavečeru Právníka roku mimosoutěžně udělena cena za nejlepší odborný článek publikovaný v časopise Bulletin advokacie v předcházejícím roce, tzv. „Cena Václava Mandáka“.
    • Do Právnické síně slávy vstoupil advokát JUDr. Martin Šolc - Právník roku 2022
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., právník, externí pedagog PF UK v Praze, státní zástupce působící na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 8 - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Mgr. Tomáš Munzar, advokát trvale spolupracující s AK Bříza & Trubač - vítěz kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • JUDr. Lucie Hrdá – advokátka, společnice AK Hrdá, specializuje se na trestní a rodinné právo - vítězka kategorie PRO BONO - Právník roku 2022
    • JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. – advokát, děkan FP ZČU v Plzni, bývalý předseda ČAK a emeritní ústavní soudce - vítěz kategorie OBČANSKÁ A LIDSKÁ PRÁVA A PRÁVO ÚSTAVNÍ - Právník roku 2022
    • JUDr. Jitka Hlaváčková – právnička, poradkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR - vítězka kategorie PRACOVNÍ PRÁVO - Právník roku 2022
    • DEAL MONITOR
    • Mgr. Tomáš Machurek – advokát, zakladatel AK MT Legal, expert na oblast veřejných zakázek - vítěz kategorie SPRÁVNÍ PRÁVO - Právník roku 2022
    • JUDr. Jan Jakovec – státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích - vítěz kategorie TRESTNÍ PRÁVO - Právník roku 2022

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novinky v IT právu a e-commerce pro rok 2023
    • NIS2 – nová směrnice EU a její dopady
    • Úskalí a rizika zachování lhůty pro ústavní stížnost
    • Limity dokazování v civilním procesu – jak může strany omezovat soud?
    • Exekuce cizích soudních rozhodnutí
    Lektoři kurzů
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Micková
    Mgr. Michaela Micková
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    Mgr. Libor Zbořil
    Mgr. Libor Zbořil
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • Velmi vydařená konference Vedení advokátní kanceláře v roce 2023 se uskutečnila v Ostravě!
    • Nařízení EU o trzích s kryptoaktivy (MiCA)
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Vybrané aspekty užití znaleckého posudku ve věcech péče soudu o nezletilé
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
    • Lze ve smlouvě sjednat předání díla prostřednictvím právní fikce?
    • Důvodná včasná omluva z prvního jednání aneb jak se vyhnout vydání rozsudku pro zmeškání

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nabytí vlastnického práva od neoprávněného

    Účelem a smyslem kogentního ustanovení § 444 obch. zák. (viz § 263 odst. 1 obch. zák.) je docílit stavu, v němž bude předmět koupě v okamžiku, kdy má kupující dle smlouvy nabýt...

    Procesní nástupnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li předmětem sporu právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., je smlouva o postoupení takové pohledávky (uzavřená podle ustanovení § 1879 a...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro vyloučení aplikace ustanovení § 405 odst. 1 obch. zák. je nutné splnit podmínku existence rozhodnutí „ve věci samé“, jež je zároveň exekučním titulem, popřípadě zamítavým...

    Ručení (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnil-li věřitel nároky vůči dlužníku a ručiteli jednou žalobou, nemůže být procesní postavení dlužníka a ručitele odlišné oproti tomu, kdyby byl žalován každý zvlášť; ze...

    Úrok z prodlení (exkluzivně pro předplatitele)

    Zvláštní úprava § 183k odst. 3 věty druhé obch. zák., jež váže počátek běhu promlčecí doby na právní moc rozhodnutí soudu, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.