epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 1. 2003
    ID: 20628upozornění pro uživatele

    Menšinoví akcionáři a jejich práva

    Obchodní zákoník upravuje celou řadu práv akcionářů. Počínaje dílčími právy, která jsou méně významná, a konče právy, která tvoří základ postavení akcionáře ve společnosti. Práva akcionářů lze rozdělit na základní, jež náleží každému akcionáři a zvláštní, náležející pouze některým akcionářům v závislosti na druhu vlastněné akcie, která obvykle nemohou být měněna bez jejich souhlasu uděleného odděleným hlasováním na valné hromadě.

    Obchodní zákoník upravuje celou řadu práv akcionářů. Počínaje dílčími právy, která jsou méně významná, a konče právy, která tvoří základ postavení akcionáře ve společnosti. Práva akcionářů lze rozdělit na základní, jež náleží každému akcionáři a zvláštní, náležející pouze některým akcionářům v závislosti na druhu vlastněné akcie, která obvykle nemohou být měněna bez jejich souhlasu uděleného odděleným hlasováním na valné hromadě. K těmto dvěma skupinám práv se řadí ještě skupina třetí, a tou jsou práva mající zcela specifický charakter přiznaná takzvané akciové minoritě.

    Problematika menšinových akcionářů je v zákoně 513/1991 Sb., obchodní zákoník upravena především v ustanoveních §§ 181, 182 a 219. Kvalifikovaná minorita, někdy také označována jako akciová minorita označuje skupinu akcionářů, kterým se říká akcionáři menšinoví, přičemž tato minorita může být tvořena i akcionářem jediným. S pojmem minorita se však ve výše uvedených ustanoveních nesetkáme.

    Každému akcionáři, který sám nebo ve spojení s jinými přesáhne svou účastí na společnosti jistý podíl základního kapitálu, jsou přiznána zvláštní oprávnění. Tato speciální práva přiznává obchodní zákoník těm akcionářům, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje alespoň 3% základního kapitálu, má-li společnost základní kapitál vyšší než 100 000 000,- Kč, nebo 5% základního kapitálu, má-li společnost základní kapitál 100 000 000,- Kč a nižší. Stanovy akciové společnosti nemohou práva menšinových akcionářů nijak zužovat. Zákonem stanovená právní úprava v sobě zahrnuje minimální rozsah práv kvalifikované minority. Je však dovoleno, aby stanovy tato práva rozšířila nad rámec stanovený v obchodním zákoníku.

    Menšinový akcionář má právo požádat Komisi pro cenné papíry, která na tuto žádost uloží povinnost akcionáři nebo skupině akcionářů jednajících ve shodě mající účast na společnosti v rozsahu 95%, aby jim učinili nabídku na odkoupení jejich účastnických cenných papírů společnosti, a to za předpokladu, že se jedná o akcie registrované a žadatel není osobou, která by jednala s většinovým akcionářem.

    Při sloučení akciových společností se může nástupnická společnost zavázat ve smlouvě o fůzi, že odkoupí od menšinových akcionářů zanikající společnosti akcie, které jim vymění za akcie společnosti nástupnické. Toto právo náleží akcionářům, kteří vlastní akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nepřesahuje 5% bez ohledu na výši základního kapitálu.

    Akciová minorita má právo požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání pořadu, který si sama stanoví. Tato žádost musí být písemná. Představenstvo musí požadavku vyhovět tak, aby se mimořádná valná hromada konala nejpozději do 40 dnů od dojití žádosti. Akcionáři navrhnou pořad jednání, který však nesmí představenstvo měnit. Povoleno je pouze jeho doplnění, a to jen se souhlasem osob, které se svolání mimořádné valné hromady domáhají. V případě, že představenstvo tento požadavek nesplní, mohou akcionáři uplatnit své právo soudně. Soud je pak zmocní svolat mimořádnou valnou hromadu a ke všem dalším úkonům, které s ní souvisí. Pokud k tomu dojde, pak náklady spojené se soudním řízením a s konáním mimořádné valné hromady nese společnost. Soud také může určit, i bez návrhu, kdo bude jednání valné hromady předsedat. Je-li již svolána valná hromada, mohou menšinoví akcionáři též požadovat, aby byly na pořad jejího jednání zařazeny záležitosti, které si určí, za předpokladu, že tento svůj požadavek doručí společnosti včas. To znamená, že představenstvo ještě stihne uveřejnit doplnění programu jednání valné hromady, a to stejným způsobem, jakým se svolává samotná valná hromada.

    Akciová minorita je oprávněna požádat představenstvo společnosti, aby podalo žalobu na akcionáře, kteří jsou v prodlení se splacením emisního kursu. Menšinový akcionářům náleží také právo žalobní. Jestliže představenstvo nevymáhá splacení emisního kursu, pak mohou podat jménem společnosti zvláštní žalobu.

    Se základní funkcí dozorčí rady, tedy kontrolou výkonu funkce představenstva je spojeno další právo menšinových akcionářů. A sice oprávnění požadovat po dozorčí radě, aby přezkoumala výkon představenstva v těch záležitostech, které sami určí. V případě, že představenstvo porušuje povinnosti při výkonu své práce a způsobí tím společnosti škodu, může se minorita dožadovat na dozorčí radě, aby proti členům představenstva uplatnila nárok na náhradu vzniklé škody.

    V průběhu likvidace společnosti jsou menšinoví akcionáři oprávněni s uvedením důvodů požádat soud, aby odvolal likvidátora, který byl jmenován valnou hromadou, a jmenoval nového likvidátora. Znění § 219 obchodního zákoníku požaduje pouze uvedení důvodů. Konkrétněji jejich povahu nespecifikuje. Důvod k odvolání likvidátora nemusí spočívat jen v jeho deliktním chování. V každém případě však musí jít o řádný důvod, který v mezích loajálního chování vůči společnosti odůvodňuje odvolání likvidátora a jmenování nového.

    Dalším oprávněním menšinových akcionářů je právo domáhat se, ze závažných důvodů, jmenování znalce, který by přezkoumal zprávy o vztazích mezi propojenými osobami. Zejména k jakým jednáním v rámci daného koncernu došlo a jaká opatření byla přijata v zájmu některého z jejich členů. Jedná se o nové právo, které se uplatňuje ve společnostech, jenž jsou zapojeny do faktických koncernů.

    Akciová minorita svá práva může uplatňovat u soudu, s výjimkou jejich práva na doplnění pořadu jednání valné hromady. To proto, že v tomto případě při nečinnosti představenstva vzhledem ke krátkému časovému úseku, který je k dispozici, není možno se v soudním řízení efektivně domoci jeho plnění. Jestliže tedy není vyhověno požadavku akcionářů a představenstvo nezařadí jimi navrhovaný bod programu na pořad jednání valné hromady, nemohou tento bod projednávat. Proti tomuto se však mohou menšinoví akcionáři bránit. Mohou si vynutit, k projednání těch bodů, které nebyly na pořad jednání valné hromady zařazeny, konání mimořádné valné hromady.

    Naplnění všech svých ostatních práv se akciová minorita může domáhat u soudu. Jde například o právo domoci se, aby společnost vymáhala vůči členům představenstva a členům dozorčí rady, v případě, že bez zbytečného odkladu nesplní žádost akcionáře, náhradu škody nebo splacení emisního kursu akcií. Zákon akcionářům dovoluje, aby tyto nároky akciové společnosti uplatnili přímo, to znamená, že oni sami mohou pod firmou společnosti podat příslušné žaloby jako její zákonní zástupci. Jiné osoby než akcionář, jenž žalobu podal, tyto úkony jménem společnosti či za společnost činit nemohou.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    (mol)
    10. 1. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Investiční zprostředkovatel pod dohledem: Povinnosti, rizika a regulatorní mantinely jeho činností
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Strategická transformace: Jak odštěpení do SPV posílí váš projekt a ochrání vaše podnikání
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 25.09.2025Digitalizace HR dokumentů po novele (online - živé vysílání) - 25.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Byznys a paragrafy, díl 18.: Jak na inflační doložku
    • Insolvenční řízení
    • Squeeze-out a sell-out a jejich souběh
    • Výklad právních norem
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • Návrh na zrušení výpovědi leasingové smlouvy ve světle nálezu Ústavního soudu
    • 10 otázek pro ... Jana Kramperu
    • Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Nejvyšší soud k zásadě reformationis in peius v insolvenčním řízení
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 2. díl: Oprávněný zájem jako titul pro trénink AI
    • Má i dlouhodobě nepřítomný zaměstnanec nárok na zaměstnanecké benefity?
    • Právo advokáta na odpojení od datové schránky
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – II. část
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Žalobou z lepšího práva se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z majetkové podstaty (výtěžku jejího zpeněžení, jímž mohou být i splátky při...

    Výklad právních norem

    Za situace, kdy jsou podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („ZESM“) údaje o skutečných majitelích zapsané v evidenci skutečných majitelů...

    Vydání výtěžku zpeněžení

    Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...

    Soudní poplatky

    Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.