Novela zákona o konkursu a vyrovnání

V prvé řadě je nutno předeslat, že z hlediska objemu navrhovaných změn není uvedený návrh zákona  úpravou komplexní, nýbrž pouze dílčí,  přičemž jedním z hlavních jeho cílů je snaha o zvýšení účinnosti konkurzního práva jakož i o zrychlení a zlevnění konkurzního řízení.

Mezi ponejvíce zdůrazňované klady tohoto návrhu zákona má patřit zvýšená ochrana zájmů věřitelů a  s tím přímo související posílení jejich nynějšího postavení. Tohoto má být dle návrhu zákona dosáhnuto především pomocí posílení pravomocí tzv. věřitelského výboru, jenž by získal v konkursním řízením posílenou pozici a účinněji by tak mohl prosazovat zájmy věřitelů. Věřitelský výbor by měl dle předloženého návrhu více než nyní ovlivňovat a zasahovat do toho, jakým způsobem má být konkursní řízení vedeno a jak má být zpeněženo to, co je součástí konkursní podstaty. Věřitelský výbor tak např. získává právo udělovat správci konkursní podstaty pokyny, dohlížet na jeho činnost, stanovit podmínky a způsob zpeněžení podstaty apod. Z novely však byla vypuštěna odpovědnost členů věřitelského výboru, což její předkladatelé přiznávají a dá se očekávat, že v průběhu navazujícího legislativního procesu bude tento nedostatek překonán. Výrazněji by novela měla přispět k lepšímu uspokojení takzvaných oddělených věřitelů, kteří by měli být  napříště z majetku úpadce majícího v zástavě uspokojeni do výše 100 procent výtěžku zajištění pohledávky ( oproti nynějším 70 procentům), a to po odečtení nákladů zpeněžení a poměrné části odměny správce.

Další podstatnou změnou, jenž s sebou novela přináší, je zavedení tzv. insolventního rejstříku. Jeho zřízením by se mělo dosáhnout především lepší informovanosti veřejnosti o konkursních řízeních, neboť v dnešní době není nikterak výjimečné to, že zejména menší věřitelé se buď vůbec, nebo se značným časovým odstupem častokrát znemožňujícím uspokojení jejich pohledávek v konkursním řízení dozví o tom, že byl na majetek jim dlužících právních subjektů konkurz. Insolventní rejstřík by  měla být veřejná elektronická  databáze úpadců obsahující kupř. údaje o podaných návrzích na prohlášení konkurzu, o stavu samotných konkurzních řízení, oznámení o svolání schůze konkurzních věřitelů a jejich usnesení.   Účinky prohlášení konkurzu mají nově nastat   okamžikem zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu v insolventním rejstříku. 

Změnit by se měla taktéž úloha konkursního soudu. Ten by napříště plnil spíše funkci dozorujícího orgánu, když jako jeden z příkladů dokládajících předestřenou změnu má být nové oprávnění schůze věřitelů zvolit  osobu správce podstaty. K výkonu funkce správce konkursní podstaty může být vybrána buď osoba zapsaná v seznamu správců vedeném u příslušného soudu, ale i nově osoba do seznamu správců nezapsaná, pokud splňuje podmínky pro zapsání do seznamu a s ustanovením nebo volbou souhlasí. Konkursní věřitelé by dále měli možnost na schůzi konkursních věřitelů správce konkursní podstaty zprostit výkonu této funkce. Správce konkursní podstaty by se tak mnohem více ocitl  v rukou konkurzních věřitelů. Předkladatelé stejně tak zpřesňují a podstatně doplňují odpovědnost správce konkursní podstaty za škodu, kterou způsobí. Důležitou změnou ve vztahu ke konkursnímu soudu je také zakotvení  zákonných lhůt, v průběhu kterých musí soud učinit odpovídající rozhodnutí. Tak kupř. návrh zákona stanoví desetidenní lhůtu k prohlášení konkursu po osvědčení a splnění zákonem stanovených podmínek či  tříměsíční lhůtu pro rozhodnutí soudu o tom, zda byl či nebyl konkurz prohlášen oprávněně.

Nově se dále do zákona doplňuje část pojednávající o úpadku bank, spořitelních a úvěrových družstvech, zahraničních bank a zahraničních osob oprávněných vydávat elektronické peněžní prostředky podnikajících na území České republiky.