epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 2. 2001
    ID: 839upozornění pro uživatele

    K používání dodatků podnikateli nezapsanými v obchodním rejstříku

    Dne 1.1.2001 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku, která mimo jiné nově upravila i označení, pod kterým je podnikatel povinen činit právní úkony, tedy jednat, uzavírat smlouvy, podávat žádosti a podání ke státním orgánům, daňová přiznání apod. Podle nové právní úpravy je rozhodující, zda jde o podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku nebo nikoliv.


    Dne 1.1.2001 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku, která mimo jiné nově upravila i označení, pod kterým je podnikatel povinen činit právní úkony, tedy jednat, uzavírat smlouvy, podávat žádosti a podání ke státním orgánům, daňová přiznání apod. Podle nové právní úpravy je rozhodující, zda jde o podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku nebo nikoliv. Podnikatel, který je zapsán do obchodního rejstříku, je povinen činit právní úkony pod svou obchodní firmou (zákon používá i legislativní zkratku „firma“). Firma je název, pod nímž je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Vzhledem k této zákonné definici není správné používat pojem „firma“ jako synonymum pojmu „podnikatel“, jak se to dosud v praxi občas stávalo.

    Podnikatel, který není zapsán v obchodním rejstříku, firmu nemá, a proto nemůže činit právní úkony pod firmou, ale činí je pod svým jménem a příjmením, je-li fyzickou osobou, nebo pod svým názvem, je-li právnickou osobou.
    Nová právní úprava plynoucí z § 8 obchodního zákoníku se dotýká především podnikatelů-fyzických osob. Podle dosavadní právní úpravy byli všichni podnikatelé - bez ohledu na to, zda byli zapsáni v obchodním rejstříku, - povinni činit právní úkony pod svým obchodním jménem.

    Obchodní jméno jakékoliv fyzické osoby mohlo obsahovat vedle jména a příjmení i dodatky. Nová právní úprava výslovně stanoví, že firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo k druhu podnikání. U podnikatelů-fyzických osob, nezapsaných v obchodním rejstříku, v § 8 až 12 obchodního zákoníku žádné ustanovení o používání dodatku za jménem a příjmením při právních úkonech obsaženo není a nemůže být, protože tito podnikatelé nemají obchodní firmu. Jiná označení než firma v § 8 an. upravena nejsou (nepočítáme-li výše uvedenou zmínku o jménu, příjmení, názvu nebo v § 10 odst. 2 o názvu sdružení). Z toho jsou praxi občas dovozovány důsledky, které rozhodně z nové právní úpravy § 8 obchodního zákoníku neplynou. Tak se lze setkat např. s tvrzením, že použití dodatku u jména a příjmení fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku může způsobit neplatnost příslušné smlouvy, že vzniká povinnost nechat se zapsat do obchodního rejstříku a že vzniká povinnost účtovat v soustavě podvojného účetnictví, žádat o nový živnostenský list či že se může jednat o trestný čin nebo přestupek (viz k tomu blíže článek v Dnes ze dne 21.12.2000). S uvedenými závěry zásadně nesouhlasíme, a to z níže uvedených důvodů.


    Obchodní zákoník stanoví v § 8 odst. 2, že na podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku (dále jen „nezapsaný podnikatel„) se nevztahují ustanovení o firmě a že právní úkony, je-li fyzickou osobou, je povinen činit pod svým jménem a příjmením. Nikde však není uvedeno, že uvedení nějakého dodatku u jména a příjmení při právním úkonu nezapsaného podnikatele by mělo za následek neplatnost takového právního úkonu a z žádného ustanovení obchodního ani občanského zákoníku nelze takový závěr dovodit. Pokud tedy nezapsaný podnikatel uzavře smlouvu pod svým jménem a příjmením, k němuž připojí jím fakticky používaný dodatek, není a nemůže to být důvodem neplatnosti smlouvy jen proto, že podnikatel připojil ke svému jménu a příjmení další údaje. Smlouva by mohla být neplatná jen v případě, že by nezapsaný podnikatel použil pouze dodatek bez svého jména a příjmení nebo by „zkomolil„ své jméno a příjmení tak, že by byl neidentifikovatelný, popřípadě šlo-li by o dodatek, který by mohl způsobit omyl ohledně jednající osoby. Bez jakýchkoliv problémů může nezapsaný podnikatel používat dodatek v případech, kdy nejde o právní úkon (reklama, propagace, vývěsní štít). Ani ze zákona o regulaci reklamy a ze zákona o ochraně spotřebitele neplyne, že nezapsaný podnikatel by nemohl používat dodatek


    Nezapsaný podnikatel však zřejmě nezíská po 1.1.2001 živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění na své jméno a příjmení s dodatkem, ale jen na své jméno a příjmení. Podle přechodných ustanovení k novele obchodního zákoníku však průkazy živnostenských a jiných podnikatelských oprávnění ani jiná povolení, souhlasy, popřípadě obdobné dokumenty vydané ke dnu 1.1.2001 znějící na obchodní jméno fyzických osob nepozbývají platnosti a nemusí být uvedeny do souladu s požadavky § 8 obchodního zákoníku. I to nás vede k závěru, že další používání dodatku ke jménu a příjmení u nezapsaného podnikatele samo o sobě není a nemůže být důvodem neplatnosti smlouvy či jiného právního jednání. Z žádného ustanovení živnostenského ani jiného zákona však neplyne, že by živnostenský úřad mohl nezapsanému podnikateli za faktické použití dodatku k jeho jménu a příjmení uložit ve správním řízení pokutu, zejména ne z ustanovení § 65 odst. 1 písm d) živnostenského zákona. To umožňuje uložení pokuty za porušení povinností při provozování živnosti stanovené jinými právními předpisy . Jak jsme však již uvedli, porušením povinnosti by bylo neuvedení jména a příjmení nezapsaného podnikatele, nikoliv uvedení dodatku u jeho jména a příjmení. Takový postup živnostenských úřadů by byl podle našeho názoru protiústavní a protizákonný.

    Vůbec již nelze ze znění obchodního zákoníku dovozovat, že podnikatel-fyzická osoba používající po 1.1.2001 dodatek ke svému jménu a příjmení je povinen zapsat se do obchodního rejstříku, tudíž i účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Povinný zápis podnikatelů-fyzických osob do obchodního rejstříku je upraven v § 3 odst. 3 obchodního zákoníku. Zde však není uvedeno, že podnikatel, který používá dodatek ke svému jménu a příjmení, je povinen nechat se zapsat do obchodního rejstříku. Z ustanovení § 9 odst. 2 obchodního zákoníku o tom, že součástí firmy fyzické osoby může být i dodatek, nelze v žádném případě dovozovat povinnost zápisu fyzické osoby, která nadále bude i při právních úkonech dodatek používat, do obchodního rejstříku a tudíž ani její povinnost účtovat v soustavě podvojného účetnictví. Tento závěr plyne jednak z toho, že dodatek ke jménu a příjmení fyzické osoby není povinnou součástí firmy, a tedy i zapsaní podnikatelé mohou mít firmu sestávající jen z jejich jména a příjmení, a jednak z toho, že žádný zákon nezakazuje nezapsaným podnikatelům dobrovolně a neformálně dodatek ke svému jménu a příjmení používat a neukládá jim povinnost při jeho faktickém používání se do obchodního rejstříku zapsat. Není proto podle našeho názoru ani možné, aby správce daně doměřil těmto podnikatelům daň jako v případě, že měli vést podvojné účetnictví. Takový postup by byl možný pouze v případě, že by podnikatel porušil zákonem uloženou povinnost nechat se zapsat do obchodního rejstříku. O to však v daném případě nejde. Stejně tak by byl podle našeho názoru nesprávný výklad správce daně, auditora či účetního, neuznal-li by za řádný daňový doklad či účetní doklad písemnost (smlouvu, objednávku, fakturu, potvrzení o zaplacení aj), v němž by nezapsaný podnikatel použil po 1.1.2001 ke svému jménu a příjmení i dodatek.

    Použití dodatku na obchodních listinách uvedených v § 13a obchodního zákoníku (objednávky, obchodní dopisy, faktury) není rovněž porušením zákona, neboť zde jsou uvedeny minimální údaje, které podnikatel na obchodních listinách uvádět musí. Uvede-li tedy nezapsaný podnikatel na uvedených obchodních listinách vedle svého jména a příjmení i dodatek, který fakticky používá, nejde o porušení § 13a obchodního zákoníku. Uvedení dodatku u jména a příjmení nezapsaného podnikatele nemůže naplnit ani skutkovou podstatu přestupku podle § 24 odst. 1 písm. f) přestupkového zákona, kde se uvádí, že přestupku se dopustí mimo jiné ten, kdo poruší povinnost používat při podnikání obchodní firmu, jméno anebo název. Pokud nezapsaný podnikatel použije na obchodních dopisech a při podnikání své jméno a příjmení a navíc ještě dodatek, nemůže se uvedeného přestupku dopustit, neboť tohoto přestupku se může dopustit pouze ten, kdo neuvede své jméno a příjmení a nikoliv i ten, kdo vedle svého jména a příjmení uvede něco navíc. To podporuje náš názor, že za uvedení dodatku živnostenské úřady pokuty ukládat nemohou. Rovněž z žádného ustanovení trestního zákona neplyne, že použití dodatku nezapsaným podnikatelem by zakládalo samo o sobě skutkovou podstatu trestného činu.

    Považujeme proto za zbytečné měnit razítka a formuláře jen proto, aby se z nich odstranil dodatek, pokud nezapsaný podnikatel hodlá stejně fakticky dodatek používat. Může proto vzniknout otázka, jaký důsledek pro nezapsané podnikatele nová právní úprava § 8 a násl obchodního zákoníku má.

    Vzhledem k tomu, že nezapsaný podnikatel nemá firmu, není jím fakticky používaný dodatek chráněn ustanoveními firemního práva. Dodatek používaný fakticky nezapsaným podnikatelem není chráněn právem přednosti a výlučnosti a používal-li by stejný dodatek podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku jako součást své firmy, mohl by se zapsaný podnikatel domáhat toho, aby nezapsaný podnikatel tento dodatek nepoužíval, aby odstranil závadný stav, vydal bezdůvodné obohacení a poskytl přiměřené zadostiučinění, včetně náhrady škody. Chce-li tedy nezapsaný podnikatel, aby jím fakticky používaný dodatek požíval absolutní ochrany podle § 12 obchodního zákoníku, nezbývá mu, než se nechat pod příslušnou firmou zapsat do obchodního rejstříku dříve, než se pod touto firmou nechá zapsat jiný podnikatel. Faktické používání dodatku nezapsaným podnikatelem je však chráněno ustanoveními nekalosoutěžního práva. Z druhé strany nelze vyloučit, že faktickým použitím dodatku se nezapsaný podnikatel může dopustit nekalosoutěžního jednání, pokud by použitím takového dodatku naplnilo znaky nekalé soutěže vymezené v § 44 a násl. obchodního zákoníku, popřípadě porušit práva z duševního vlastnictví jiných osob (např. z ochranné známky, označení původu či práva autorského) Soutěžní právo poskytuje ochranu všem označením užívaným v obchodním styku, jsou-li užívána v souladu s dobrými mravy soutěže. Podnikatel má také otevřenou možnost nechat si své označení zapsat jako ochrannou známku. Ochranná známka nemusí být totožná s obchodní firmou a jejím zápisem je poskytnuta absolutní ochrana, která je však omezena jenom na v zápisu uvedené výrobky nebo služby. Je proto zapotřebí nezaměňovat obchodní firmu, popř. jméno, příjmení a název jako prostředky identifikace podnikatele – právního subjektu - s širším pojmem označení v obchodním styku.
    Z výše uvedeného rozboru plyne, že používání dodatku ke jménu a příjmení nezapsanými podnikateli není ani po 1.1.2001 samo o sobě porušením práva, a tudíž není bez dalšího sankcionovatelné, nezakládá povinnost zápisu do obchodního rejstříku, avšak fakticky používaný dodatek není chráněn ustanoveními § 12 obchodního zákoníku o ochraně firmy. Doporučujeme podnikatelům, aby si velmi pečlivě ověřovali všechny informace o nových právních úpravách dříve, než podlehnou panice nebo podniknou jakékoli praktické kroky.

    Pramen: Ministerstvo spravedlnosti

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce
    1. 2. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Co všechno je možné zařadit do bodu pořadu jednání valné hromady s.r.o.
    • Výklad některých otázek týkajících se valných hromad obchodních korporací ve světle aktuální judikatury
    • Transpoziční novela ZISIF – jaké změny přináší?
    • Ban, omezení zpeněžení či zablokování účtu? Jaká máte práva vůči platformě? Ochrana streamerů a dalších tvůrců ve světle DSA
    • Pozemkové restituční náhrady a role znalce, když se hodnota majetkové křivdy přepočítává po desetiletích
    • Zaplatit za logo nestačí. Jaká práva skutečně získáváte?
    • Komunitní energetika od 1. srpna 2026: co se skutečně mění
    • Byznys a paragrafy, díl 41.: Záruka za jakost v kupní smlouvě
    • Komu náleží vlastnické právo k náhradní veřejné komunikaci postavené investorem?
    • AML rizika u luxusních nákupů
    • Recentní judikatura Nejvyššího soudu k důvodům neplatnosti usnesení valné hromady

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.09.2026Veřejné zakázky pro mírně pokročilé – 1. díl: Nastavení zadávacích podmínek a kvalifikačních požadavků (online - živé vysílání) - 16.9.2026
    • 17.09.2026Náklady civilního řízení – se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu (online - živé vysílání) - 17.9.2026
    • 18.09.2026Judikatura ke služebnostem (online - živé vysílání) - 18.9.2026
    • 21.09.2026AI LEGAL WEEK 2026 - Největší online maraton o umělé inteligenci v právu (online - živé vysílání) - 21.-24.9.2026
    • 25.09.2026Prokazování původu majetku (online - živé vysílání) - 25.9.2026

    Online kurzy

    • Vnosy ze SJM a vnosy do SJM a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Nová „tlačítková povinnost“ pro e-shopy
    • Změna cenových ujednání ve smlouvách v energetice
    • Černé stavby
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 01.10.2026Trestní právo daňové - 1.10.2026
    • 02.10.2026Daňové právo 2026 - 2.10.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • AI pro právníky a poradce
    • AI pro právníky a poradce (e-book)
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Výklad některých otázek týkajících se valných hromad obchodních korporací ve světle aktuální judikatury
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Odměna zmocněnce
    • 10 otázek pro … Michaelu Vymazalovou
    • Rozhodnutí Nejvyššího soudu ke změně klíče pro stanovení příspěvků na správu domu a pozemku, k samotnému stanovení příspěvků a k rozúčtování nákladů na služby
    • Interní prošetřování a subjektivní lhůta pro rozvázání pracovního poměru
    • Nové nařízení EU o zadávání veřejných zakázek
    • Co všechno je možné zařadit do bodu pořadu jednání valné hromady s.r.o.
    • Bez kontroly a bez sankcí? Daňové echo zaznělo už pošesté a mění přístup Finanční správy k daňovým chybám
    • Výslech advokáta účastníka řízení coby důkazní prostředek
    • Předčasný důchod
    • Povaha sjezdů
    • Interní prošetřování a subjektivní lhůta pro rozvázání pracovního poměru
    • Rozhodnutí Nejvyššího soudu ke změně klíče pro stanovení příspěvků na správu domu a pozemku, k samotnému stanovení příspěvků a k rozúčtování nákladů na služby
    • Zaplatit za logo nestačí. Jaká práva skutečně získáváte?
    • Zaměstnanecká karta jako nástroj pro zaměstnávání cizinců ze třetích zemí
    • Ocenění nemovitosti v dědickém řízení: kdy postačí odhad a kdy je nutný znalecký posudek
    • Insolvenční řízení a promlčení
    • Kratom v trestním právu: kde končí přestupek a začíná trestný čin?
    • Deset nejčastějších chyb jednatelů, které mohou stát miliony
    • Rozhodnutí Nejvyššího soudu ke změně klíče pro stanovení příspěvků na správu domu a pozemku, k samotnému stanovení příspěvků a k rozúčtování nákladů na služby
    • Bez kontroly a bez sankcí? Daňové echo zaznělo už pošesté a mění přístup Finanční správy k daňovým chybám
    • Jak se bránit proti územnímu plánu?
    • Formální a materiální stránka přestupku; case study

    Soudní rozhodnutí

    Platy státních zástupkyň

    Ustanovení § 7 odst. 5 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění účinném do 30. 9. 2025, ve slovech „, do níž se...

    Odměna zmocněnce

    Rozhodování o nákladech řízení, včetně odměny zmocněnce poškozeného v adhezním řízení, je nedílnou součástí práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny...

    Bezplatná obhajoba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o žádosti obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2 a násl. trestního řádu trestní soudy mohou...

    Náklady řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o náhradě nákladů řízení jsou obecné soudy povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení v jeho průběhu změnil a podle toho také posuzovat míru...

    Propuštění duchovních (exkluzivně pro předplatitele)

    Z autonomie církví ve smyslu čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že obecné soudy nejenže nejsou oprávněny rozhodovat o trvání služebního poměru duchovních, ale...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Obsah je chráněn autorským právem.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.