epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 2. 2001
    ID: 839upozornění pro uživatele

    K používání dodatků podnikateli nezapsanými v obchodním rejstříku

    Dne 1.1.2001 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku, která mimo jiné nově upravila i označení, pod kterým je podnikatel povinen činit právní úkony, tedy jednat, uzavírat smlouvy, podávat žádosti a podání ke státním orgánům, daňová přiznání apod. Podle nové právní úpravy je rozhodující, zda jde o podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku nebo nikoliv.


    Dne 1.1.2001 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku, která mimo jiné nově upravila i označení, pod kterým je podnikatel povinen činit právní úkony, tedy jednat, uzavírat smlouvy, podávat žádosti a podání ke státním orgánům, daňová přiznání apod. Podle nové právní úpravy je rozhodující, zda jde o podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku nebo nikoliv. Podnikatel, který je zapsán do obchodního rejstříku, je povinen činit právní úkony pod svou obchodní firmou (zákon používá i legislativní zkratku „firma“). Firma je název, pod nímž je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Vzhledem k této zákonné definici není správné používat pojem „firma“ jako synonymum pojmu „podnikatel“, jak se to dosud v praxi občas stávalo.

    Podnikatel, který není zapsán v obchodním rejstříku, firmu nemá, a proto nemůže činit právní úkony pod firmou, ale činí je pod svým jménem a příjmením, je-li fyzickou osobou, nebo pod svým názvem, je-li právnickou osobou.
    Nová právní úprava plynoucí z § 8 obchodního zákoníku se dotýká především podnikatelů-fyzických osob. Podle dosavadní právní úpravy byli všichni podnikatelé - bez ohledu na to, zda byli zapsáni v obchodním rejstříku, - povinni činit právní úkony pod svým obchodním jménem.

    Obchodní jméno jakékoliv fyzické osoby mohlo obsahovat vedle jména a příjmení i dodatky. Nová právní úprava výslovně stanoví, že firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo k druhu podnikání. U podnikatelů-fyzických osob, nezapsaných v obchodním rejstříku, v § 8 až 12 obchodního zákoníku žádné ustanovení o používání dodatku za jménem a příjmením při právních úkonech obsaženo není a nemůže být, protože tito podnikatelé nemají obchodní firmu. Jiná označení než firma v § 8 an. upravena nejsou (nepočítáme-li výše uvedenou zmínku o jménu, příjmení, názvu nebo v § 10 odst. 2 o názvu sdružení). Z toho jsou praxi občas dovozovány důsledky, které rozhodně z nové právní úpravy § 8 obchodního zákoníku neplynou. Tak se lze setkat např. s tvrzením, že použití dodatku u jména a příjmení fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku může způsobit neplatnost příslušné smlouvy, že vzniká povinnost nechat se zapsat do obchodního rejstříku a že vzniká povinnost účtovat v soustavě podvojného účetnictví, žádat o nový živnostenský list či že se může jednat o trestný čin nebo přestupek (viz k tomu blíže článek v Dnes ze dne 21.12.2000). S uvedenými závěry zásadně nesouhlasíme, a to z níže uvedených důvodů.


    Obchodní zákoník stanoví v § 8 odst. 2, že na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku (dále jen „nezapsaný podnikatel„) se nevztahují ustanovení o firmě a že právní úkony, je-li fyzickou osobou, je povinen činit pod svým jménem a příjmením. Nikde však není uvedeno, že uvedení nějakého dodatku u jména a příjmení při právním úkonu nezapsaného podnikatele by mělo za následek neplatnost takového právního úkonu a z žádného ustanovení obchodního ani občanského zákoníku nelze takový závěr dovodit. Pokud tedy nezapsaný podnikatel uzavře smlouvu pod svým jménem a příjmením, k němuž připojí jím fakticky používaný dodatek, není a nemůže to být důvodem neplatnosti smlouvy jen proto, že podnikatel připojil ke svému jménu a příjmení další údaje. Smlouva by mohla být neplatná jen v případě, že by nezapsaný podnikatel použil pouze dodatek bez svého jména a příjmení nebo by „zkomolil„ své jméno a příjmení tak, že by byl neidentifikovatelný, popřípadě šlo-li by o dodatek, který by mohl způsobit omyl ohledně jednající osoby. Bez jakýchkoliv problémů může nezapsaný podnikatel používat dodatek v případech, kdy nejde o právní úkon (reklama, propagace, vývěsní štít). Ani ze zákona o regulaci reklamy a ze zákona o ochraně spotřebitele neplyne, že nezapsaný podnikatel by nemohl používat dodatek


    Nezapsaný podnikatel však zřejmě nezíská po 1.1.2001 živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění na své jméno a příjmení s dodatkem, ale jen na své jméno a příjmení. Podle přechodných ustanovení k novele obchodního zákoníku však průkazy živnostenských a jiných podnikatelských oprávnění ani jiná povolení, souhlasy, popřípadě obdobné dokumenty vydané ke dnu 1.1.2001 znějící na obchodní jméno fyzických osob nepozbývají platnosti a nemusí být uvedeny do souladu s požadavky § 8 obchodního zákoníku. I to nás vede k závěru, že další používání dodatku ke jménu a příjmení u nezapsaného podnikatele samo o sobě není a nemůže být důvodem neplatnosti smlouvy či jiného právního jednání. Z žádného ustanovení živnostenského ani jiného zákona však neplyne, že by živnostenský úřad mohl nezapsanému podnikateli za faktické použití dodatku k jeho jménu a příjmení uložit ve správním řízení pokutu, zejména ne z ustanovení § 65 odst. 1 písm d) živnostenského zákona. To umožňuje uložení pokuty za porušení povinností při provozování živnosti stanovené jinými právními předpisy . Jak jsme však již uvedli, porušením povinnosti by bylo neuvedení jména a příjmení nezapsaného podnikatele, nikoliv uvedení dodatku u jeho jména a příjmení. Takový postup živnostenských úřadů by byl podle našeho názoru protiústavní a protizákonný.

    Vůbec již nelze ze znění obchodního zákoníku dovozovat, že podnikatel-fyzická osoba používající po 1.1.2001 dodatek ke svému jménu a příjmení je povinen zapsat se do obchodního rejstříku, tudíž i účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Povinný zápis podnikatelů-fyzických osob do obchodního rejstříku je upraven v § 3 odst. 3 obchodního zákoníku. Zde však není uvedeno, že podnikatel, který používá dodatek ke svému jménu a příjmení, je povinen nechat se zapsat do obchodního rejstříku. Z ustanovení § 9 odst. 2 obchodního zákoníku o tom, že součástí firmy fyzické osoby může být i dodatek, nelze v žádném případě dovozovat povinnost zápisu fyzické osoby, která nadále bude i při právních úkonech dodatek používat, do obchodního rejstříku a tudíž ani její povinnost účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Tento závěr plyne jednak z toho, že dodatek ke jménu a příjmení fyzické osoby není povinnou součástí firmy, a tedy i zapsaní podnikatelé mohou mít firmu sestávající jen z jejich jména a příjmení, a jednak z toho, že žádný zákon nezakazuje nezapsaným podnikatelům dobrovolně a neformálně dodatek ke svému jménu a příjmení používat a neukládá jim povinnost při jeho faktickém používání se do obchodního rejstříku zapsat. Není proto podle našeho názoru ani možné, aby správce daně doměřil těmto podnikatelům daň jako v případě, že měli vést podvojné účetnictví. Takový postup by byl možný pouze v případě, že by podnikatel porušil zákonem uloženou povinnost nechat se zapsat do obchodního rejstříku. O to však v daném případě nejde. Stejně tak by byl podle našeho názoru nesprávný výklad správce daně, auditora či účetního, neuznal-li by za řádný daňový doklad či účetní doklad písemnost (smlouvu, objednávku, fakturu, potvrzení o zaplacení aj), v němž by nezapsaný podnikatel použil po 1.1.2001 ke svému jménu a příjmení i dodatek.

    Použití dodatku na obchodních listinách uvedených v § 13a obchodního zákoníku (objednávky, obchodní dopisy, faktury) není rovněž porušením zákona, neboť zde jsou uvedeny minimální údaje, které podnikatel na obchodních listinách uvádět musí. Uvede-li tedy nezapsaný podnikatel na uvedených obchodních listinách vedle svého jména a příjmení i dodatek, který fakticky používá, nejde o porušení § 13a obchodního zákoníku. Uvedení dodatku u jména a příjmení nezapsaného podnikatele nemůže naplnit ani skutkovou podstatu přestupku podle § 24 odst. 1 písm. f) přestupkového zákona, kde se uvádí, že přestupku se dopustí mimo jiné ten, kdo poruší povinnost používat při podnikání obchodní firmu, jméno anebo název. Pokud nezapsaný podnikatel použije na obchodních dopisech a při podnikání své jméno a příjmení a navíc ještě dodatek, nemůže se uvedeného přestupku dopustit, neboť tohoto přestupku se může dopustit pouze ten, kdo neuvede své jméno a příjmení a nikoliv i ten, kdo vedle svého jména a příjmení uvede něco navíc. To podporuje náš názor, že za uvedení dodatku živnostenské úřady pokuty ukládat nemohou. Rovněž z žádného ustanovení trestního zákona neplyne, že použití dodatku nezapsaným podnikatelem by zakládalo samo o sobě skutkovou podstatu trestného činu.

    Považujeme proto za zbytečné měnit razítka a formuláře jen proto, aby se z nich odstranil dodatek, pokud nezapsaný podnikatel hodlá stejně fakticky dodatek používat. Může proto vzniknout otázka, jaký důsledek pro nezapsané podnikatele nová právní úprava § 8 a násl obchodního zákoníku má.

    Vzhledem k tomu, že nezapsaný podnikatel nemá firmu, není jím fakticky používaný dodatek chráněn ustanoveními firemního práva. Dodatek používaný fakticky nezapsaným podnikatelem není chráněn právem přednosti a výlučnosti a používal-li by stejný dodatek podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku jako součást své firmy, mohl by se zapsaný podnikatel domáhat toho, aby nezapsaný podnikatel tento dodatek nepoužíval, aby odstranil závadný stav, vydal bezdůvodné obohacení a poskytl přiměřené zadostiučinění, včetně náhrady škody. Chce-li tedy nezapsaný podnikatel, aby jím fakticky používaný dodatek požíval absolutní ochrany podle § 12 obchodního zákoníku, nezbývá mu, než se nechat pod příslušnou firmou zapsat do obchodního rejstříku dříve, než se pod touto firmou nechá zapsat jiný podnikatel. Faktické používání dodatku nezapsaným podnikatelem je však chráněno ustanoveními nekalosoutěžního práva. Z druhé strany nelze vyloučit, že faktickým použitím dodatku se nezapsaný podnikatel může dopustit nekalosoutěžního jednání, pokud by použitím takového dodatku naplnilo znaky nekalé soutěže vymezené v § 44 a násl. obchodního zákoníku, popřípadě porušit práva z duševního vlastnictví jiných osob (např. z ochranné známky, označení původu či práva autorského) Soutěžní právo poskytuje ochranu všem označením užívaným v obchodním styku, jsou-li užívána v souladu s dobrými mravy soutěže. Podnikatel má také otevřenou možnost nechat si své označení zapsat jako ochrannou známku. Ochranná známka nemusí být totožná s obchodní firmou a jejím zápisem je poskytnuta absolutní ochrana, která je však omezena jenom na v zápisu uvedené výrobky nebo služby. Je proto zapotřebí nezaměňovat obchodní firmu, popř. jméno, příjmení a název jako prostředky identifikace podnikatele – právního subjektu - s širším pojmem označení v obchodním styku.
    Z výše uvedeného rozboru plyne, že používání dodatku ke jménu a příjmení nezapsanými podnikateli není ani po 1.1.2001 samo o sobě porušením práva, a tudíž není bez dalšího sankcionovatelné, nezakládá povinnost zápisu do obchodního rejstříku, avšak fakticky používaný dodatek není chráněn ustanoveními § 12 obchodního zákoníku o ochraně firmy. Doporučujeme podnikatelům, aby si velmi pečlivě ověřovali všechny informace o nových právních úpravách dříve, než podlehnou panice nebo podniknou jakékoli praktické kroky.

    Pramen: Ministerstvo spravedlnosti

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce
    1. 2. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Strategická transformace: Jak odštěpení do SPV posílí váš projekt a ochrání vaše podnikání
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Klamavá reklama

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Odměna advokáta
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Náklady exekuce
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Odměna advokáta

    Vyjde-li soud při určování nákladů řízení z náhradní tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách...

    Náklady exekuce

    Soudní exekutor má nárok na náhradu nákladů exekuce, které fakticky vymohl na povinném podle pravomocných příkazů k úhradě nákladů exekuce ještě před tím, než bylo zahájeno...

    Eutanázie

    Otázka možnosti svobodného rozhodnutí o ukončení vlastního života, a to i za asistence třetí osoby, spadá do rozsahu práva na respektování tělesné a duševní integrity podle čl. 7...

    Zvýšení důchodového věku

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.