Možnost třetí osoby namítat nedostatek zmocnění zástupce akcionáře hlasovat na valné hromadě v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady

V rozsahu neupraveném zákonem o obchodních korporacích se řídí ustanoveními občanského zákoníku o (smluvním) zastoupení. Zastoupit akcionáře na valné hromadě může toliko zmocněnec, jemuž byla udělena zvláštní plná moc podle komentovaného ustanovení; z obecné plné moci, byť i udělené „ke všem právním jednáním“, takové oprávnění neplyne.[1]

Takový případ (ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným) posuzoval Městský soud v Praze v usnesení sp. zn. 75 Cm 37/2016, ze dne 17. 7. 2019.

Z hlediska skutkového stavu šlo o to, že jedna skupina společníků podala návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, ve kterém mj. namítala, že jiná skupina společníků nebyla na inkriminované valné hromadě řádně zastoupena z důvodu vadných plných mocí. Městský soud v Praze této argumentaci přitakal (ačkoliv zastoupení společníci námitku nedostatku zmocnění sami nevznesli) a prohlásil napadená usnesení za nicotná, a to na základě následujících závěrů:

Reklama

Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 9.12.2025

9.12.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

„Úprava zastoupení (plné moci) stran valné hromady dle ust. § 168 odst. 1 z. o. k. představuje úpravu právního postavení osob (ust. § 1 odst. 2 o. z.), protože vymezuje způsob vytváření vůle účastníka (jde o tzv. statusovou úpravu), od které se tak není možné platně odchýlit, pročež jde o úpravu absolutně kogentní (ve smyslu ust. § 588 o. z., jež je podmnožinou chránící veřejný pořádek, k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 387/2016, mutatis mutandis).

Neboli, možnost schválení překročení zástupčího oprávnění ve smyslu ust. § 440 o. z., což je postup nahodilý a nejistý, neboť není zřejmé, zda a kdy němu dojde, není v poměrech plné moci dle § 168 z. o. k. možná.

Je tak zřejmé, že předmětné valné hromady se neúčastnil nikdo ze společníků účastníka, ani žádný jejich zástupce, neboť mu nebyla udělena platná plná moc (ust. § 168 odst. 1 z. o. k.).“

Mám za to, že uvedené závěry soudu prvního stupně správné nejsou. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu totiž vyplývá (srov. kupř. usnesení sp. zn. 23 Cdo 3983/2016, ze dne 22. 3. 2017), že „…právo uplatnit výhradu nevázanosti úkonem učiněným osobou, která k tomu neměla oprávnění, svědčí pouze osobě, za kterou byl tento úkon učiněn, je tedy použitelný ve vztahu ke všem způsobům jednání za jiného při zastoupení zákonném, smluvním, při jednání nezmocněné osoby a rovněž v případě nedodržení stanoveného způsobu jednání statutárního orgánu (zde nejde v rámci právní úpravy obchodního zákoníku o jednání za jiného, nýbrž o přímé jednání právnické osoby; důsledky nedodržení stanoveného způsobu jednání jsou ovšem obdobné jako v případě překročení zmocnění zástupce viz výše citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu).“

Jinými slovy, námitka nedostatku zmocnění nenáleží třetím osobám, za které v uvedeném případě jednáno nebylo, nýbrž toliko zastoupeným společníkům. Srov. také: „Je přitom věcí akcionáře, zda svého práva dovolat se rozporu v zájmech využije či nikoliv. Jiné osoby (ostatní akcionáři, členové představenstva či dozorčí rady nebo likvidátor) se této okolnosti jakožto důvodu neplatnosti usnesení valné hromady dovolávat nemohou.“[3]

JUDr. Vladimír Janošek,
advokát

trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

V Jámě 699/1
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 731 773 563
e-mail:    janosek@arws.cz