28. 3. 2017
ID: 105560upozornění pro uživatele

Nález Ústavního soudu z pohledu revizora

V listopadu 2016 osvobodil Ústavní soud nálezem II.ÚS 2230/16 slepého muže od exekučního vymožení přirážky k jízdnému, tzv. pokuty v MHD.[1] Za poněkud nejasných okolností - snad podvodem třetí osoby - ÚS detaily příliš nerozvádí - zaevidoval dopravce vůči stěžovateli (tj. žalovanému, později povinnému) pohledávku z titulu několika přirážek k jízdnému. V důsledku doručování fikcí se muž o svých "finančních problémech" ani nedozvěděl.

Nechci se zde zabývat písmenem "h)" jistého paragrafu v OSŘ,[2] chci se zde věnovat stěžovatelovu tvrzení, kterému ÚS přitakal, a to že invalida s průkazem ZTP/P nemůže jet načerno, neboť mu zákon (329/2011 Sb., popř. dříve vyhláška MPSV 182/1991 Sb.) dává právo na bezplatnou přepravu, a že invalida žádný jízdní doklad nepotřebuje.

Může jet slepec načerno?

Ano, může.

Bude však lépe se vyhnout pojmu "jízdy načerno", protože tarif je o hodně složitější, než aby bylo možno vycházet z jednoduché alternativy koupil si lístek - nekoupil si lístek. Neprokázání se platným jízdním dokladem má mnoho podob a někdy postihuje i platící cestující.

Neprokázání se platným jízdním dokladem

Zákon 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění v § 18a říká:

"...pověřená osoba je oprávněna ... uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku..."

a podobně zákon 266/1994 Sb. o drahách v platném znění v § 37 říká:

"...pověřená osoba je oprávněna ... uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému..."

Jízdní doklad

Co se zde rozumí jízdním dokladem, určuje prováděcí vyhláška 175/2000 Sb., přepravní řád.

Jízdní doklady jsou

  • jízdenky, tedy doklady o zaplacení jízdného (jízdenky pro jednotlivou jízdu, obyčejné časové jízdenky, zaměstnanecké časové jízdenky, různé hybridní jízdenky) a
  • jiné doklady, který opravňují k jízdě, ač nejde o placené jízdenky (např. průkazy ZTP nebo ZTP/P, průkazy protifašistických bojovníků, odboje nebo PTP, pokud tyto opravňují k bezplatné přepravě podle tarifu,[3] nebo třeba volné "jízdenky" pro hosty dopravního podniku).
Co to znamená v praxi?

Povinnost kteréhokoli cestujícího prokázat se platným jízdním dokladem v sobě zahrnuje několik úkonů:

  • zaplacení jízdného, není-li cestující od platby osvobozen
  • převzetí jízdního dokladu
  • přítomnost jízdního dokladu u cestujícího nebo v jeho bezprostředním dosahu
  • bezobstukční předložení jízdního dokladu na výzvu pověřené osoby.
Teprve kumulativním splněním uvedených podmínek se cestující vyhne přirážce.[1]

Naopak přirážku lze uložit i cestujícímu,

- který má nárok na bezplatnou přepravu
- nebo který má pro aktuální období platnou časovou jízdenku (např. v Praze na Opencard)
- nebo který má pro daný vůz (trasu, zónu, čas, slevu) platnou jízdenku pro jednotlivou jízdu,

pokud se na výzvu neprokáže platným jízdním dokladem  (tzn. také nemůže prokázat, odmítá prokázat, zapomněl doklad doma).

Z toho vyplývá, že i slepec potřebuje jízdní doklad a že jej pod hrozbou přirážky musí předložit ke kontrole.

Zákonný nárok na bezplatnou přepravu

Nález Ústavního soudu dále uvádí zákonné právo držitelů průkazů ZTP a ZTP/P na bezplatnou přepravu.

Tuto povinnost dopravce (nebo koordinátor integrovaného dopravního systému) splní již tím, že do tarifu[3] uvede bezplatnou přepravu uvedených cestujících.

Jednotlivce to však nezbavuje povinnosti prokázat svůj nárok, pokud jej chce uplatnit.

Právo na bezplatnou přepravu, jak jej uvádí v ústavní stížnosti stěžovatel, je v konkrétní kauze jen nepřímým důkazem, že k černým jízdám patrně nedošlo, protože stěžovateli chybí finanční motivace.

Verdikt Ústavního soudu bych považoval za správný i v případě, kdy by slepec pro své opomenutí nepředložil průkaz. Systém přirážek v dopravě má vést k tarifní kázni a k její bezproblémové kontrole, naopak by neměl být zneužit vůči nevidomému.

Závěr

Odůvodnění nálezu II.ÚS 2230/16 nelze interpretovat tak, že by cestující s právem na bezplatnou přepravu (nebo v rozšířeném výkladu i cestující s platnou jízdenkou)  byl zbaven povinnosti předložit při kontrole platný jízdní doklad (průkaz či jízdenku).

Takový výklad by vedl k tomu, že by se přepravní kontrola přesunula z vozidel veřejné osobní dopravy do soudních síní, což by v extrému byl kolaps jak pro dopravu, tak pro justici.


Ing. Roman Janda


[1] Přirážka podle zákona 111/1994 Sb. v platném znění o silniční dopravě; přirážka k jízdnému podle zákona 266/1994 Sb. v platném znění o drahách; hovorově pokuta; jde o penále se smluvním prvkem – sankce je daná zákonem, její konkrétní výši stanoví dopravce ve svých smluvních přepravních podmínkách
[2] Viz např. NÝVLTOVÁ VOJÁČKOVÁ, T.: Nález ÚS: Zastavení exekuce z jiných důvodů dle § 268 odst. 1 písm. h) OSŘ, např. pro zjevnou nespravedlnost, online: epravo.cz, 24. 1. 2017
[3] Tarif, popřípadě smluvní přepravní podmínky


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz