epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 10. 2011
    ID: 77161upozornění pro uživatele

    Některé otázky související s Schengenským informačním systémem

    Schengenský informační systém je systémem, který vznikl v souvislosti s potřebou Evropské unie na zachování a rozvíjení prostoru svobody a zajišťování bezpečnosti a spravedlnosti na území členských států. Vytvoření tohoto systému bylo jednou z podmínek pro vytvoření schengenského prostoru, na kterém je uplatňována společná vízová politika a na jehož území neexistují hranice pohybu osob a zboží. Schengenský informační systém vznikl v rámci schengenského systému založeného tzv. Schengenskými dohodami.

     
    Důvodem pojmenování schengenského prostoru je malé městečko Schengen nacházející se na lucemburském území blízko francouzsko-německých hranic. Schengenským dohodám předcházela tzv. Saarbruckenská dohoda, podepsaná mezi Spolkovou republikou Německo a Francií v roce 1984. Dohoda byla odezvou na protesty evropských řidičů vozidel pro dálkovou silniční přepravu, a to v souvislosti s jejich zdržováním na společných hranicích obou států. Právě cílem uvedené dohody bylo postupné rušení hraničních kontrol na francouzsko-německých hranicích a zavedení volného pohybu osob mezi Spolkovou republikou Německo a Francií. Absenci hraničních kontrol na vnitřních hranicích členských států Evropské unie však nahrazuje rozsáhlá spolupráce a stanovené vysoké schengenské standardy týkající se policejní a justiční spolupráce, vízových záležitostí či ochrany osobních údajů. Z bezpečnostního hlediska mají všechna opatření sloužit k eliminaci zneužívání svobody pohybu k páchání trestné činnosti. 

    První z schengenských dohod byla podepsána dne 14. června 1985 mezi Spolkovou republikou Německo, Francií a zeměmi Beneluxu a týkala se postupného odstraňování kontrol na společných hranicích. Podepsána byla mimo smluvní rámec Evropských společenství. Otevřena však byla všem členským státům Evropských společenství.  Následně podepsaly uvedené státy o 5 let později další dohodu, a to Schengenskou prováděcí úmluvu, ke které se postupně připojily téměř všechny státy Evropských společenství, kromě např. Velké Británie. Schengenskou prováděcí úmluvu podepsaly i nečlenské státy, a to Island a Norsko. Zásadní změnu přinesla Amsterodamská smlouva, která zařadila Schengenskou dohodu a další právní akty vydané na jejím základě do právního rámce Evropské unie. Stalo se tak na základě Prováděcího protokolu o převzetí schengenského systému, který byl podepsán společně s Amsterodamskou smlouvou. V části, která se obsahově shodovala s I. pilířem, tedy ta, která se týkala volného pohybu osob, byl schengenský systém inkorporován do Smlouvy o založení Evropských společenství a ve zbývající části, která se týkala policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, byla inkorporována do smlouvy o Evropské unii.

    Činnosti členských států, jež jsou součástí schengenského prostoru, a úkoly plněné  v souvislosti  s možností těchto států požívat  výhody s tím spojené, jsou podrobovány hodnocením ze strany Evropské unie, jež je označováno jako evaluace. Evaluací plnění úkolů v souvislosti se svým členstvím v schengenském prostoru projde Česká republika v letech 2012 – 2013. Přípravou na schengenské evaluace se zabývají jednotlivá příslušná ministerstva a další orgány států již od roku 2010. Za účelem řádného splnění daných úkolů vznikly expertní skupiny, jež se vždy zabývají jedinečným tématem, po kterém jsou většinou pojmenovány. Mezi témata, kterými se expertní skupiny zabývají, patří vzdušené hranice, policejní spolupráce, víza, ochrana osobních údajů a Schengenský informační systém. Jednotlivá témata se samozřejmě prolínají a k řádné evaluaci plnění úkolů je nutné splnit všechny.
     
    K připojení České republiky do Schengenského informačního systému došlo ke dni 1. září 2007. Účelem Schengenského informačního systému je poté především pátrání po osobách, a to jak hledaných, tak pohřešovaných a nežádoucích, a po věcech, mezi které řadíme např. vozidla, registrační značky, cestovní a osobní doklady, registrační doklady k vozidlům, bankovky a zbraně. Do Schengenského informačního systému se zaznamenávají údaje z pátracích informačních systémů členských států Evropské unie. Dotazy do Schengenského informačního systému mohou činit všichni příslušníci bezpečnostních sborů členských států, a to na stejné úrovni jako do svých národních pátracích informačních systémů. Nezbytnost využívání Schengenského informačního systému se projevuje např. v tom, že doba od vyhlášení pátraní v jednom členském státě do okamžiku, kdy je tento pátrací záznam dostupný ve všech státech, je maximálně 120 sekund. Schengenský informační systém tak zásadně přispívá ke zvýšení efektivity pátrání v schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

    S ohledem na skutečnost, že Schengenský informační systém již v současné době není dostatečně kvalitní jak technicky, tak obsahově, bylo v rámci Evropské unie rozhodnuto o vybudování nového systému s využitím nejmodernějších technologií, jež by měl být obohacen o nové položky k usnadnění práce příslušníků bezpečnostních sborů v terénu (např. vložení fotografií a otisků prstů hledaných osob, možnost propojení souvisejících záznamů, možnost varování ohledně hledané – nebezpečné osoby, její nakažení infekční chorobou, či upozornění na křivé obviňování policistů).
     
    Schengenský informační systém je ve smyslu své podstaty rovněž využíván k pátrání po osobách. Ve většině případů není pobyt hledané osoby znám. Pokud však znám je, doručí vystavující justiční orgán podle čl. 9 odst. 1 rámcového rozhodnutí č. 2002/584/SVV, o evropském zatýkacím rozkazu a předávacích postupech mezi členskými státy ze dne 13. června 2002, evropský zatýkací rozkaz přímo vykonávajícímu justičnímu orgánu. V souladu s čl. 9 odst. 2 může poté vystavující justiční orgán v každém případě rozhodnout o pořízení záznamu o vyžádané osobě v Schengenském informačním systému. Pořízení záznamu v Schengenském informačním systému je tedy rovnocenné doručenému evropskému zatýkacímu rozkazu, pokud obsahuje údaje stanovené v čl. 8 odst. 1.
     
    Na základě záznamů České republiky vložených do Schengenského informačního systému bylo k roku 2010 v cizině zatčeno 212 hledaných zločinců, nalezeno 60 pohřešovaných lidí a z toho 31 dětí.  Ve 106 případech byl zjištěn pobyt osob a řešeno 966 cizinců, kteří byli v České republice nežádoucí. Česká republika má v současnosti v  Schengenském informačním systému téměř 29.530 záznamů k osobám. Příslušné pracoviště Policie České republiky řeší denně v průměru 15 zásahů v Schengenském informačním systému, ať už v České republice nebo v cizině. Od spuštění Schengenského informačního systému jich bylo celkem 5.911. Mezi nimi např. vypátrání Barbory Škrlové, vícenásobného vraha z Moldávie ve Španělsku nebo příslušníků několika organizovaných skupin lupičů z Rakouska a Dánska. Schengenský informační systém je nepostradatelnou součástí justiční a především policejní spolupráce mezi členskými státy.


    JUDr. Jitka Bicanová


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jitka Bicanová
    13. 10. 2011

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Výhrada veřejného pořádku a základní práva dle LZP EU – Otevírá SDEU dveře meritornímu přezkumu?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2025
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Vykonatelnost nálezů finančního arbitra v zahraničí, aneb stahující se mračna nad investičními šmejdy
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc únor 2025
    • Ochrana advokátní mlčenlivosti a rozhodnutí ESLP ve věci Nezerić proti Bosně a Hercegovině

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.