epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 1. 2013
    ID: 88307upozornění pro uživatele

    Kamerové systémy – dobrý pomocník, ale ...

    Kamerové systémy – v současné době poměrně hodně rozšířený a zřejmě i jeden z nejúčinnějších způsobů ochrany majetku a bezpečnosti osob… Všechna „pro“ ale mají i svá „proti“… subjekt, který se rozhodne provést v prostorách své provozovny instalaci kamerového systému, nejčastěji prostřednictvím CCTV kamer (Closed Circuit Television), je vystaven řadě povinností, uložených mu ze strany české legislativy. Povinnosti provozovatelů kamerových systému jsou v prvé řadě upraveny zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění (dále také jen „zákon“) s tím, že k podrobnostem ohledně kamerových systémů vydal Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“), pověřený sledováním „zákonnosti“ instalace kamerových systémů, řadu rozhodnutí a stanovisek.

     
     Šafra & partneři
     
    Pod pojmem „kamerový systém“ si je třeba představit automaticky provozovaný stálý technický systém, který je schopen pořizovat a uchovávat obrazové, zvukové či jiné záznamy z míst, která jsou kamerami sledována. Subjekt, který se pro instalaci kamerového systému rozhodne, by měl mít v prvé řadě ujasněnu otázku, zda si pořídí kamerový systém se záznamem či pouze systém fungující na bázi on-line monitoringu, tedy bez záznamu. Právě ono slovo „záznam“ má pro aplikaci zákona o ochraně osobních údajů klíčový význam.

    Pokud se tak příslušná osoba rozhodne ve své provozovně pro instalaci kamerového systému bez záznamu, nedopadají na ni ustanovení zákona o ochraně osobních údajů. Není tak povinna svůj kamerový systém u Úřadu registrovat a instalace tohoto typu systému je po administrativní stránce jednodušší. Je však třeba mít na paměti, že i on-line monitoring musí respektovat právo sledovaných osob na respektování soukromého a rodinného života, jakož i tolik diskutovanou ochranu osobnosti, jak jsou tyto upraveny v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Listině základních práv a svobod, jakož i občanském zákoníku. Z toho důvodu tak doporučujeme, aby osoby pohybující se v prostoru snímaném kamerami byly o existenci kamerového systému přesto informovány, např. informační cedulí ve znění „prostor je sledován kamerovým systémem“ umístěné na viditelném místě.

    O něco složitější je situace v případě, kdy příslušný subjekt rozhodne chránit např. své zaměstnance, spolupracovníky či majetek tím, že uvnitř svých provozoven – v některých případech i mimo ně – instaluje kamerové systémy se záznamem. Provozování takového systému je již považováno za zpracování osobních údajů podléhajících režimu zákona o ochraně osobních údajů, jelikož účelem pořizovaných záznamů je jejich případné využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním – typicky odhalování krádeží. Záznamy pořízené kamerami – ať již obrazové, zvukové či kombinované – se dle zákona o ochraně osobních údajů považují za „osobní údaj“ tehdy, pokud na základě takto pořízeného záznamu lze konkrétní osobu přímo či nepřímo identifikovat. Fyzická osoba je identifikovatelná, pokud na snímku, na němž je zachycena, jsou patrné její charakteristické rozpoznávací znaky (zejména obličej) a na základě spojení těchto znaků s dalšími případnými znaky je možná plná identifikace osoby. Dle názoru Úřadu publikovaným na svých webových stránkách je evidentní, že např. u hotelu jde o prostředí, v němž se pravidelné pohybují osoby…a je tak nepochybné, že prostřednictvím kamer dochází ke shromažďování informací … Na kamerový systém je nutné přitom pohlížet jako na celek, a tedy kterákoli z kamer, ať již stacionární či mobilní, musí být instalována a „zacílena“ tak, aby vyhověla podmínkám zákona.

    Je tak třeba mít na paměti, že 1) kamerové sledování nesmí nadměrně zasahovat do soukromí osob. Kamerový systém by tímto měl být užit jako poslední možnost ochrany osob či majetku a jeho zřizovatel, resp. provozovatel by měl důsledně zvážit umístění jednotlivých kamer systému. Úřad v jednom ze svých rozhodnutí mj. shledal, že monitorování přilehlého chodníku včetně sousední vozovky nelze považovat dle zákona za nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce. Dále je třeba 2) dostatečně specifikovat sledovaný účel užití kamerového systému. Takovým účelem jsou důležité, právem chráněné zájmy společnosti, nejčastěji např. ochrana majetku před krádeží. Ze soudní judikatury (např. rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 11 Ca 298/2008 – 47) však vyplývá, že při střetu dvou zájmů (tedy zájmu na ochraně majetku a zájmu na ochraně soukromí) je nutné větší váhu přiznat zájmu na ochranu soukromí jako jednomu ze základních lidských práv… vždy však závisí na okolnostech jednotlivého případu, účelu instalace kamerového systému, prostředí, v němž je kamerový systém nainstalován apod. Je třeba také 3) pečlivě uvážit lhůtu potřebnou pro uchovávání záznamů z kamerového systému. Zákon pouze stanoví, že se jedná o dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Ve výsledku tak závisí na posouzení Úřadu, zda subjektem zamýšlená doba archivace je či není dobou zákonu přiměřenou. Úřad na svých webových stránkách např. uvádí, že pro zamezení protiprávních jednání v hotelu (zřejmě krádežím a dalším deliktům) se doba 7 dnů pro uchování takto citlivých osobních údajů jeví jako zcela neúměrná stanovenému účelu a nikoli bezvýznamně zvyšuje nebezpečí zneužití uchovávaných dat. Délku uchování záznamů tímto musí provozovatel náležitě odůvodnit a před Úřadem následně „obhájit“, aby prokázal, že právě jím navrhovaná doba archivace je tou dobou nezbytnou k účelu zpracování kamerových záznamů. 4) Subjekt musí osoby o užití kamerového systému vhodným způsobem informovat – a to např. nápisem umístěným v monitorované místnosti. Tuto informační povinnost má subjekt rovněž vůči svému personálu – často se s touto informační povinností setkáváme jak v pracovních smlouvách samotných, tak v interních směrnicích. Tato povinnost pro zaměstnavatele vyplývá přímo z ustanovení §316 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění. Krom výše uvedeného jsou subjekty 5) povinny zajistit ochranu snímacích zařízení a jiných s tím souvisejících zařízení – jde především o prostory, kde se nacházejí záznamová zařízení. Snímací zařízení, jakož i přenosové cesty a datové nosiče je zapotřebí ochránit před neoprávněným nebo nahodilým přístupem, změnou, zničení či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním. Pro ochranu práv subjektu údajů – tedy snímaných osob – jsou provozovatelé kamerových systémů povinni dále zajistit 6) garanci práv subjektu údaje přiznaným mu zákonem o ochraně osobních údajů. Každá osoba, která byla kamerovým systémem zachycena, má tak např. přístup ke zpracovávaným datům, může podat námitky proti jejich zpracování apod. A za 7) poslední, bezpodmínečnou podmínkou pro provozování kamerových systémů se záznamem, je jejich registrace u Úřadu pro ochranu osobních údajů.

    Z výše uvedeného vyplývá jediný závěr – kamerové systémy mohou být svým provozovatelům bezesporu dobrým sluhou…často však mohou být zároveň i zlým pánem…Při jejich instalaci a následném zprovoznění je zapotřebí dbát příslušných ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, jakož i přihlížet k právním názorům a stanoviskům Úřadu pro ochranu osobních údajů, publikovaných na webových stránkách úřadu.


    Mgr. Štěpán Horký,
    advokát


    Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář

    Revoluční 1082/8
    110 00  Praha 1 

    Tel.: +420 296 785 411
    Fax:  +420 296 785 421
    e-mail: office@safra-advokati.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Štěpán Horký ( Šafra & partneři )
    16. 1. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • AML - od zákona č. 253/2008 Sb. k AMLR: co konkrétně musí česká povinná osoba změnit do roku 2027
    • Podmíněné propuštění ve světle zásady ústnosti a přímosti
    • Byznys a paragrafy, díl 37.: Povinná forma jednání ve smlouvách
    • Poučení z krizového vývoje v kauze bitcoiny
    • EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
    • Nový zákon o veřejných dražbách, aukce a obálkové metody
    • Pohled přes hranice – natáčení pornografických klipů jako důvod výpovědi z nájmu bytu
    • Nařízení EU o umělé inteligenci a jeho dopady na využití jazykových modelů v advokátní praxi
    • Revize zájezdové směrnice: co přináší, co hrozilo a co to znamená pro praxi
    • Kupní smlouva o převodu nemovitosti bez uvedení výše kupní ceny
    • Druhá „tlačítková novela": povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.07.2026AI-bezpečné právní psaní 2.0 (online - živé vysílání) - 16.7.2026
    • 22.07.2026Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 22.7.2026
    • 29.07.2026Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 29.7.2026
    • 11.08.2026Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.8.2026
    • 12.08.2026ChatGPT od A do Z v právní praxi 2026 (online - živé vysílání) - 12.8.2026

    Online kurzy

    • Vnosy ze SJM a vnosy do SJM a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Nová „tlačítková povinnost“ pro e-shopy
    • Změna cenových ujednání ve smlouvách v energetice
    • Černé stavby
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 01.10.2026Trestní právo daňové - 1.10.2026
    • 02.10.2026Daňové právo 2026 - 2.10.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • AML - od zákona č. 253/2008 Sb. k AMLR: co konkrétně musí česká povinná osoba změnit do roku 2027
    • Právní průvodce českou krajinou
    • Směrnice o transparentnosti odměňování a GDPR: Nové regulatorní paradigma ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích
    • Byznys a paragrafy, díl 37.: Povinná forma jednání ve smlouvách
    • Proměna definice závislé práce a konec postihování pracovníků: Analýza dopadů připravovaného zákona o platformové práci
    • Odpovědnost zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s využitím umělé inteligence
    • Podmíněné propuštění ve světle zásady ústnosti a přímosti
    • Druhá „tlačítková novela": povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy
    • AML a diskriminace v realitní praxi: chyby, které mohou vyjít draho
    • Proměna definice závislé práce a konec postihování pracovníků: Analýza dopadů připravovaného zákona o platformové práci
    • Odpovědnost zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s využitím umělé inteligence
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Směrnice o transparentnosti odměňování a GDPR: Nové regulatorní paradigma ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích
    • Druhá „tlačítková novela": povinné tlačítko pro odstoupení od smlouvy
    • Nový zákon o veřejných dražbách, aukce a obálkové metody
    • Evropská unie mění pravidla plateb: více odpovědnosti, intenzivnější zpracování dat, více kontrol
    • Systémová podjatost ve správním řízení aneb požadavek na překročení nadkritické míry rizika systémové podjatosti
    • Odpovědnost zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s využitím umělé inteligence
    • Byznys a paragrafy, díl 35: Ručení za dluhy z podnikání u OSVČ a s.r.o.
    • Platformová práce
    • Dokazování negativních skutečností ve sporném řízení
    • Posouzení shody dle AI Act - zkušenosti z praxe
    • Vyčlenění rodinných nemovitostí (i v podobě podílu v bytovém družstvu) do svěřenského fondu
    • Daňová ztráta a její vliv na lhůtu pro stanovení daně

    Soudní rozhodnutí

    Domácí násilí (exkluzivně pro předplatitele)

    Neaplikuje-li obecný soud v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí účinnou právní úpravu § 400 a násl. zákona o zvláštních...

    Křivé obvinění (exkluzivně pro předplatitele)

    Cílem účinného vyšetřování podezření ze spáchání násilných trestných činů není vyvracení hájitelných tvrzení potenciální oběti. Hájitelnost jejích tvrzení a respekt k...

    Nahlížení do spisu (exkluzivně pro předplatitele)

    Řízení ve věcech činů jinak trestných páchaných dětmi mladšími patnácti let zpravidla není řízením o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a...

    Náklady exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o nákladech účastníků exekučního řízení lze při zohlednění skutkových okolností věci zvážit aplikaci § 150 o. s. ř., tj. využít moderačního práva jako...

    Územní samospráva

    Snížení jedné z odměn zastupiteli územního samosprávného celku při souběhu funkcí v rámci územní samosprávy nezasahuje do jádra žádného základního práva chráněného Listinou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.