epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    18. 11. 2014
    ID: 95698upozornění pro uživatele

    K paušální náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky

    Ke dni 1. července 2013 splnila Česká republika svoji implementační povinnost ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jen „Směrnice“), kterážto nahradila směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2009 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Tato Směrnice mimo jiné zakotvila i paušální náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky, jakožto jeden z prostředků „právněekonomického“ boje za lepší platební morálku mezi smluvními partnery.

     
     Maršálek & Žíla
     
    Český zákonodárce v ust. § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, obecně pro závazkové vztahy normuje, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím vymáháním. Blíže se těmto nákladům základní soukromoprávní předpis nevěnuje, když tuto úpravu dále doplňuje právní předpis podzákonný, byť by se dalo polemizovat, nakolik sekundární předpis v tomto konkrétním případě předpis primární skutečně v mezích (nikoliv nad rámec) zákona provádí.

    Předmětným podzákonným právním předpisem je od 1. ledna 2014 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.[1], kterým se v souladu se zmiňovanou Směrnicí stanoví vedle výše zákonných úroků z prodlení i minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky, a to ve výši 1.200,- Kč. Nutno však podotknout, že tato minimální hranice se týká pouze vzájemného závazku mezi podnikateli a vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky, je-li jeho obsahem povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli.

    Věřitelé uplatňující pohledávky z výše specifikovaných závazkových vztahů (dále jen „věřitel/é“) pak mohou v případě prodlení dlužníka s peněžitým plněním požadovat vedle zákonných úroků z prodlení také pevnou částku pokrývající náklady spojené s uplatněním pohledávky, přičemž do částky 1.200,- Kč nemusí prokazovat, zda náklady do této výše skutečně (a především účelně) vynaložili. Požaduje-li však věřitel na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku přesahující 1.200,- Kč, musí již jejich vynaložení prokázat.

    Na tomto místě je důležité dále vyzdvihnout, že věřitelé mají nárok na náhradu nákladů v minimální výši 1.200,- Kč již z důvodu nastalého prodlení s peněžitým plněním[2], tedy i v tom případě, kdy fakticky vynaloží v souvislosti s vymáháním pohledávky minimální (či dokonce žádné) náklady. Nárok na zaplacení částky 1.200,- Kč pak není podmíněn žádným soudním rozhodnutím, jímž by musel být oprávněnému věřiteli nárok přiznán, nýbrž se ex lege jedná o příslušenství pohledávky. Tato částka proto může být uplatňována přímo v tzv. předžalobních výzvách ve smyslu ust. § 142a zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád.

    V praxi, zvláště pak v té „obchodněprávní“[3], se ovšem zpravidla setkáme se situací, kdy věřitelé pohledávku vymáhají v rámci soudního (příp. rozhodčího) řízení. Vedle nákladů ve smyslu ust. § 513 občanského zákoníku a ve spojení s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak vznikají náklady související přímo s vedením řízení. O právu na náhradu těchto nákladů je pak rozhodováno v samostatném výroku rozhodnutí, když nárok na náhradu nákladů řízení vzniká teprve právní mocí rozhodnutí.

    V souvislosti s tímto dvojím „režimem nákladů“ se odborná veřejnost dělí na dva tábory, kdy

    • jedna skupina právníků tvrdí, že v případě, kdy věřitel (žalobce) uplatňuje v návrhu na zahájení řízení paušální náhradu nákladů ve výši 1.200,- Kč, může dále požadovat na náhradě dalších vynaložených nákladů již pouze tu částku, která převyšuje v tomto článku mnohokrát zmiňované minimum;
    • druhá skupina právníků naopak zastává názor, že lze vedle paušální náhrady požadovat také plnou náhradu nákladů řízení. K tomuto závěru se přiklání i autorka článku.

    Řešení je třeba hledat ve smyslu a účelu samotné Směrnice, kterážto klade důraz na eliminaci „právněekonomického nešvaru moderní doby“, jímž je prodlení s plněním. Dle bodu 3 preambule Směrnice „Tyto opožděné platby mají negativní dopad na likviditu a komplikuji finanční řízení podniků. Postihují rovněž jejich konkurenceschopnost a ziskovost v případech, kdy věřitel potřebuje kvůli opožděné platbě získat vnější financování.“. Nelze tak přehlížet jednoznačné motivační a sankční funkce této sekundární normy Evropské unie (s důrazem na negativní motivaci dlužníků), kdy uhrazovací funkce je těmito nepochybně potlačována.

    Podíváme-li se na samotný text Směrnice, dle jejího Článku 6 odst. 3 má věřitel „nárok obdržet od dlužníka kromě pevné částky (…) přiměřenou náhradu za veškeré náklady spojené s vymáháním, které tuto pevnou částku přesahují a které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka“. Za tyto náklady jsou pak příkladmo považovány náklady právního zastoupení advokátem. S ohledem na užití výrazu „přesahují“ mnozí autoři dovozují, že by další náklady a pevná částka měly být spíše započítávány, nežli uplatňovány v plné výši nezávisle vedle sebe[4].

    Vrátíme-li se však k preambuli Směrnice, tedy k textu prezentujícímu základní myšlenky normy, konkrétně k bodu 19 a 20, zjistíme, že pevná částka náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky by měla pokrývat administrativní (interní) náklady, když současně

    • (dle bodu 19) by neměly být dotčeny předpisy členských států, dle nichž může soud věřiteli „přiznat jakoukoliv další náhradu škody, která souvisí s opožděnou platbou dlužníka“,
    • (dle bodu 20) by měl mít věřitel „rovněž nárok na náhradu zbývajících nákladů spojených s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka“, např. v souvislosti se zastoupením advokátem.

    Zaměříme-li se proto např. na vymáhání pohledávek za pomoci právního zástupce – advokáta, zcela nepochybně je možno v rámci žaloby o zaplacení dlužné částky požadovat jak zaplacení částky 1.200,- Kč, tak dále (bez jakéhokoliv započítávání) také náhradu nákladů řízení.

    O správnosti výše prezentovaného závěru autorku článku utvrzuje také Ministerstvo spravedlnosti České republiky, které mj. koncipuje a uveřejňuje podání pro zjednodušený (elektronický) způsob vymáhání pohledávek. Systematika elektronického formuláře - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu striktně rozlišuje mezi náklady spojenými s uplatněním pohledávky a náhradou nákladů řízení.

    • V Části C) „Předmět – právo na zaplacení peněžité částky“ mohou věřitelé u každého jednotlivého nároku uplatňovat jak jistinu a úrok, tak i náklady spojené s uplatněním pohledávky.
    • Naopak náhrada nákladů řízení (za soudní poplatek, právní zastoupení) je vyčíslována v Části D) Náhrada nákladů řízení, a to bez jakéhokoliv započítávání.

    Táž systematika je pak logicky zachována i při konceptu petitu elektronického platebního rozkazu, díky čemuž je rozdílná podstata dotčených náhrad zdůrazněna.

    Vzhledem k výše uvedenému je proto autorka toho názoru, že paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a náhrada nákladů řízení obstojí vedle sebe, a to v plné výši bez započtení.


    Mgr. Jitka Hrbáčková

    Mgr. Jitka Hrbáčková,
    advokátní koncipientka


    Maršálek & Žíla, advokátní kancelář

    Stará cesta 676
    755 01 Vsetín

    Tel.: +420 571 410 895
    Fax: +420 571 410 232
    e-mail: sekretariat@marsalekzila.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníků a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
    [2] Článek 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích
    [3] Ve smyslu smluvních závazkových vztahů mezi podnikateli
    [4] ŠILHÁN, Josef. Předpoklady vzniku úroků z prodlení dle nového občanského zákoníku. Obchodněprávní revue. 2014, roč. 4, č. 1, s. 6.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jitka Hrbáčková ( Maršálek & Žíla )
    18. 11. 2014
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Nezabavitelná částka
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.