Novela zákona o zaměstnanosti

Současná situace na trhu práce přináší některé problémy, na které dnes platné zákony dostatečně nereagují. Některé z těchto problémů byly již řešeny dílčí novelou zákona o zaměstnanosti, která platí od začátku letošního roku. Jde například o neposkytnutí podpory uchazečům o zaměstnání, kteří porušili pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, nebo o zpřísnění postihu výkonu nelegální práce.

V souladu s Programovým prohlášením vlády MPSV navrhuje další změny, a to především v oblasti politiky zaměstnanosti. Tato opatření, zejména při poskytování podpory uchazečům o zaměstnání, chce úzce provázat se systémem pomoci v hmotné nouzi. Chce zavést jasná a srozumitelná pravidla aktivní politiky zaměstnanosti, která budou směřována k těm, kdo jsou na trhu práce znevýhodněni.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas k tomu uvádí: „Naším cílem je zvýšit motivaci lidí k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace pomocí opětovného začlenění na trh práce. Chceme zabránit jejich nedůvodnému setrvání v systémech sociální ochrany. Zároveň chceme řešit situaci na pracovním trhu, kde je rekordní počet volných pracovních míst, a řadě firem se nedostávají potřební zaměstnanci.“

I. Zákon o zaměstnanosti

Zprostředkování zaměstnání, individuální akční plány

Zprostředkování zaměstnání, individuální akční plány Všem uchazečům o zaměstnání bude umožněno požádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu na podporu jejich uplatnění na trhu práce. Úřadu práce je nově stanovena povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců. Uchazeči o zaměstnání se zároveň rozšiřuje povinnost poskytovat úřadu práce součinnost nejen při vypracování individuálního akčního plánu, ale i při jeho aktualizaci a vyhodnocování.

V této souvislosti se také zpřísňuje ustanovení umožňující vyřadit uchazeče o zaměstnání, který bez vážných důvodů nesplní výše uvedené povinnosti, z evidence uchazečů o zaměstnání. Stejně tak bude moci být z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen ten, kdo po 5 měsících vedení v této evidenci odmítne bez vážných důvodů nabízenou rekvalifikaci.

Dále MPSV navrhuje, aby s ohledem na situaci na trhu práce nebyli za skupinu znevýhodněnou na trhu práce již nadále považováni absolventi vysokých škol a mladí lidé do 25 let věku, ale aby se zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání věnovala jen mladým lidem do 20 let  věku.

Podpora v nezaměstnanosti

MPSV navrhuje změnu kritéria pro splnění podmínky 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, a to na dobu důchodového pojištění uchazeče o zaměstnání.

Současně navrhuje i změnu procentní sazby poskytování podpory v nezaměstnanosti a s ní související zkrácení podpůrčí doby, po kterou je poskytována. Po dobu prvních dvou měsíců bude poskytována podpora v nezaměstnanosti ve výši 65 % průměrného měsíčního výdělku dosaženého v posledním zaměstnání, po dobu dalších dvou měsíců ve výši 50 % a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 % (dnes platí, že první tři měsíce je 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %). Podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc. To znamená, že do 50 let bude činit 5 měsíců, mezi 50 – 55 lety 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Tato opatření by měla lépe motivovat uchazeče o zaměstnání, aby se v co možná nejkratší době opětovně začlenili na  trh práce.

Dále navrhuje, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážných důvodů opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Jedná se o opatření, kterým má být zabráněno účelovým nástupům do zprostředkovaného zaměstnání a jejich opakovanému ukončování bez vážných důvodů jenom proto, aby uchazeč o zaměstnání vykazoval součinnost s úřadem práce.

Zpřísnění postihu nelegální práce

MPSV navrhuje zvýšení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce, a to ze 2 mil. Kč na 5 mil. Kč. Důvodem je skutečnost, že nelegální práce je jevem s vysokou společenskou nebezpečností. Fyzické osoby, které nelegální práci vykonávají, nejsou za tuto práci odměňovány odpovídající mzdou, pracují velice často v nevyhovujících pracovních podmínkách a v rozsahu překračujícím stanovenou týdenní pracovní dobu. Poznatky z praxe ukázaly, že maximální možná výše pokuty 2 miliony Kč není dostatečným preventivním opatřením před nelegálním jednáním.

Agentury práce

Fyzická osoba bude moci být odpovědným zástupcem pro zprostředkování zaměstnání pouze u jedné právnické osoby a současně nebude smět být sama držitelem povolení ke  zprostředkování zaměstnání. Podle dosavadní platné právní úpravy může být ustanovena do této funkce u dvou právnických osob a zároveň může sama mít povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bude poskytován na zaměstnané plně invalidní osoby, jejichž schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost poklesla nejméně o 66%, nejvýše v částce 2 700 Kč, na ostatní zaměstnané osoby se zdravotním postižením nejvýše v částce 8 000 Kč. Příspěvek však nebude poskytován na ty zaměstnance, jejichž délka sjednané týdenní pracovní doby ve více pracovních poměrech u zaměstnavatelů, kteří budou žádat o příspěvek, v souhrnu přesáhne 40 hodin týdně. Dále nebude příspěvek poskytován na zaměstnance, kteří jsou osobami závislými na pomoci jiné fyzické osoby ve IV. stupni (plná závislost).

Zelené karty

Do novely zákona o zaměstnanosti byl rovněž zapracován projekt tzv. „Zelených karet. Novelou zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bude zaveden nový druh povolení k dlouhodobému pobytu cizinců na území České republiky za účelem zaměstnání ve zvláštních případech, tzv. „zelená karta“.

Zelená karta bude mít tzv. duální charakter, tzn., že se bude jednat zároveň o povolení k zaměstnání i o povolení k pobytu. Smyslem této úpravy je odstranění nadbytečných administrativních překážek bránících operativnímu přístupu cizinců na trh práce v profesích, které nejsou v době 30 dnů od nahlášení volného pracovního místa úřadu práce obsazena českým občanem, občanem jiného členského státu EU nebo jejich rodinnými příslušníky. K tomuto účelu povede Ministerstvo práce a sociálních věcí centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty. Potřebná data budou do této evidence se souhlasem zaměstnavatele automaticky přenášena z evidence všech volných pracovních míst po 30 dnech od jejich nahlášení, a dále volná pracovní místa označená Ministerstvem průmyslu a obchodu jako místa vhodná pro klíčový personál.

II. Změny zákona o pomoci v hmotné nouzi

Zákon o pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování pomoci prostřednictvím dávek osobám, které nemají dostatečné prostředky k získání obživy a tyto prostředky si nemohou z objektivních důvodů zvýšit.

Navrhované změny se týkají především dvou oblastí, a to výše příspěvku na živobytí a způsobů výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi. Návrh stanovuje odlišná pravidla pro stanovení částky živobytí u osob, které pobírají příspěvek na živobytí méně než 6 měsíců a více než 6 měsíců. Návrh zavádí institut veřejné služby, který rozšiřuje možnosti příjemců dávek, resp. osob v hmotné nouzi, vymanit se z nepříznivé situace, popř. obdržet dávku pomoci v hmotné nouzi ve vyšší částce než člověk, který je méně aktivní.

Zároveň se stanovují jednoznačnější pravidla pro stanovení formy, v jaké bude dávka pomoci v hmotné nouzi poskytována a zavádí se nová forma výplaty dávky – elektronický platební prostředek. Účelem je zabránit užití dávky k jinému účelu, než ke kterému má sloužit. Současně se posiluje ochrana bydlení osob, a to výslovnou povinností ustanovit zvláštního příjemce v případech, kdy by hrozila ztráta bydlení v důsledku nedodržování platební disciplíny.

Výše příspěvku na živobytí

Smyslem úprav je bonifikovat (zvýhodnit) osoby,

• které se skutečně snaží zvýšit si příjem vlastní prací, tedy pracují na „běžném trhu práce“ či v rámci institutů aktivní politiky zaměstnanosti – vykonávají veřejně prospěšné práce či krátkodobé zaměstnání

• nebo které se snaží uchovat si, popř. rozvinout své pracovní návyky a pracovní potenciál a vykonávají určité činnosti v rámci dobrovolnické nebo veřejné služby.

MPSV navrhuje stanovit částky živobytí a v návaznosti na to i výši příspěvku na živobytí podle toho, zda osoba pobírá tuto dávku krátkodobě (tj. do 6 měsíců) nebo dlouhodobě (déle než 6 měsíců). Změny se týkají převážně osob, které si musejí zvyšovat příjem vlastní prací a vztahují se k době, kdy takový člověk pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců.

Navrhuje, aby částka živobytí osob, které budou pobírat příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a musejí si zvyšovat příjem vlastní prací, přitom nejsou účastny „běžného trhu práce“ či programů aktivní politiky zaměstnanosti, a které:

• vykonávají dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, odpovídala částce životního minima zvýšené o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem,

• vykonávají dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,odpovídala částce životního minima,

• nevykonávají dobrovolnickou službu nebo veřejnou službu alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, odpovídala výši existenčního minima.

Veřejnou službu budou moci organizovat obce. Tato služba bude spočívat v pomoci obci v záležitostech, které jsou v jejím zájmu, jako je např. zlepšování životního prostředí, udržování čistoty a pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče.

Způsob výplaty dávky

Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi určuje plátce dávky. Návrh stanoví pravidla pro plátce dávky, která musí brát v úvahu při zvažování, zda bude dávka pomoci v hmotné nouzi vyplacena v hotovosti, na účet, ve formě poukázky nebo elektronického platebního prostředku apod. Plátce dávky bude muset zvažovat schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k účelu, ke kterému byla poskytnuta.

Kromě pravidel pro řešení běžných případů navrhuje zpřesnění situací, v nichž je plátce dávky povinen ustanovit zvláštního příjemce (z ochranných či sankčních důvodů). Pokud by hrozila ztráta bydlení, musí plátce dávky stanovit vždy zvláštního příjemce. Aby se cíl podařilo naplnit, prohlubuje se spolupráce mezi orgány poskytujícími dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory.

Zdroj: MPSV