epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
17. 2. 2021
ID: 112493upozornění pro uživatele

K nezbytné míře podrobnosti popisu subjektivních kritérií hodnocení ve veřejných zakázkách

Zdroj: shutterstock.com

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) vydal dne 19. 9. 2020 rozsudek č.j. 4 As 85/2020 – 38 (dále jen „Rozsudek“), v němž posuzoval transparentnost vymezení subjektivních hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Byť nelze říci, že rozhodnutí přichází se zcela novými a překvapivými závěry, dle mého názoru z něj vyplývají obecně platná doporučení a vodítka, jak si má zadavatel počínat při stanovení subjektivních hodnotících kritérií. Tato obecnější doporučení a vodítka se proto pokusím rozebrat níže.

V daném případě byla předmět zájmu NSS veřejná zakázka zadávaná za účelem zajištění služeb ke zpracování žádostí o krátkodobá víza na Ukrajině, v Číně, Indonésii, na Filipínách, v Ghaně, Íránu, Libanonu, Rusku, Tádžikistánu a Mongolsku. Spor se vedl především míře určitosti a transparentnost dílčího kritéria D. Způsob řešení workflow a efektivita činnosti, resp. jeho dílčích podkritérií.

NSS své závěry o potřebné míře určitosti subjektivních hodnoticích kritérií primárně opřel o argumenty uvedené v rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) sp. zn. C-6/15, TNS Dimarso NV ze dne 14. 7. 2016. SDEU v něm dospěl k závěru, že „veřejný zadavatel není v případě, kdy má být zakázka na služby zadána podle kritéria nabídky, která je z jeho hlediska hospodářsky nejvýhodnější, povinen seznámit potenciální uchazeče v oznámení o zakázce nebo zadávací dokumentaci o metodě hodnocení, kterou použije při posuzování a konkrétním seřazení nabídek. Uvedená metoda však nemůže vést ke změně kritérií pro zadání zakázky a jejich poměrné váhy.“ Uvedené SDEU dále doplnil následovně „poměrnou váhu každého z kritérií pro zadání zakázky stejně tak po celou dobu řízení nelze měnit. Článek 53 odst. 2 směrnice 2004/18 ani žádné jiné ustanovení této směrnice však nestanoví, že by byl veřejný zadavatel povinen informovat potenciální uchazeče v oznámení o zakázce nebo zadávací dokumentaci o metodě hodnocení, kterou použije při posouzení a konkrétním seřazení nabídek na základě kritérií pro zadání zakázky a jejich poměrné váhy.“[1] NSS v Rozsudku v prvé řadě potvrdil, že hodnocení nabídek z hledisek, jejichž naplnění není exaktně měřitelné, je legitimní. Z další argumentace NSS v Rozsudku lze vysledovat dva mantinely, které je nutné vnímat a při přípravě pravidel hodnocení respektovat:

  • Kvalitativní a subjektivní kritéria by měl zadavatel využít pouze tehdy, pokud kvantitativními kritérii nebude zcela možné vystihnout podstatu daného aspektu veřejné zakázky.
  • Míra diskreční pravomoci při vyhodnocování je odvislá od povahy každého jednotlivého subjektivního hodnoticího kritéria. Subjektivní kritérium však nesmí být vymezeno, aby připouštělo pochybnosti o možné svévoli.

Druhý z výše uvedených bodů NSS demonstroval na podkritériu zohledňujícím kvalitu školení zaměstnanců, když uvedl „Ani od zadavatele totiž nelze očekávat, že bude mít zcela jasnou představu o tom, jaký způsob školení pracovníků vízových center je nejvhodnější. Tím, že výběr konkrétního způsobu nechá na dodavateli a učiní jej součástí hodnocení nabídek, může naopak dosáhnout vyšší kvality poskytovaných služeb. Takový postup přitom na dodavatele neklade žádné nepřiměřené nároky, neboť jim pouze zakládá povinnost přesvědčivě vysvětlit, proč považují zvolenou metodu provádění školení za kvalitní.“ NSS tak nezbytnou míru podrobnosti formulace subjektivního kritéria odvozuje od rozsahu znalostí zadavatele a toho, zda zadavatel může mít dostatečně jasnou představu a povědomí o tom, jaká forma naplnění daného kritéria je z hlediska jeho potřeb optimální. NSS na základě této úvahy uvedl, že za pochybení nelze per se považovat postup zadavatele, který v rámci popisu způsobu hodnocení kritéria explicitně neuvede, jaké aspekty nabídek bude v jeho rámci hodnotit. Uvedený závěr NSS považuji z pohledu praxe za poměrně odvážný[2] a přestože z něj zadavatelům jistý manévrovací prostor vyplývá, je v každém případě doporučeníhodné, aby se zadavatel vždy pokusil popsat, byť obecně, jaké aspekty nabídek bude v jeho rámci příslušného kritéria hodnotit, resp. co povede k lepšímu hodnocení nabídky v daném kritériu. I sám NSS jednoznačně potvrzuje, že stanovení subjektivních kritérií hodnocení sebou nesou zvýšené riziko svévole zadavatele a je tedy nutné jej podrobit přísné kontrole. V rámci této kontroly pak může být posouzeno, zda povaha příslušného kritéria svojí povahou případně neodůvodňuje méně striktní nároky na jeho jednoznačnost.

Je třeba zdůraznit, že v Rozsudku je řešeno toliko vymezení subjektivních hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci a nikoli proces hodnocení nabídek. Ve vztahu k vazbě mezi vymezením subjektivních hodnotících kritérií a samotným hodnocením NSS závěrem obecně doplňuje následující „správní soud [považuje] rovněž za nutné připomenout, že se snižující se jednoznačností hodnotících kritérií stoupají požadavky na kvalitu odůvodnění závěrů hodnotící komise. Zatímco u kvantitativních kritérií obvykle postačí uvést příslušné číselné hodnoty a dosadit je do předem stanoveného vzorce, u kritérií subjektivních je pro zachování zásady transparentnosti nutné, aby hodnotící komise přesvědčivě uvedla, jaké aspekty při svém hodnocení posuzovala, jakou váhu jim přikládala a co bylo důvodem pro různé hodnocení jednotlivých nabídek. Takovéhoto odůvodnění by se dodavatelům mělo v dostatečné míře dostat již v rámci samotného hodnocení nabídek.“

Problematiku subjektivních kritérií NSS sumarizuje v závěru Rozsudku následovně “Obecně však lze konstatovat, že zadavatel by měl vždy volit taková kritéria, která jsou schopna naplnit účel veřejné zakázky a zároveň dosahují nejvyšší možné míry transparentnosti.“ Jakkoli se tento závěr může z pohledu zadávací praxe jevit jako knížecí rada, nelze nevidět, že NSS v Rozsudku vnímá a respektuje možné obtíže zadavatelů při vymezení kvalitativních kritérií.   

Mgr. Martin Látal,
advokát

MT Legal

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
 
Jugoslávská 620/29
120 00 Praha 2
 
Tel.: +420 222 866 555  
Fax:  +420 222 866 546
e-mail: info@mt-legal.com
 
 

[1] Je zřejmé, že § 115 odst. 1 ZZVZ je přísnější.

[2] Subjektivně vymezená hodnotící kritéria se často jeví jako vhodný cíl pro námitky, a i v případě, kdy je jejich přípravě věnována potřebná péče, je z důvodu jejich částečné neuchopitelnosti výsledek případného přezkumného řízení často nejistý.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Martin Látal (MT Legal)
17. 2. 2021
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Odpovědné veřejné zadávání v kontextu „odpadové“ novely zákona o zadávání veřejných zakázek
  • K nezbytné míře podrobnosti popisu subjektivních kritérií hodnocení ve veřejných zakázkách
  • Odpovědné veřejné zadávání – nové základní zásady ZZVZ
  • Odpovědné zadávání veřejných zakázek ve světle novely zákona o odpadech
  • Novela zákona o zadávání veřejných zakázek – odpovědné zadávání
  • Jak je to s nepřípustným přenášením odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek
  • Akvizice v režimu veřejných zakázek
  • Prokazování základní způsobilosti v situaci, kdy je dodavatel členem skupiny registrované k DPH
  • Měl by zadavatel rozhodovat o námitkách proti zadávacím podmínkám až po otevření nabídek?
  • Dynamický nákupní systém – změny v roce 2021
  • Smlouva o fiduciárním postoupení pohledávky z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

Související produkty

Online kurzy

  • Zadávání sektorových veřejných zakázek a zadávání koncesí dle ZZVZ
  • Výjimky ze zadávacího řízení
  • Spolupráce zadavatelů
  • Základní změny a novinky, které přináší ZZVZ (zadávací řízení, režimy a zvláštní postupy)
  • Podstatná změna závazků (smlouvy) ve světle ZZVZ a judikatury
Lektoři kurzů
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
Mgr. Jan Hlavsa
Mgr. Jan Hlavsa
Kurzy lektora
Mgr. Jan Měkota
Mgr. Jan Měkota
Kurzy lektora
Mgr. Michal Kožár
Mgr. Michal Kožár
Kurzy lektora
Mgr. David Říčný
Mgr. David Říčný
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povaha překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v souvislosti preventivními opatřeními přijatými vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Koronavirus – praktická příručka zaměstnavatele
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Senátní výbory se neshodly, v jaké úpravě vrátit mediální zákon

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Péče řádného hospodáře (exkluzivně pro předplatitele)

Pro aplikaci § 68 odst. 1 z. o. k. je – z časového hlediska – rozhodné, zda za účinnosti tohoto ustanovení došlo k jednání člena (nebo bývalého člena) statutárního orgánu...

Předkupní právo (exkluzivně pro předplatitele)

Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité...

Insolvenční správce

Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014, je nutno vykládat tak, že návrh na zproštění insolvenčního správce funkce může podat (jen)...

Pojem „správní činnosti“ (exkluzivně pro předplatitele)

Pod „správní činnosti“ ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů je možno podřadit...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů