„Nové“ veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 2. díl
Navazujeme na první díl našeho mini-seriálu k ZZVZ a vyloučení účastníka zadávacího řízení. Dále pak každý zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla dodavatelem zdůvodněna. Co z právního hlediska rozumíme mimořádně nízkou nabídkovou cenou?
Český zákonodárce veden legitimním úsilím o krystalické vyjasnění pojmu mimořádně nízká nabídková cena ji definoval v ustanov. § 28 odst. 1 písm. o) ZVZ.
Připomeňme, že citovaná zákonná definice slouží jen pro použití v rámci a pro účely ZZVZ.[1]
Mimořádně nízkou nabídkovou cenou se tedy ex lege rozumí: „nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky“.
Tuto nepříliš výstižnou definici (právník T.Grulich[2] ji dokonce v odborném tisku označil za pleonastickou) je třeba vnímat v kontextu ustanov. § 113, který institut mimořádně nízké nabídkové ceny podrobněji upravuje.
Cui bono? Citovaný institut mimořádně nízké ceny slouží k ochraně zadavatele před nabídkami dodavatelů, které by s ohledem na cenu představovaly riziko, že dodavatel nebude schopen za nabízenou cenu zakázku splnit.
Zadavatel může posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu kdykoli před oznámením výběru dodavatele.
ZZVZ ukládá zadavateli legální povinnost posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu vždy. A dále pak vyžádat si od účastníka zadávacího řízení vysvětlení pokaždé, jeví-li se cena ve vztahu k předmětu zakázky jako mimořádně nízká.
Tak, aby mu v zadavatelem stanovené lhůtě poskytl vysvětlení způsobu stanovení její výše. Zdůrazněme, že tuto lhůtu stanovuje zadavatel nikoliv přímo zákon.
ZZVZ nestanovuje ani minimální délku lhůty, jež musí být dodavateli k doručení vysvětlení poskytnuta. A zadavatel tak musí stanovit lhůtu v souladu se zásadami tak, aby byla přiměřená – zásada proporcionality.
Jak jsme již uvedli výše, podle ustanovení § 48 odst.4 ZZVZ může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pakliže jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. A to takovou, která nebyla účastníkem zdůvodněna. Zastavme se u zmíněného „zdůvodňování“.
Předmětný koncept zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je nutno, dle mého názoru hodnotit tzv. kvalitativně (materiálně).
I v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečné z hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti dodavatele realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třeba pokládat předmětnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou.[3]
Připomeňme, že dle ustanovení § 113 ZZVZ platí, že posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.
Pozor, zadavatel může ex lege v zadávací dokumentaci stanovit cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.[4]
Mám za to, že žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba pokládat za žádost dle § 46 ZZVZ.
Tedy za takovou žádost, již může zadavatel činit i opakovaně!
A v žádosti případně stanovenou lhůtu může rovněž prolongovat (prodloužit) nebo její zmeškání odpustit.
Na rozdíl od předchozí úpravy zákona o veřejných zakázkách 137/2006 Sb. již zákon o zadávání veřejných zakázek neupravuje eventualitu pozvání účastníka zadávacího řízení, který nabídl mimořádně nízkou nabídkovou cenu, na jednání hodnoticí komise.
Jaké jsou legální náležitosti této žádosti?
Náležitosti zde nejsou de lege lata v ZZVZ nikterak explicitně vymezeny.
Nutno však podotknout, zadavatel má za povinnost vyžadovat v této žádosti, aby „mimořádný“ účastník[5] (myšlen zde samozřejmě účastník zadávacího řízení, jehož nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu), mimo samotné odůvodnění své mimořádně nízké nabídkové ceny dále potvrdil, že:
Za prvé při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky a za druhé, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.[6]
Dalším aspektům vyloučení účastníka zadávacího řízení se budeme věnovat v příštích dílech našeho miniseriálu k ZZVZ.
právník a VŠ pedagog , člen RK ÚOHS
____________________________________________________________
Použitá a doporučená literatura:
Grulich, T.: Vybrané problémy nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, Praha: Právní rozhledy 20/2016, C.H.Beck, s. 705 a násl.
Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář, Wolters Kluwer 2016, s.195 a násl.
Boulová, H.: Několik poznámek k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, DHK 13/2016
Vláda ČR - Důvodová zpráva k zákonu 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Herman, P, Fidler, Vl. a kolektiv: Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016
[1] O čemž svědčí i magická slůvka: „pro účely tohoto zákona se rozumí" z § 28 ZZVZ.
[2] Grulich, T.: Vybrané problémy nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, Praha: Právní rozhledy 20/2016, C.H.Beck , s. 705
[3] Viz Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář, Wolters Kluwer , 2016 , s.197 a násl.
[4] Dodejme, že dle ustanov. § 113/3 ZZVZ platí - V případě podle 113/2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b) § 113 ZZVZ .
[5] Poetičtěji ho může nazvat jako „mimořádníka“, který nám mnohdy i řádí.
[6] Viz Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek – komentář, Wolters Kluwer 2016, s.197 a násl.
[*] Nové veřejné zakázky - Vyloučení účastníka zadávacího řízení - 1. díl, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
