Jednostranné ukončení dohody o srážkách ze mzdy
Dohoda o srážkách ze mzdy je jedním z důvodů, proč může zaměstnavatel srážky ze mzdy svému zaměstnanci provádět. Obecnou úpravu nalezneme v § 146 a násl. zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) a v § 2045 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Předmětem zájmu tohoto krátkého článku je možnost jednostranného ukončení dohody o srážkách ze mzdy, které provádí zaměstnavatel za účelem uspokojení své pohledávky za zaměstnancem.
Úvodem je nutno konstatovat, že ani občanský zákoník, ani zákoník práce jednostranné ukončení dohody o srážkách ze mzdy neupravují a je tedy nutno vycházet z obecných principů. Pracovní právo zejména chrání postavení zaměstnance, zajišťuje mu uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce, spravedlivé odměňování, rovné zacházení a zákaz diskriminace.
Smyslem srážek ze mzdy dle zkoumaného § 146 písm. b) ZP je uspokojení závazku zaměstnance vůči jeho zaměstnavateli. Rizikem, kterému se zaměstnanec vystavuje v případě, že nesplácí svůj závazek formou srážek ze mzdy, je jednorázová splatnost celého dluhu. Pro zaměstnance je tedy zpravidla výhodnější svůj závazek uspokojovat postupně. To je zpravidla i výhodné pro zaměstnavatele, který má jednak relativní jistou úhrady své pohledávky a jednak mu odpadají povinnosti (a rizika) spojené s vymáháním své pohledávky před soudem.Zákoník práce stojí v určité míře i na popření svobodné vůle zaměstnance jako zvlášť chráněného subjektu a tudíž ani výklad, že zaměstnanec (nebo zaměstnavatel) nemůže bez zákonného nebo smluvního důvodu jednostranně dohodu o srážkách ukončit, není v rozporu s principem pracovního práva.
Subsidiární použití občanského zákoníku je umožněno ust. § 4 ZP na ty vztahy, které nejsou zákoníkem práce upraveny. Proto je nutno hledat možnost jednostranného ukončení dohody o srážkách ze mzdy v občanském zákoníku. Obecně lze jednostranně smlouvu ukončit buď výpovědí, odstoupením od smlouvy nebo na základě smluvního ujednání.[1]
Pokud nejsou dány zákonné (porušení dohody) ani smluvní důvody pro odstoupení od smlouvy, připadá v úvahu pouze výpověď dle § 1998 a násl. OZ. Ale i pro výpověď smlouvy je potřeba zákonného důvodu nebo smluvního ujednání. Docházíme tak k závěru, že jednostranné ukončení dohody o srážkách musí být upraveno v samotné dohodě o srážkách ze mzdy.
Aby bylo možno jednostranně dohodu o srážkách ze mzdy ukončit z pohledu ochranné funkce pracovního práva, museli bychom dovodit konkrétní zájem zaměstnance na jejím ukončení, což bude s ohledem na výše uvedené velmi složité.
Zkoumanou matérii lze tedy na základě těchto základních úvah shrnout tak, že jednostranné ukončení dohody o srážkách ze mzdy je možné pouze v případě, že si to strany ujednají v samotné dohodě. Ze zákona tato možnost přímo nevyplývá. Je tak nutno klást velký důraz na samotnou dohodu, když výsledkem může být nemožnost předčasného jednostranného ukončení z obou stran. Zejména zaměstnanci by měli zvážit všechna pro a proti při jejím uzavírání.
Mgr. Miroslav Galvas,
advokátní koncipient
DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář
OLOMOUC | PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | LETOHRAD
Palackého 75/21
779 00 Olomouc
Prvního pluku 347/12a
186 00 Praha 8
Komenského 266/3
500 03 Hradec Králové
Václavské náměstí 76
561 51 Letohrad
Tel.: +420 587 407 086
e-mail: info@akdps.cz
_______________________________________________
[1] V tomto případě ponechme stranou jednostranné ukončení dohody z důvodu uspokojení věřitele, například formou započtení apod., kde se bude výsledek lišit od zkoumané situace.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
