4. 7. 2017
ID: 106024upozornění pro uživatele
„Nové“ veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 1. díl
Na samý úvod si připomeňme, že (sub)právo veřejných zakázek má velmi specifické postavení. V systému českého práva ho řadíme de facto na pomezí soukromého a veřejného práva. Pakliže zejména proces zadávání zakázky je spíše soukromoprávního charakteru, avšak následný přezkum zadávacího řízení má veřejnoprávní charakter.[1]
Připomeňme, že s veřejnými zakázkami se možno v dějinách setkávat velmi dlouho, fakticky od časů, kdy společnost zorganizovaná ve stát potřebovala zajistit mj. vybudování infrastruktury pro své fungování.
Napoleon kdysi prý řekl svým právníkům - pište to dlouhé a nesrozumitelné. Žel, mnohde tento pokyn jakoby trvá dodnes. A to i mimo Francii.
Proto se pokusím k tématu vyloučení účastníka zadávacího řízení vyslovit relativně stručně. Pro větší přehlednost (a snad i srozumitelnost) bude text rozdělen do několika dílů.
Díl první
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, v souladu se zásadou legality pouze a jen z důvodů stanovených zákonem – ZZVZ.
A contrario k vyloučení nemožno přistoupit z důvodu, se kterým zákon možnost či dokonce přímo povinnost vyloučení expressis verbis nespojuje.
Časový aspekt vyloučení: zadavatel tak může učinit kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
Tato eventualitu je většinově vnímána jako velmi praktická a užitečná .
Souhlasím s V. Podešvou, že zmíněná možnost vyloučit účastníka ze zadávacího řízení kdykoli v jeho průběhu je praktická zejména v případech, kdy důvody pro vyloučení vyjdou na povrch po uskutečnění úkonu v zadávacím řízení, v němž by obvykle na povrch vyplynout měly (např. doklad určený k prokázání kvalifikace se ukáže nepravdivým až poté, co byla kvalifikace již posouzena).[2]
Z jakých důvodů tedy možno účastníka zadávacího řízení vyloučit?
Jedním z hlavních důvodů, pro které zadavatel jest s to vyloučit účastníka zadávacího řízení je pakliže údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě vůbec nedoložil.
V praxi se setkáváme s dotazem jak je to s návazností na ustanov.§ 46 ZZVZ – tedy dodatečné objasňování či doplňování? Možno či nemožno?
Nutno silnějším hlasem konstatovat, že dodatečné objasňování, vyjasňování či různé doplňování ve smyslu ustanov. § 46 ZZVZ je pouze a jen nepovinným postupem.
Nicméně i zde nutno mít na mysli anti-diskriminaci a rovný přístup, na kterých je celý ZZVZ nota bene postaven.
Z čehož plyne : pakliže zadavatel tohoto „objasňujícího“ postupu použije vůči některému (či některým) z účastníků zadávacího řízení nemůže vyloučit jiného (či jiné další) účastníka v obdobné situaci. Myšleno zde takové účastníky, kteří též nepředložili doklad z obdobné kategorie.
Anebo jejich původně předložené doklady trpí obdobnými nedostatky, jako účastníka, u kterého byl použit „vyjasňují a doplňující“ postup dle ustanov. § 46 ZZVZ.
Jak jsme již naznačili výše, protikladný způsob postupu by vedl k porušení zásady rovného přístupu vůči dodavatelům[3]. Jinak řečeno zadavatel musí při vylučování dodržet základní zásady podle ustanov. § 6, a to především zásadu rovného zacházení a nediskriminace.
Zadavatel je dále oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, jestliže neobjasní či nedoplní údaje, doklady, vzorky či modely na základě výzvy podle § 46 anebo neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.
Důležitým důvodem pro vyloučení účastníka zadávacího řízení je dle § 48 odst. 3 ZZVZ fakt, že neprokázal složení požadované jistoty anebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
Cui bono? Posiluje význam složení jistoty, resp. zajišťuje její složení po celou dobu zadávací lhůty.
Dalším aspektům vyloučení účastníka zadávacího řízení se budeme věnovat v příštích dílech našeho miniseriálu k ZZVZ.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právník a VŠ pedagog , člen RK ÚOHS
________________________________________________________________
Použitá a doporučená literatura:
Grulich, T.: Vybrané problémy nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, Praha: Právní rozhledy 20/2016, C.H.Beck , s. 705 a násl.
Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář, Wolters Kluwer , 2016 , s. 195 a násl.
Boulová, H.: Několik poznámek k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, DHK 13/2016
Vláda ČR - Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Herman, P, Fidler, Vl. a kolektiv: Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek , Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016
[1] Srov. Balýová L.: Veřejné zakázky, Praha: C.H.Beck, 1. vydání, 2015, s.2
[2] Srov. Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář, Wolters Kluwer , 2016 , s.195
[3] Ad dodavatel - Jak bylo již dříve pozitivně konstatováno – ZZVZ zavádí mj. jisté terminologické zjednodušení. Kupříkladu se dnes již terminologicky v pozitivně-právní úpravě nerozlišuje mezi dodavatelem, uchazečem a zájemcem. Zmíněné osoby jsou de lege lata souhrnně označovány jednotným výrazem „dodavatel“, event. „účastník zadávacího řízení“.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
Napoleon kdysi prý řekl svým právníkům - pište to dlouhé a nesrozumitelné. Žel, mnohde tento pokyn jakoby trvá dodnes. A to i mimo Francii.
Proto se pokusím k tématu vyloučení účastníka zadávacího řízení vyslovit relativně stručně. Pro větší přehlednost (a snad i srozumitelnost) bude text rozdělen do několika dílů.
Díl první
Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, v souladu se zásadou legality pouze a jen z důvodů stanovených zákonem – ZZVZ.
A contrario k vyloučení nemožno přistoupit z důvodu, se kterým zákon možnost či dokonce přímo povinnost vyloučení expressis verbis nespojuje.
Časový aspekt vyloučení: zadavatel tak může učinit kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
Tato eventualitu je většinově vnímána jako velmi praktická a užitečná .
Souhlasím s V. Podešvou, že zmíněná možnost vyloučit účastníka ze zadávacího řízení kdykoli v jeho průběhu je praktická zejména v případech, kdy důvody pro vyloučení vyjdou na povrch po uskutečnění úkonu v zadávacím řízení, v němž by obvykle na povrch vyplynout měly (např. doklad určený k prokázání kvalifikace se ukáže nepravdivým až poté, co byla kvalifikace již posouzena).[2]
Z jakých důvodů tedy možno účastníka zadávacího řízení vyloučit?
Jedním z hlavních důvodů, pro které zadavatel jest s to vyloučit účastníka zadávacího řízení je pakliže údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě vůbec nedoložil.
V praxi se setkáváme s dotazem jak je to s návazností na ustanov.§ 46 ZZVZ – tedy dodatečné objasňování či doplňování? Možno či nemožno?
Nutno silnějším hlasem konstatovat, že dodatečné objasňování, vyjasňování či různé doplňování ve smyslu ustanov. § 46 ZZVZ je pouze a jen nepovinným postupem.
Nicméně i zde nutno mít na mysli anti-diskriminaci a rovný přístup, na kterých je celý ZZVZ nota bene postaven.
Z čehož plyne : pakliže zadavatel tohoto „objasňujícího“ postupu použije vůči některému (či některým) z účastníků zadávacího řízení nemůže vyloučit jiného (či jiné další) účastníka v obdobné situaci. Myšleno zde takové účastníky, kteří též nepředložili doklad z obdobné kategorie.
Anebo jejich původně předložené doklady trpí obdobnými nedostatky, jako účastníka, u kterého byl použit „vyjasňují a doplňující“ postup dle ustanov. § 46 ZZVZ.
Jak jsme již naznačili výše, protikladný způsob postupu by vedl k porušení zásady rovného přístupu vůči dodavatelům[3]. Jinak řečeno zadavatel musí při vylučování dodržet základní zásady podle ustanov. § 6, a to především zásadu rovného zacházení a nediskriminace.
Zadavatel je dále oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, jestliže neobjasní či nedoplní údaje, doklady, vzorky či modely na základě výzvy podle § 46 anebo neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.
Důležitým důvodem pro vyloučení účastníka zadávacího řízení je dle § 48 odst. 3 ZZVZ fakt, že neprokázal složení požadované jistoty anebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
Cui bono? Posiluje význam složení jistoty, resp. zajišťuje její složení po celou dobu zadávací lhůty.
Dalším aspektům vyloučení účastníka zadávacího řízení se budeme věnovat v příštích dílech našeho miniseriálu k ZZVZ.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
právník a VŠ pedagog , člen RK ÚOHS
________________________________________________________________
Použitá a doporučená literatura:
Grulich, T.: Vybrané problémy nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, Praha: Právní rozhledy 20/2016, C.H.Beck , s. 705 a násl.
Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář, Wolters Kluwer , 2016 , s. 195 a násl.
Boulová, H.: Několik poznámek k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, DHK 13/2016
Vláda ČR - Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Herman, P, Fidler, Vl. a kolektiv: Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek , Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016
[1] Srov. Balýová L.: Veřejné zakázky, Praha: C.H.Beck, 1. vydání, 2015, s.2
[2] Srov. Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář, Wolters Kluwer , 2016 , s.195
[3] Ad dodavatel - Jak bylo již dříve pozitivně konstatováno – ZZVZ zavádí mj. jisté terminologické zjednodušení. Kupříkladu se dnes již terminologicky v pozitivně-právní úpravě nerozlišuje mezi dodavatelem, uchazečem a zájemcem. Zmíněné osoby jsou de lege lata souhrnně označovány jednotným výrazem „dodavatel“, event. „účastník zadávacího řízení“.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
