epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 5. 2018
    ID: 107546upozornění pro uživatele

    Limity zpravodajské licence při zveřejňování fotografií osob

    Přijdeme na ochutnávku vín a provozovatel vinotéky bude o ochutnávce referovat na svých webových stránkách. Je v těchto případech zveřejněné fotky oprávněné a z jakého titulu?

     
     Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.
     
    Při fotografování osob a nakládání s fotografiemi osob jako obecné východisko platí, že vyfotografovat a užít fotku jiné osoby lze jen s jejím souhlasem. Zákon rozlišuje možnost vyfotografovat osobu, tedy možnost zachytit její podobu dle ust. § 84 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, a možnost šířit dále zhotovenou fotografií, která již obsahuje tzv. podobiznu vyfotografované osoby dle ust. § 85 občanského zákoníku. Obojí lze obecně jen se souhlasem a k obojímu existují samozřejmě určité výjimky. Souhlas s focením nemusí být písemný, postačí konkludentní, s klasickým rizikem sporu o to, zda souhlasu konkludentně udělen byl a v jakém rozsahu. Ohledně šíření fotografie platí nevyvratitelná domněnka pro případy, kdy samotný souhlas s focením dovodit lze. Je-li souhlas s focením dán, nebo jej lze dovodit, pak dle ust. § 85 odst. 2 občanského zákoníku platí, že dotyčný svolil i k dalšímu šíření v obvyklém předvídatelném rozsahu.[1] Co bude moci být v každé situaci vztáhnuto pod obvyklý a předvídatelný rozsah může být opětovně sporné dle konkrétní skutkové situace.

    Jako jedna z výjimek pro fotografování a užití fotky bez souhlasu například platí, že tento postup bez souhlasu je možný „pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství“ dle ust. § 89 občanského zákoníku. Tuto výjimku je však možné využít jen přiměřeným způsobem jak je zmíněno v ust. § 89 o.z. a následně i obdobně v ust. § 90 o.z. Podmínka využití jen přiměřeným způsobem však dle ust. § 90 občanského zákoníku platí i pro fotografování a užití fotky se souhlasem.

    Přijdeme tedy na ochutnávku vín a na stránkách vinařství budou druhý den naše fotky se zmínkou o celé události. Mohlo jít o fotografování se souhlasem nebo v rámci zákonné výjimky o zpravodajství?

    Háčkem výjimky pro zpravodajství je okolnost, že výjimka tu výslovně staví na pojmu zpravodajství, nikoli jen na pojmu svobody slova, zde tedy především možnosti šířit své názory a svá tvrzení. Svodu slova lze vykonávat s šířením fotografií například i v rámci vystupování ve věcech veřejného zájmu dle ust. § 88 o.z., zde se však již nejedná o zákonnou výjimku pro zpravodajství.

    Rozsah samotného pojmu zpravodajství může zahrnovat široký rozsah možností, zákon jen příkladmo přímo udává klasické zpravodajství tiskové, rozhlasové a televizní, další formy lze tedy uvažovat také, samozřejmě včetně rozšířeného zpravodajství na internetu. Stále se však musí jednat v jádru věci o zpravodajství.

    Bližší výklad pojmu zpravodajství lze z dostupné judikatury odvodit jen zčásti. Dle komentářové literatury tak platí, že „Užitý pojem "zpravodajství" představuje činnost, při níž je referováno o skutečnostech reálného světa.“ (viz JUDr. Pavel Pavlík, komentář k ust. § 89 v ASPI). Rozsáhlejší judikatura k pojmu zpravodajství je navázána spíše na výklad k možnosti uplatňování práva na svobodu projevu než na samotný obsah pojmu zpravodajství. Z judikatury tak lze nepřímo dovodit, že obsahem zpravodajství by mělo být informování o věcech veřejného zájmu, tedy především informování sloužící k veřejné diskusi a svobodnému utváření názorů. Judikatura v částečně jiných souvislostech dovozuje, že veřejným zájmem definičně není zájem soukromý, tedy zájem například zájem na udržení či zvýšení prodejnosti výrobku či služby (viz rozhodnutí Nejvyššího sodu ČR sp. zn. 28 Cdo 4755/2009).

    Lze také odkázat na právnický slovník, který stručně, zřejmě však výstižně vykládá, že veřejným zájmem je „druh zájmu, který je obecně prospěšný (zejména zájem státu či jiné veřejnoprávní korporace), opak čistě soukromého zájmu. Uplatňuje se v tvorbě, interpretaci a v aplikaci práva, zvláště jako jeden ze dvou důvodů zákonné limitace základních práv a svobod. Protože se jedná o jeden z právních pojmů s neostrým významem, měl by být v zákonech blíže specifikován či definován.“ (viz GERLOCH, Aleš. Veřejný zájem. In: Právnický slovník. 3.vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009.)

    V neposlední řadě komentářová literatura doplňuje, že zpravodajství může být co do četnosti jak pravidelné, tak i na zpravodajství jednorázové. Bude však moci být takto definovaným zpravodajstvím stále i náš vinař v rámci zpráv o své akci? Zřejmě obtížně. Záleželo by zřejmě, jak jsou jeho zprávy časté, jakou veřejnost oslovují a co bývá obsahem těchto zpráv. Vše nasvědčuje tomu, že definičně může být informování o činnosti vinařství třeba i bohulibou, avšak stále jen soukromou aktivitou sledující vlastní vinařův zájem cílící sice nepřímo, ale stále na podporu jeho jména a jeho služeb. Zřejmě k jinému závěru by bylo možné dospět u subjektu, u kterého je možné dovodit povinnost informovat o své činnosti.

    Vinaři však hlava problémem ztěžknout zřejmě nemusí, neboť by souhlas s fotografováním mohl dovodit v mnoha případech již ze samotné účasti dotyčného na akci a nejlépe i výslovným pózováním zobrazených osob při fotografování.

    Nicméně právní režim fotografování a užití fotografií se souhlasem a fotografování a užití fotografií na základě zpravodajské licence bude odlišný. Předně bude třeba souhlas skutečně z něčeho odvodit, nejčastěji ze samotného chování osoby. Užití fotek na základě souhlasu je také limitováno možností zobrazeného kdykoli svůj souhlas odvolat.

    Vhodným doplněním je posouzení možnosti zveřejňování a uchovávání shodných fotek z hlediska ochrany osobních údajů. Dle článku 6 odst. 1 písm. a) GDPR[2] platí, že s osobním údajem lze předně pracovat, pokud je dán souhlas dotčené osoby. Nicméně tento souhlas by měl být uvažován až tehdy, pokud není dán výslovný zákonný důvod ke zpracování, jako například výkon tzv. oprávněného zájmu dle čl. 6 odst. 1 písm. a) GDPR.

    Základní systematika souhlasu a zákonných důvodů, resp. výjimek, může být spatřována jako velmi obdobná jak v občanského zákoníku, tak v právní úpravě GDPR. Úprava GDPR však zákonný důvod výslovně upřednostňuje. Právní úprava občanského zákoníku a GDPR jsou v zásadě odlišné úpravy různé problematiky jiných právních institutů. Bylo by však zřejmě logicky rozporné, kdyby v rámci GDPR bylo posouzeno nakládání s fotkami jako výkon oprávněného zájmu a v rámci práva na podobu a podobiznu dle občanského zákoníku jako nakládání se souhlasem dotyčné osoby. Při posuzování této problematiky se proto zřejmě jeví jako vhodné uvažovat i o určité přednosti užití zákonné licence v rámci práva na podobu dle občanského zákoníku před možností užití se souhlasem, neboť související posuzování možnosti nakládání s fotkami jako osobními údaji takový srovnatelný postup obsahuje a nebylo by vhodné, aby docházelo k jinému závěru o oprávněnosti nakládání s fotkou jako osobním údajem než oprávněnost užití fotografie v rámci práva na podobu dle občanského zákoníku.


    JUDr. Martin Valoušek



    Advokátní kancelář Kříž a partneři s.r.o.


    Rybná 9
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 819 334
    Fax:    +420 224 819 343
    e-mail:    info@ak-kp.cz

    Právnická firma roku 2017
    ________________________________
    [1]  „Cit. § 85 odst. 2 o.z.: „Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.“
    [2] Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Martin Valoušek (Kříž a partneři)
    22. 5. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Glosa - Veřejné právo aktuálně - Prezident zákony nenavrhuje
    • Recenze : FRUMAROVÁ, K., GRYGAR, T. a kol. Správní soudnictví. Praha: Leges, 2022, 672 s.
    • DEAL MONITOR
    • Zemřel velikán českého práva profesor Zdeněk Češka
    • Svět paragrafů se střetl s humorem. Nová kniha právníka Petra Vyroubala pobaví i ilustracemi
    • Veřejné právo - Alkohol na vodu nepatří
    • Pracovat se musí vyplatit…… i zaměstnanci
    • DEAL MONITOR
    • Správní právo - Výbory zastupitelstva obce a vybrané personální aspekty
    • K příslušnosti finančního arbitra rozhodovat spory z životního pojištění
    • Proč dnes vlastně městské části statutárních měst nesmí vydávat právní předpisy?

    Související produkty

    Online kurzy

    • Poskytování dotací optikou správního soudnictví
    • Framing v online prostředí a právo na sdělování autorských děl veřejnosti
    • Nová právní regulace digitálního trhu a služeb
    • Posuzování platnosti autorskoprávních licencí
    • Vybrané aspekty nového zákona o odpadech
    Lektoři kurzů
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Micková
    Mgr. Michaela Micková
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    Mgr. Libor Zbořil
    Mgr. Libor Zbořil
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Náhrada škody
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Moderační právo soudu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • 10 otázek pro ... Lukáše Nývlta
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Společný nájem bytu manžely (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud k návrhu rozvedeného manžela podle § 768 o. z., v první řadě rozhodne o tom, kterému z rozvedených manželů se zrušuje právo nájmu – bude to ten z bývalých...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.